Jaroslav K.

Pád Mirka Topolánka

2010-03-27T11:23:00.003+01:00

V minulém týdnu se odehrál na české politické scéně pozoruhodný zápas, v němž prim hrála média falšující jako vždy skutečnost. V podstatě šlo o to, že Mirek Topolánek je místy pozoruhodně naivní. Proč se nechal budoucí možný předseda vlády vlákat do pasti - a rozhodl se poskytnout rozhovor redaktorům neznámého plátku, to je otázkou. Zvláště po aféře s odborářem Duškem (jeden z významných představitelů tzv,. železničních odborů), který zvedl ze židle jak tolerantní a demokraticky smýšlející, tak i stupidní primitivy - to bylo přinejmenším neprozřetelné. Dušek, jak známo, proslul výroky na adresu homosexuální mafie na železnici a na ministerstvu dopravy - a s naprosto chladnokrevným ksichtem vychrlil řadu neuvěřitelných výroků, které vedly k ostrému protestu řady lidí - a nakonec i premiér oznámil, že s takovým odborovým předákem prostě jednat nebude.

Vydat se v rozbouřené situaci do redakce časopisu pro homosexuály, který je určen zřejmě velmi specifickému okruhu čtenářů, je přinejmenším lehce nestandardní. A také jo. Celá návštěva byla natáčena a v rozhovoru, který byl dosti dlouhý, redaktor tlačil neúprosně Topolánka do kouta: chtěl, aby se vyjádřil, jak smýšlí o homosexuálech. Topolánek (celý záznam lze nalézt na webu) dlouho uhýbal a vykrucoval s tím, že "to neřeší". Nakonec uvedl příklad - a to byl ten průšvih - že přece ministr... ten a ten je homosexuál a uhýbá a premiér je Žid a taky uhne - čímž chtěl v daném kontextu říci, že to není ani tím, že je člověk homosexuál, ani tím, že má židovský původ... Vytržené z kontextu to zní děsivě; ve skutečnosti to bylo spíše hloupé a zcela jistě to nemělo vyznít diskriminačně. Redakce (kdopak ji asi navedl a proč) se omluvila za to, že její záznam se ve ztrácené podobě objevil na webu... ale neštěstí bylo hotové...

Topolánek rezignoval z funkce lídra volební kampaně, z funkce kandidáta na poslanace - a ponechal si funkci předsedy strany. Na adresu parttaje dnes poslal další sérii nešťastných výorků, že ji přece nemůže předat krajánkům (rozuměj krajským hejtmanům, kteří prohráli minulé volby... a mají pocit, že je strana nechala na holičkách)... Předpokládám, že do týdne až deseti dnů Topolánek odejde i z postu předsedy, jinak začne celou partaj strhávat úspěšně sebou do propasti....

Sociální demokracie je neuvěřitelně úspěšná v diskreditaci protivníků. Celá její politika a potažmo tedy i kampaně stojí na tom, že téměř nemá žádné vlastní myšlenka, ale slibuje, že zruší vše, co prosadila ODS. To je úžasné! Zrušíme tři dny bez nemocenské (prudce snížily nemocnost, které měla česká republika nejvyšší v EU), zavedeme opět progresivní zdanění, zrušíme poplatky (čímž se zhroutí postupně ale jistě zdravotní systém) atd. Dále slibuje zadlužení a průlomové spojení s komunisty ve vládě... a mnoho dalších hrůz v době, kdy se ukazuje, že zadlužila nepříčetným způsobem stát... Copak asi nového vymyslí jejich přátelé na Jubljance?

Kostky jsou vrženy: uvidíme, co na to volič!

Vánoce 2009

2009-12-28T18:35:00.008+01:00

A přišly vánoce a opět se mordovalo v ulicích, až krev stříkala... ale kapr je kapr, bez toho si asi Češi vánoce neumějí ani představit... na ulicích stály kádě plné ryb a v chladnoucích dnech si prodavači pořizovali revma do všech kostí a kostiček, co jich člověk v těle má...

jakým poklidem proti tomu působí prodejny vánočních stromků

19. prosince český prezident Václav Klaus poskytl (před ukončením jednání o boji proti globálnímu oteplování v Kodani) rozhovor pro americkou TV stanici FoxNews. Podle Klause není globální oteplování věda, ale nové náboženství pohlcující ohromné prostředky. "Poté, co jsem léta studoval tento fenomén, jsem přesvědčen, že globální oteplování není otázkou teploty,“ sdělil Václav Klaus televizi FoxNews. Ta okamžitě podotkla, že vystudoval ekonomii. Ale Klaus dodal: „Je to druh nové ideologie nebo nového náboženství, náboženství klimatické změny nebo náboženství globálního oteplování. Je to náboženství, které říká, že lidé jsou odpovědni za současné velmi malé zvýšení teploty. A měly by být za to potrestáni… Jsem zcela přesvědčen, že toto velmi malé globální oteplení, které zažíváme, je výsledkem přirozených procesů. Je to fenomén, který se v historii Země opakuje. Role člověka je velmi malá, ne-li zanedbatelná." Podle Klause lidstvo nakonec vyvine nové technologie. Sám se označil za příznivce zelených technologií, které ale mají vznikat přirozeným vývojem a ne na základě centrálního rozhodování vlád: „Nemyslím si, že jsou potřeba radikální opatření, jaká se nyní předkládají v Kodani. Politici, média i obchod jednoduše pochopili, že je to velmi dobré téma, kterého se mohou chytit. Je to excelentní nápad, jak uniknout současné realitě. Neřeší se krize, ale hovoří o světě v letech 2050, 2080 nebo 2200. To je skvělá práce. Voliči je nikdy nemohou ztrestat, že udělali špatné rozhodnut,“ řekl Klaus v originální analýze pozadí současného hnutí. Podle Klause stojí v pozadí nové zelené ideologie ekonomické zájmy. O účastnících kodaňského summitu řekl: „Někteří z nich jsou skutečně jen lidé hledající pravidelný příjem a doufající, že dostanou nějaké peníze na své podnikání nebo pro svou zemi. Někteří z nich tomu ale opravdu věří.“ Podle Klause environmentalisté věnující se globálnímu oteplování, „mohou zastavit pokrok, průmyslový pokrok a to je nefér… Budeme oběťmi iracionální ideologie. Budou nám diktovat, jak žít, co dělat, jak se chovat, co jíst a co mohou mít moje děti. Je to něco, co my, kdož jsme prožili v éře komunismu většinu života, pociťujeme velmi silně. Na to jsme velmi citliví. Žil jsem v komunismu, kde nám politici říkali, co dělat. Nemyslím si, že by politici nebo prezidenti měli firmám naznačovat, co mají dělat. To je vždy chyba.“ Klaus navíc dodal, že reprezentuje ve světě „mlčící většinu“. Na závěr sdělil, jak je nutné tomuto novému náboženství čelit: „Skutečný problém nejsou argumenty, skutečným problémem je motivovat lidi, aby si poslechli protiargumenty. To je chybějící článek v současné debatě.

Na celém rozhovoru je jasně vidět, jak Klaus postupně - pomalu, ale jistě - propracovává své argumenty, když vede svůj DonQuichotský boj s větrnými mlýny, které tentokrát chtějí socialistické vlády nakoupit za miliardy daňových poplatníků...

21. prosince 2009 byl dnem podivných výročí. Je to právě 130 let co se narodil chlapec jménem Džugašvili, který později proslul pod pseudonymem Josef Visarionovič Stalin. V mládí se za studií, která nedokončil, stal podle archivářů agentem carské ochranky - a jako konfident celý život trpěl paranoidními představami. To má údajně sloužit jako psychologické vysvětlení toho, proč nechal preventivně vyvraždit miliony lidí. Jak kdysi napsal L. Trocký: Stalin se mohl učit od Hitlera, kdyby ovšem Hitler ideu koncentračních táborů nepřevzal právě od Stalina, neboť Hitlera inspirovaly sovětské gulagy, které vznikly hluboko před druhou světovou válkou… Podle dnešních ruských sociologických výzkumů třetina lidí v Rusku na masového vraha Stalina stále vzpomíná jako na velkého státníka, který porazil Hitlera, třetina mu příliš nevěří, zbytek nemá vyhraněný názor…

Druhým výročím, které se pojí k 21. 12 je 80 let od slavného projevu Klementa Gottwalda, který jako mladý komunistický poslanec pronesl v parlamentu svoji první řeč, v níž šokovaným poslancům oznámil, že komunisté se jezdí učit do Ruska, jak buržoasii „zakroutit krkem“… Tehdy se mu někteří poslanci smáli, po válce je postupně smích přešel…

27. prosince se otevřely některé obchodní domy a začal povánoční výprodej. Češi si již pomalu zvykají na kapitalistický rytmus povánočních slev – a mnozí se vydali pro „Ježíška“ až po štědrém dnu. Výprodeje praskaly ve švech…

27.prosince pak Klaus v přímém televizním přenosu podepsal rozpočet na rok 2010, k němuž měl po schválení řadu výhrad a kritizoval za něj politické strany – především ODS. Byl prakticky jediný, kdo mohl rozpočet zablokovat a donutit tak parlament k jeho novému projednávání, které jej mohlo změnit. Ale o to zřejmě nikdy nešlo. Sám Klaus se zřejmě domnívá, že jeho postoj je v dané chvíli realistický. I když podepsal nejhorší možný odpočet, jaký by za jeho vlády údajně nevznikl.

Zemřela herečka Milena Dvorská, kterou proslavila již její první role – role Marušky ve filmové pohádce Sůl nad zlato, kde krále hrál Jan Werich. Dnes 28. prosince se objevila zpráva, že zemřel herec Jaroslav Moučka, který sehrál řadu nejrůznějších rolí, včetně angažovaných soudruhů. Herecká pověra říká, že vždycky zemřou tři herci po sobě – kdo asi bude třetí?

Ruinování státu

2009-12-13T03:27:00.003+01:00

Ve čtvrtek 10 prosince vyšla zpráva o tom, že Václav Klaus prohlásil: Z vývoje v Česku v posledních 20 letech jsem zklamaný. Údajně měl za to, říká jeden z největších polistopadových odpůrců tzv. třetí cesty – hybridu mezi komunismem a kapitalismem - že se země po roce 1989 poučí ze své minulosti a nebude kopírovat západní politické modely. Prezident tyto výroky uvedl na čtvrteční snídani s tuzemskými podnikateli, kterou uspořádal týdeník Euro. Klausovi vadí, že Česko kopíruje „britský labourismus“ a "agresivní zelený aktivismus". Dodal, že ty jsme si mohli odpustit. K rozpočtu, který schválila sněmovna (zachvácená rudým zákalem), prohlásil: "Považuji ten deficit za zoufale špatný, ale nevidím dobré řešení." Napadl i volební systém, který vede ke špatnému rozložení sil ve Sněmovně.

Klaus, který se hodně svou politikou zasloužil o dnešní zmateční situaci, po dvaceti letech od listopadu 1989 v české politice vidí i další aspekty, které podle něj mají "destruktivní potenciál". Jmenoval například neúměrné přerozdělování ze strany státu, neexistenci plánu na financování zdravotnictví či příliš ochranářský přístup státu, který nemotivuje lidi pracovat.

Současné analýzy politické situace poukazují na šokující skutečnost, že taktovkou ve Sněmovně v posledních týdnech mávali především komunisté. Mirek Topolánek (předseda ODS) varoval před hlasováním socialistů a komunistů, když prohlásil: „Vedle úřednické vlády může v parlamentu vzniknout alternativní vláda Jiřího Paroubka za pomoci komunistů a několika dalších jednotlivců.“

Při poslední schůzi Sněmovny bylo jasné, že o výsledku hlasování rozhodují právě komunisté. Pokud se totiž 26 komunistických poslanců odmítne postavit na stranu sociálních demokratů, nemá Paroubkova strana šanci cokoliv prosadit. Ale platí i opak. Rozhodnou-li se komunisté pomoci Topolánkově straně, může se sociální demokracie postavit na hlavu. Je zcela lhostejné, zda v Sněmovně jde jen o procedurální hlasování, kdy se rozhoduje, jaký bod kdy a kam zařadit, anebo o klíčové zákony, jako třeba státní rozpočet, zdravotnické poplatky, či o zákaz privatizace ruzyňského letiště. Śéf klubu KSČM Pavel Kováčik, který je prototypem komunistického funkcionáře padesátý h let jak myšlením, tak designem, uvedl, že:„Šestadvacet našich mandátů používáme ve smyslu našeho programu a není přitom rozhodující, kdo co navrhuje, ale co navrhuje.“ Podle Kováčika nejde o moc, ale o rozum. „Když je rozumný návrh ze strany ČSSD, rádi ho podpoříme. Pokud je rozumný návrh z ODS, nebrání nám v podpoře to, že ho předkládá ODS,“ tvrdí Kováčik. Takže nakonec z patové situace na politické scéně těží ten třetí vzadu, který by si jinak téměř ani neškrtl – a pokud by si škrtl, tak by to nemělo vliv na výsledek hlasování.

Další podivnou kapitolou je chování pravice při hlasování o rozpočtu. Česká republika, v době, kdy se jí dařilo relativně velmi dobře, prohlubovala zadlužení způsobem, který dodnes vzbuzuje údiv. Dnes, kdy poslanci měli schválit úsporná opatření, došlo k podivné plichtě ve Sněmovné, kdy ODS přestala hlasovat – a tím umožnila, aby sociální demokracie odhlasovala změny v rozpočtu, které prohlubují zadlužení. Tím se vlastně ODS spolu se sociální demokracií podepsala pod rozložení tzv. Janotova úsporného balíčku. Ministr financí Janota před hlasováním o rozpočtu tvrdil, že pokud bude opět ve Sněmovně balíček rozcupován a navýšen, tak odstoupí. Nyní tuto variantu stále ještě zvažuje – a uvidíme, zda příští týden mu dá za pravdu. Kalouska, šéfa nové TOP 09 ohromil postup ODS a chování, kdy poslanci ODS odešli ze sálu a tím umožnili schválení změn v rozpočtu levici, považuje za melodramatické. ODS nejdříve označila státní rozpočet (zásadně změněný pozměňovací návrhy ČSSD, která budou stát 12 miliard) triumfem populismu - a tvrdila, že jej nepodpoří. Obratem při hlasování umožnila jeho schválení, s poukazem na to, že chtěla zabránit rozpočtovému provizoriu. Následně odpovědnost za vzniklou situaci shodila na Fischerovu vládu, kterou obvinila, že nezabránila schválení změn. Kalousek doslova prohlásil, že: „Skutečný důvod, proč ODS umožnila schválit rozpočet, o němž lze oprávněně říci, že je skutečně vítězstvím populismu, nechápu. Stejně tak nechápu to uplakané melodrama, které kolem schvalování rozpočtu předvedla. Údajný klíčový argument, že hrozí rozpočtové provizorium, je totiž falešný a nepravdivý a ODS to dobře ví.“ A upozornil, že: „Ve Sněmovně jsme totiž v letošním roce přijali novelu jednacího řádu, která umožňuje návrh zákona o státním rozpočtu projednat během pěti dnů. Takže poté, co ve středu prošly ve Sněmovně úplně všechny pozměňovací návrhy levice, kdybychom spolu s ODS zabránili přijetí tohoto celého rozpočtu, nezbylo by nic jiného než sednout ke stolu, domluvit nějaký kompromis. Vláda do deseti dnů mohla předložit nový návrh rozpočtu, pět dnů by bylo na jeho projednávání a před koncem roku mohl být předložen ke schválení jiný rozpočet. Nebyl by ideální, ale nebyla by to taková hrůza.Tedy žádná strana by nevyhrála, ale také neprohrála deset nula. Toho si ODS samozřejmě byla vědoma. Proto nechápu, když jsme se s ní cítili být spoluhráči na jednom hřišti s jedním cílem, proč najednou hřiště opustila. Nevím, zda tam byla nějaká tajná dohoda s ČSSD, či zda sehrála roli neochota pracovat mezi vánočními svátky, nevím.“ Na otázky, proč označil předseda ODS rozpočet za děsivý a proč uvedl, že Fischer by měl zvážit existenci svého kabinetu, Kalousek řekl: „To je dosti neuvěřitelný výrok. Fischerova vláda mimo jiné nedisponovala jako ODS 78 poslaneckými hlasy, které si při klíčovém hlasování ve Sněmovně vypnula, a tak umožnila rozpočtu, aby prošel. Rozpočet přece schválila ODS, nikoli Fischerova vláda! Kdybychom tuto podivnou logiku předsedy ODS dotáhli do konce, pak by měli zvážit svoje mandáty poslanci za ODS. K tomu je nevyzývám, jen poukazuji na podivnou logiku Topolánkovy argumentace.“ Když byl Kalousek dotazován, proč ODS napadla i svého potenciálního politického spojence – TOP 09, Kalousek uvedl: „Neumím to komentovat, my jsme jasně řekli, že chceme podpořit rozpočet Fischerovy vlády. Rozpočet, který byl přijat, jsme podpořit nemohli, protože to nebyl rozpočet Fischerovy vlády, ale rozpočet Jiřího Paroubka. Ještě několik hodin před hlasováním jsme jasně a společně řekli, že projdou-li některé pozměňovací návrhy, které cupují Janotův balíček a zvyšují deficit, tak rozpočet nepodpoříme. ODS společný zápas opustila. Pokud ODS předvedla plačtivé melodrama, důvod musel být jiný, všichni jsme věděli, že je ještě dost času na projednání ještě jiného zákona o státním rozpočtu.“ Dále pak v odpovědích na další otázky novinářů uvedl, že: „deficit se samozřejmě zvýší, protože nově navržené výdaje jsou hrazeny z mandatorních výdajů, jako jsou důchody, nemocenská, obsluha státního dluhu, které nakonec budu muset být vyplaceny v původní výši. Mně na tom všem ale hlavně vadí falešný signál, který politická reprezentace vysílá do veřejnosti, že vše jde nějak uhrát. My se však takovouto politikou blížíme k maďarskému modelu, kde nakonec státu skutečně chybějí peníze. Pokud se mu budeme chtít vyhnut, tak jakákoli politická reprezentace bude muset udělat podstatně tvrdší kroky, než je Janotův úsporný balíček. Při tomto vědomí změkčovat či rušit úsporná opatření je falešná hra s veřejností. Nechápu, proč ČSSD a ODS s veřejností tuto hru hrají.“ Celá ta podivná situace, kdy ODS buď hraje nějakou podivnou patologickou nebo falešnou hru, vede k rozbití konsensu mezi ODS a Fischerovou vládou, vytváří dokonce poměrně hluboký příkop mezi ODS a TOP 09. ODS se zachovala velmi Paroubkovsky, pro jehož politiku je typické to, že jeden den něco slíbí a druhý udělá pravý opak. Takováto politická scéna je dost odporná a děsivá. Zdá se, že by bylo rozumné, kdyby obě vrcholné garnitury ODS a sociální demokracie odešly do politického důchodu. Nepříčetné výroky Topolánka vůči Fischerovy vládě vedou k otázce, zda nakonec Topolánek nechce vyprovokovat demisi vlády a nastolení naprostého chaosu na politické scéně. Qui bono, mister Topolánek?

Do stávající hádky o schválení rozpočtu ex post zasáhl i prezident Klaus, který zkritizoval ODS (proč ne sociální demokraty či KSČM navyšující dluhy, ale ODS – to už je folklor). Prezident ODS vyčetl, že dostatečně nebojovala, což má racionální jádro.

Návrh státního rozpočtu na rok 2010 počítal se schodkem 163 miliard a s poměrem deficitu veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu na úrovni 5,3 procenta. Levicoví poslanci přes odpor úřednické vlády Jana Fischera prosadili pozměňovací populistické návrhy ČSSD. Důsledkem změn je podle premiéra dodatečných více než 12 miliard korun. dluh Deficit vzroste na úroveň 5,7 procenta a dosáhne celkem 175 miliard, což je pouze předběžný odhad. Sociální demokracie peníze na své návrhy chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu nebo starobních důchodů, které stát musí stejně hradit. O tomto řešení se říká, že papír unese všechno, protože z kapitoly důchodů nelze vzít ve skutečnosti nic – je třeba je vyplatit. Na to opakovaně upozorňoval ministr financí Eduard Janota.

Namísto toho, aby Klaus zkritizoval především autory pozměňovacích návrhů, potrestal nezúčastněné, dokonce se vrhl i na zástupce TOP 09 Kalouska, kterému vyčetl, že krizový rozpočet na letošní rok připravil špatně. Tím vyvolává otázku, proč jako prezident nezasáhl, když to věděl. Mohl totiž zákon o rozpočtu nepodepsat a donutit tak sněmovnu k jeho novému projednání. Dnešní silácké řeči povedou jenom k tomu, že si Klaus začne kopat vlastní hrob: bude totiž během pár dní stát před problémem, zda kritizovaný rozpočet podepsat – nebo jej poslat do sněmovny k novému projednání. Jak to dopadne je jasné: bude akceptovat hlasy socialistů a komunistů a zákon podepíše… Jak jinak, že? Klaus se zastal Fischerovi vlády a ministra Janoty, který se možná o toto podivné uznání opře a přece jenom laskavě setrvá ve funkci neúspěšného ministra financí.

Prosinec 2009 - čas rozmetání kamanů

2009-12-10T08:57:00.005+01:00

V Praze protestovaly dvě anglické dámy nahotou a pomalováním ve vzoru krokodýlích kůží proti používání zvířecích kůží v oděvním průmyslu. Otázkou ovšem je, zda tyto dámy nemají sklony k exhibicionismu. Ale pro turisty promenující po Karlově mostě to bylo dobré zpestření procházky...

Byli jmenováni dva politici bez barvy, bez chuti a bez zápachu, kteří mají reprezentovat Evropskou unii - Hermen van Rampuy a Cath Aston. Na van Rampuyovi se shodli Německo, Francie a středopravá část evropského parlamentu, Aston je delegována levicí. Je žena – a jako Britka je odměnou za to, že Gordon Brown ustoupil z kandidatury T. Blaira na post prezidenta. U zvolených představitelů je nápadná jejich nenápadnost; podle T. G. Ashe nemají žádné předpoklady k tomu, aby upoutali pozornost. Jak pravili existencionalisté: i nevolba je volba. A Evropa volí tím, že uniká závažným tématům a vybírá si nevýrazné tváře za reprezentanty: volí i tím, že se vyhýbá závažnějším volbám. Chce si udržet životní úroveň – a ostatní problémy světa ji nezajímají: volí v tuto chvíli především svůj vlastní úpadek, pomalý rozklad a pád….

Ohromující sociologický průzkum odhalil, že 86 procent Čechů považuje sebe samy za šťastné. Takže otázka zní? Kdo má vlastně blbou náladu? Pár intelektuálů a Václav Havel?

Marc Faber, muž, který předpověděl současnou hospodářskou krizi, prohlásil: "Protože se ze současné krize nikdo nepoučil, přijde další propad. A aby vlády rozptýlily pozornost lidí, půjdou do války. Posluchači se mne ptají, proti komu? Odpovídám – stvoří si svého nepřítele…" K tomu lze jen dodat, že je naprosto šokující, jak se v současnosti chovají banky. Jakmile zjistily, že stát za ně uhradí dluhy, nabízejí o stošest půjčky - a to bez ohledu na to, zda klient bude mít na splácení. Vždyť to nakonec stejně zase zatáhnout vlády… Ta arogance a pohrdání ekonomickou realitou je u současných bankovních úředníků naprosto fascinující…

Stejně arogantně se k ekonomice chovají čeští krajští hejtmani – včetně slavného hulváta Davida Ratha – kteří zadlužují obrovským tempem kraje. Rath se dostal již na 4 miliardy dluhů…

Zveřejnění jmen konfidentů opět vedlo k výzvám na odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Tento ústav totiž nesmí nic zjistit, jakmile cokoliv zveřejní, objevují se úvahy, že by měl být zrušen. Leží v žaludku už i V. Havlovi, protože nedávno zveřejnil, že i výtvarník Jožka Skalník byl konfidentem StB. Stanislav Penc, který pase kozy a občas zveřejňuje seznamy agentů, protestoval proti zveřejnění Skalníkova jména a sepsal petici, kterou mezi jinými podepsal právě Havel. Penc zveřejňování materiálů StB nazývá „bulvarizací dějin“. Proti Pencově demagogii se Ústav začal bránit tím, že zveřejnil důkazy o Skalníkově aktivitě, která byla věru značná – a probíhala až do listopadu 1989, zřejmě dokonce v době, kdy se u něj Havel ukrýval v listopadových dnech… Podivuhodné, otřesné, šílené…

V hovoru pro Respekt Havel vyjádřil uspokojení nad tím, že máme „svobodu, demokracii a tržní ekonomiku“. Poslední výraz je cudným vyjádřením, že do Čech dorazil kapitalismus: ještě dvacet let po revoluci je to stále ošklivé slovo, které komunisté používali velmi pejorativně. Proto jej dodnes mnozí představitelé polistopadových elit užívají velmi sporadicky, neochotně, zanedbatelně. Dlouhé leta jej téměř nepoužíval ani Václav Klaus, který po listopadu ve svých dílech hovořil o „standardní ekonomice“, „tržní ekonomice“ apod.

V pondělí 6.12 se po osmé hodině ráno na protestní pochod vydalo 70 studentů Střední umělecko-průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Tu chce její zřizovatel Liberecký kraj zrušit - a studenty přestěhovat do sklářské školy v Novém Boru. Zapomněl však na jedno: že se jedná o nejstarší sklářskou školu v Evropě.

V úterý 7.12 se objevila v novinách zpráva o tom, že poslanec Ladislav Šustr vymohl pro tělovýchovnou jednotu Orel v Telnici dům v centru Prahy. Dům má skvělou adresu: Jindřišská 28. Dům, který sice žádná paráda není, stojí na jednom z nejdražším pozemků v republice, obec Telnice je na Moravě. Celá zpráva je tak absurdní, že vypadá na reportáž z Kocourkova - ale je z České republiky. A takovéto věci se dějí v době, kdy nejslavnější streetworker Lazslo Nemeth byl brutálně vyhnán ze svého střediska pro mladé závislé a chlapecké prostituty na ulici – a shání střechu nad hlavou. Tím, kdo jej nechal vyhnat byl prý údajně starosta Prahy - Jančík, absolvent plzeňské právnické fakulty. Jedním z argumentů proti tomuto středisko je, že v Praze žádní mladí prostituti neexistují. Připomíná to trochu dobré zlaté časy komunismu, kdy neexistovala většina sociálně patologických jevů – od narkomanů pro prostitutky a prostituty.

Ve středu 8. prosince se levici podařilo zbořit státní rozpočet tím, že rozklížila úsporný balíček ministra financí Janoty. Poslanci sice v půl deváté večer odhlasovali rozpočet na rok 2010, ale přes nesouhlas vlády přihodili miliardy na sociální služby, na platy úředníků a na platby zemědělcům. Tak to navrhovala levice. Rozpočet byl schválen tím způsobem, že poslanci ODS se nezúčastnili hlasování. Tím se stát vyhnul hrozícímu rozpočtovému provizoriu. Je ovšem otázkou, zda nebylo vhodnější rozpočet znovu projednat, než nechat odhlasovat další paskvil z ideové díly Jiřího Paroubka a jeho divoce rozdávajících chlapců. Populismus ČSSD ohrožuje stát a neuvěřitelně jej zadlužuje celá léta. Premiér sice prohlásil, že mám smíšené pocity, Janota se vyjádřil, že je zklamán, ale k tomu, aby podali demisi (jak slibovali) asi nakonec nesáhnou. Levice to zná: kdo jede na tygru, nemůže seskočit…. Bývalý ministr sociálních věcí za ODS Nečas označil hlasování za vítězství populismu…

Po dvaceti letech

2009-11-23T01:08:00.004+01:00

Je listopad 2009 a to znamená, že uběhlo dvacet let od tzv. sametové revoluce. Samet je metaforický pojem, který trochu imituje divadelní oponu, trochu připomíná nepříjemné pocity, když po této látce hmatáme. Ale v listopadu 1989 nešlo o divadelní představení, ale o opravdový převrat - a o ukončení tzv. komunistické éry. V posledních dnech se tedy vzpomínalo, hodnotilo a slavilo. I když hrad - tedy okruh lidí kolem Václava Klause - víceméně mlčel. A pokud nemlčel, tak zdůrazňoval, že my nejsme Německo - a nemusíme tedy slavit organizovaně, čili pod patronací státu. Bodejť by ne, když prognostici přišli se zpožděním - a dodnes prezident není schopen příliš skousnout to, že patřil do šedé zóny - a věru nebyl žádným hrdinou. Proto bagatelizuje úlohu opozice a tvrdí, že vše se událo pod vlivem milionů bezejmených - a zbytek sehrál rozklad komunistického světa... V podstatě jedna z linií výkladu událostí roku 1989 vidí celý převrat jako systémovou záležitost, kde hlavní roli hrály jakési imaginární nadnárodní struktury - a lidé byli spíše pasivními články. Druhý výklad ukazuje, že nelze zapomenout na úlohu aktérů, živých jedinců, bez nichž by vše mohlo dopadnout zcela jinak - a dodnes nám mohli vládnout různí Adamcové, Čalfové, a polokomunisté jako Vladimír Dlouhý a další. V kontrastu k současnému prezidentovi tak byla vyzvedávána úloha Václava Havla jakožto sjednotitele opozice a známého "pravdoláskaře" apod. A Havel si sám uspořádal koncert na svou oslavu, kde si nechal pouštět oslavné projevy různých politiků z celého světa - od Angely Merkel po Obamu... Vcelku to ladí se vzpomínkou zpěvačky J. Beaz, která se koncertu účastnila a vzpomínala jak ji před sametovou revolucí Havel naučil větu, kterou pak pronesla z pódia Bratislavské lyry pár měsíců před převratem. Obsah tohoto sdělení, které se naučila v češtině zněl: Zdravím svého přítele Václava Havla, který sedí mezi vámi na balkoně. Tedy nikoliv pozdrav bojovníkům za svobodu, demokratům, nespravedlivě vězněným...

Filosof Ivo Tretery kdysi napsal pár vzpomínek T. G. Masaryka a uváděl úvodem poznatek, že každý kult je odporný - i když se týká tak velkých osobností, jakým Masaryk ve své době byl. Byl velký, protože pěstoval systematicky svůj kult (foto s dětmi, foto na koni, foto v Topolánkách, foto se spisovateli u Karla Čapka...) nebo první republika pěstovala jeho kult, protože byl tak velký? A jak je tomu s Havlem? Kdo může říci, že má o sobě film, který krok za krokem mapoval jeho prezidentskou dráhu?

Mimochodem na kultické oslavě sebe sama Václav Havel dosti neochotně a až trochu neurvale oznámil, že nyní promluví prezident a šel si sednout. Václav Klaus pronesl zpaměti jeden ze svých nejlepších projevů, který zakončil slovy uznání o nepopiratelné úloze Václava Havla v sametové revoluci. Větší poklonu mu složit nemohl. Sotva skončil pořad s oslavnými projevy a hudbou, vysílala televize ještě projev Václava Havla, který připomínal jeho novoroční projevy. Hned v úvodu se dosti nevkusně začal navážet do Václava Klause, když řekl, že politici by neměli kritizovat nejvyšší soud. No, proč by neměli? Proč on kritizoval Husákův režim? To si Havel opravdu myslí, že budeme držet hubu, když nejvyšší soud bude pronášet bláboly nebo rozsudky bez pořádného odůvodnění? Je snad nejvyšší soud soud Boží?.... Zdá se, že V Čechách mají politici svůj poločas rozpadu za sebou: jak Klaus, tak Havel v podstatě vyčerpali vše, co mohli říci - a již jenom opakují to, co už mnohokrát řekli, jenže to říkají stále hůř... Podobně se zdá, že svůj intelektuální potenciál vyčerpal Paroubek i Topolánek - a bude třeba dostat na scénu novou politickou garnituru...

V domě U Zvonu na Staroměstském náměstí je výstava fotografií z padesátých a šedesátých let. Je šokující jak ohavná společnost a oškliví lidé vytvářeli to, čemu se říká reálný socialismus. Dnes to vypadá jako chudinský skanzen... Samozřejmě, je to taky trochu výběrem, ale celkové ladění fotek z dob reálného socialismu je strašlivé... a to včetně obálek časopisu fotografie, na jehož obálkách byly různé brigádnice, úderníci a ženy z lidu... Je dobré se na takovou výstavu jít podívat ve výročí 17. listopadu a připomenout si, v jaké šedivé a ohavné hrůze jsme žili celá desetiletí slavného komunistického ráje... No, 17. listopadu jsme se po výstavě šli projít a chtěli jsme se jít podívat do slavného podloubí, kde příslušníci SNB mlátili studenty a studentky. Ale celá ulice byla proložená zátarasami, byla tam řada hasičských a policejních aut, deprimující seskupení. Někdy odpoledne se tudy pohybovali i fašouni zvaní Dělnická strana - a tak zřejmě ta všechny paráda k vůli nim. U obchodního domu byl koncert nějakých kapel a zpěváků, kteří si z výročí udělali bezva kšeft či alespoň reklamu... a tak se vůbec nedalo projít... Odporné divadlo. Otočili jsme se a šli domů...

Sociologové a další v posledních dnech hodnotili dvacetiletý vývoj, ale nic moc o tom neumějí říci. Nevědí proč se režim zhroutil jako domeček z karet, netuší rovněž, proč má řada lidí údajně !blbou náladu"... Je pravdou, že k vůli studentské stávce se režimy nehroutí - a celý rozklad komunistického bloku je třeba vidět v daleko širších souvislostech... Podobně nepochopitelné je, jak lehce a bezstarostně to komunisté zabalili... Nejasné dodnes je, kdo a proč fingoval smrt studenta Šmída na Národní (alis agenta StB Zifčáka). Zifčák dnes vlastní hotel a je z něj spokojený podnikatel, který si své odseděl - a dnes mluví o tom, že dostal rozkaz, tak ho splnil... to vše vypráví bez studu a hany...

ODS dnes 21. 11 zahájila sjezd, kde chce nastavit nový program - vizi pro další období. Absence vizí v politice je jasná a evidentní. V sestřihu TV zpráv Topolánek mluvil jako kniha, leč zrovna v pasáži o vysokém školství mluvil o věcech, kterým zbla nerozumí - a stal se de facto nevolitelným pro ty, kteří trochu do věci vidí... Mluvil o tom, že vysoké školy potřebují nový zákon (to je teze naší ubohé ministryně školství), dále pravil, že potřebujeme více bakalářů (další stupidní teze - nikdo neví co s nimi...) a špičkové výzkumné univerzity (tady jde o nepřijatelné rozdělení vysokých škol na výzkumné a nižší - bakalářské.. a to je koncepce, před kterou varují všichni experti). Osobně jsem rovněž proti debilizaci vysokých škol v Čechách prostřednictvím rozšiřování ubohých bakalářských programů a oddělování výzkumu od výuky - pak to nebudou vysoké školy, ale pologramotné přípravky... Topolánek ovšem není expert na školství a říká pouze to, co mu špitají jeho pologramotní rádci... Školská politika se ODS nikdy nedařila...

ODS dělá v posledních týdnech krok za krokem politiku, která ji bezpečně povede k prohraným volbám. Na to se dá hledět jenom s údivem a v šoku... Místopředsedkyně Němcová (z Havlíčova Brodu), která je jednou z nejméně inteligentních postav ve vedení ODS, kritizuje v novinách a v televizi neustále politiku vedení... Místopředseda Gandalovič chce kandidovat proti Topolánkovi a požaduje, aby ODS svolala volební sjezd... Před volbami! ODS předvádí totální vnitřní rozvrat, nejednotu a chaos. S tím by do voleb nešel ani Hurvínek... Diagnóza je jasná: politické šílenství... Zdá se ovšem, že tento vnitřní rozvrat strhne do propasti celou pravici, protože takto volby vyhraje sociální demokrat Paroubek, který je připraven vládnout společně s komunisty...

V Čechách je teplo okolo 13 stupňů, mnoho lid chodí ven v triku či v košilích s krátkými rukávy... Ale houby příliš nerostou. Na Vysočině jsme našli pár lišek a spousty různých nejedlých druhů, ale hnědé hříbky se téměř nedaří nalézt... Přitom v minulých letech, pokud bylo tepleji, rostly dlouho do listopadu a byly tuhé, voněly... kde že ty hříbky jsou? Uvidíme za pár týdnů, jestli se nakonec ještě neuráčejí vyrůst...

Podivný červenec

2009-11-23T01:05:00.003+01:00

30. června: dnes se ve večerních zprávách objevila informace, že vládá přidá protestující Akademii věd 500 milionů Kč. Zatím sice neví, kde je vezme, ale údajně je někde sežene. Ale to už bude dávno po volbách a peníze bude splácet další (zvolená) vláda... Úsměvné bylo, že na záběrech ze schůzí z Akademie, resp. z jejího vedení. bylo vidět řadu starců k sedmdesáti letům, kteří by dávno mohli pokojně trávit svou penzi. Jejich platy se nepokouším odhadovat. Kdyby vláda poslala řadu akademiků, kteří leta nejsou ani ve výzkumu, ani nepublikují do důchodu, bylo by možná hned peněz dost....

Červenec v roce 2009 je podivný měsíc: máme vládu nevládu, budoucnost je silně rozmazaná a naděje na zlepšení v nedohlednu. Počátkem měsíce (2. července) se objevila zpráva, že Rakousko prošetří financování českých bojovníků proti Temelínu. Kontrolní úřad v Horních Rakousích prověřuje 15 českých a rakouských ekologických organizací, které dostávají peníze na protitemelínské kampaně od hornorakouské vády. Do hledáčku se dostaly Jihočeské matky, hnutí Calla a organizace V havarijní zóně JETE, které využívaly peněz hornorakouské vlády. Kontrola má prověřit, zda jsou peníze vynakládány účelně, protože nesmyslné kampaně jsou považovány v Rakousku za vyhazováním peněz. Objevuje se rovněž námitka, že je zbytečné, aby vláda podporovala tolik organizací, které mají všechny jeden jediný cíl.

Novináři stále omílají smrt Michalea Jacksona. Zdá se, že král popu byl v podstatě velký chudák, který pobíral obrovská kvanta léků, že je obdivuhodné jak dlouho to lidské tělo dokázalo vůbec vydržet. Zpěvák, který se nechtěl smířit se svou černošskou a ani s mužskou identitou, chtěl změnit nezměnitelné. Slavné osobnosti jsou v principu neléčitelné, protože nejsou schopny se smířit ani se svým osudem, ani se svým nadáním... Ale jejich život i smrt jsou super kšeft pro novináře, kteří mohou neomezeně spekulovat a psát nesmysly o životě i smrti těchto vyšinutých osobností... V podstatě zemřel člověk, který se jako první tahal na jevišti při zpěvu za přirození...

Kanada opět hrozí zavedením víz pro české občany vzhledem k tomu, že v poslední době se opět zvedla řada Romů a požádala o azyl v Kanadě, která má poměrně štědrý systém podpor pro přistěhovalce. Je otázkou, proč Kanada volí tuto podivnou cestu, když by bylo vhodnější modernizovat systém udělování azylů a podpor pro přistěhovalce. Proč Romové emigrují především do Kanady a ne do jiných vyspělých zemí? Mimochodem: situace Romů v Čechách není opravdu růžová a být Romem, asi bych vážně uvažoval o emigraci. Na druhou stranu: kočovné geny se vždy nakonec u tohoto etnika přihlašují ke slovu; po dlouhých letech nemožnosti putovat, se nyní pootevřela šance cestovat. Namísto maringotek se volí cesta vlakem, letadlem. lodí....

ODS spustila infantilní předvolební kampaň. Na cestě k moři se Češi mohu setkat s bilboardy, na nichž jsou v plavkách: David Vodrážka, Petr Gandalovič, Ivan Langer a Morek Topolánek. Pod nimi se modrá nápis: Tady nás pusťte k vodě. Tyto bilboardy se nacházejí na chorvatských dálnicích.

V pátek 3. července se začala rýsovat roztržka uvnitř ČSSD k vůli absurdnímu hejtmanovi Rathovi, kterého část členů nechce na kandidátku do podzimních voleb. Bývalý ministr průmyslu Milan Urban se ostře ohradil proti kandidatuře tohoto populisty, ale jisté je, že Paroubek sprosťáka a krakena Ratha nebude chtít jen tak vyřadit z kandidátky. Tím ovšem kope postupně ČSSD politický hrob. V podstatě tím vysílá signál, že silná dávka agresivity a hulvátství může dále gradovat. Rath byl naprosto spolehlivě šíleným kritikem ve sněmovně, jako politik ovšem neumí vůbec postupovat konstruktivně. Celou kariéru vsadil na boj proti poplatkům ve zdravotnictví, které sám nedokázal řídit: jenom jej finančně ruinoval a raboval...

Evropská unie zakázala klasické rtuťové teploměry, což nechápou ani lékaři.

V sobotu 4. července Paroubek pohrozil, že bez Ratha do voleb nepůjde. Odmítl námitky grémia ČSSD, že Rath je kariérista, sbírá funkce, je arogantní a jeho popularita silně poklesla. Navíc Paroubek nasadil další trumf: poté co z kandidátky odstoupila "velká" seriálová herečka a přítelkyně milionářů Brožová (měla více rozumu než Paroubek), nasadil na kandidátku další bombu: Olgu Zubovou, manželku ruského malíře Zubova, která se "vypařila" z prezidentské volby, podrazila zelené i vládu, opustila zelené (poté co je zradila a znemožnila), vstoupila do Demokratické strany zelených jako předsedkyně, spustila největší a nejdražší kampaň pro jedince (při volbách do EU, ale neuspěla)... Vzít si zkrachovalou a zrazující političku do týmu je věru skutek hodný génia. Navíc tím Paroubek silně irituje své vlastní členy, které po letech práce a čekání klidně nechal přeskočit na kandidátce těmito superpřírůstky... Je evidentní, že reklamní rychlokvašky na kandidátkách s politikou sociální demokracie nemají nic společného. Mají to být geniální tahy, ale spíše se zdá, že Paroubkovi stále rychleji ujíždí vlak pod nohama... Zubovou financuje (oficiálně) podnikatel Jaroslav Soukup, který údajně do kampaně za Zubovou investoval cca 5 milionů, což budí úsměvy všech znalců - protože ještě dnes jsou silnice v celé republice poseté obrovským množstvím billboardů, o pražských ulicích nemluvě. Možná, že Paroubek kalkuluje i s tím, že Soukup by mohl ukápnout nějaký miliónek i pro ČSSD, ale otázkou je, kdo to vlastně je a jakou má motivaci ke svému politickému angažmá....

Trvalé deště způsobily neuvěřitelné škody. Velká voda si zatím vyžádala v Čechách 14 lidských životů...

Marek Skovajsa napsal v Lidových novinách, že vyšly "první velké dějiny myšlenky pokroku". Má tím na mysli novou knihu Bedřicha Loevensteina Víra v pokrok. Dějiny jedné evropské ideje. Netuší zřejmě, že již za první republiky Karel Gala o pokroku napsal velkou historickou studii (Pokrok jako idea a společenská skutečnost). Za tu jej později kritizovala sociální demokratka Jiřina Popelová, které se jeho studie zdála nedostatečně pokroková....

V úterý 7 července se objevila zpráva, že na web míří další seznamy StB, které zveřejní Penc - bývalý disident, který tvrdí, že je dostal od bývalého a při autonehodě zemřelého ministra vnitra Jána Langoše. Proč by ovšem Langoš tyto seznamy dával právě Pencovi, který se léta živí především pasením koz, je velkou otázkou.... Noviny při této příležitosti připomenuly i některé osobnosti, které "měly pletky" s StB: zpěváka Jaromíra Nohavicu, herečku Jiřinu Bohdalovou, herce Jana Kanyzu i kardinála Františka Tomáška...

Ve středu 8. července se objevila zpráva, že databáze "estébáků" zkolabovala. Webové stránky www.svazky.cz se zhroutily pod náporem zájemců....

J. Soukup - sponzor soudružky Olgy Zubové - nabídl za dobré umístění na kandidátce ČSSD této straně výhodnější balíček služeb v reklamní předvolební kampani. Jako majitel jedné z největších reklamních agentur na tuto službu hravě dosáhne...

Ve čtvrtek 9. července se v novinách objevil další díl diskuse kolem transformace Akademie věd. Je pravdou, že Česká republika uvažuje o změně financování vědy a Akademie, která má přijít o část příjmu se s tím není ochotna smířit. Situace je však nepřehledná. Skupina "badatelů bez výsledků", která transformaci připravila, jsou lidé, jejichž vědecký kredit se blíží nule. Sami nemají žádné přesvědčivé výsledky, zdá se dokonce, že se nepodílejí na nějakém významnějším výzkumu. Na druhé straně je třeba říci, že Akademici se brání tím (v čem mají zčásti pravdu), že autoři transformace financování vědy nejsou schopni rozlišit základní a aplikovaný výzkum. Dalším argumentem je, že neustálé a nepromyšlené změny ničí vědu lépe než tajfun. V diskusi by však zřejmě bylo dobrá uvážit, kam vlastně míří jednotlivé částky na vědu. Zdá se, že neuvěřitelnou část těchto peněz musí spolknout řídící aparát, který připomíná socialistickou selanku v dobách největšího rozkvětu byrokracie. Je také otázkou, zda Akademie opravdu potřebuje desítky výzkumných ústavů - a zda je dezintegrace výzkumu u nás nutná.... Kolik stojí provoz budovy na Národní třídě, která je plná úředníků, ale pokud je známo - žádná věda se zde nevytváří.... Bývalý šéf Akademie Pačes vyletěl s tím, že o tuto budovu měla zájem pojišťovna - a že jde o komerční zájmy a podobné bláboly. Toto populistické prohlášení mělo zřejmě zastrašit každého, kdo by chtěl do tohoto podniku šťourat. Ale možná by bylo vhodné zvážit, zda tuto budovu dávno neměl převzít nějaká banka či pojišťovna a plný barák vědců/úředníků poslal bádat do příslušných akademických ústavů nebo na úřad práce.... Pačes nepochopil která bije...

V Newcastlu univerzitní tým "vyrobil" umělé sperma. Zdá se, že muži v budoucnosti už nebudou příliš zapotřebí....

V Česku stoupá počet nezaměstnaných. Nejrychleji o práci přicházejí hlavně mladí do 25 let. Statistiky ovšem výrazně ovlivňuje to, že 25letí v červnu končí studium.

V pátek 10. července se objevila zpráva, že Klaus vetoval šrotovné. To je správné rozhodnutí. Klaus své veto odůvodnil tím, že šrotovné je diskriminační, protože upřednostňuje průmysl na úkor jiných hospodářských sektorů a upřednostňuje krátkodobé zájmy automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbistické zázemí. K tomu lze dodat, proč se sociální demokracie zoufale snaží prosadit tuto naprostou ptákovinu v době, kdy stát má nedostatek financí. ČSSD je prostě přeborníkem v zadlužování státu podle hesla: z cizího krev neteče... Zavádět šrotovné v tak malé zemi jako je Česká republika je ovšem blbost non plus ultra...

Hejtman Rath nechal bývalého skořápkáře Filipa Bušinu dohlížet na milionové investice v nemocnicích. Rath se snaží z celého skandálu vykroutit tím, že Bušina nebyl jeho zaměstnancem... Přitom tohoto několikrát trestaného boxera učinil svým blízkým spolupracovníkem...

Objevují se zprávy o tom, že Paroubek Putinovi slíbil posvítit si na radar... V ruském rádiu Finam FM si Paroubek stěžoval, že v posledních třech letech se zhoršily naše vztahy s Ruskem... Proti tomu se ostře ohradil český velvyslanec v Rusku Kostelka... Paroubkův výrok je sice silně pobuřující, ale má svou genialitu. Jednak představuje velké povzbuzení pro komunistické rusofily, jednak je to zpráva Putinovi a jeho bývalým spolupracovníkům z KGB koho mají v Česku podporovat. To zcela jistě bude mít i své dohry...

Na festivalu v Karlových Varech se objevil nejen herec a režisér Malkovich, ale Antonio Banderas, který umí pár vět česky z dob, kdy zde natáčel...

V obci Dubí, která se proslavila prostitucí pro německou klientelu, krize způsobila úpadek většiny nevěstinců. Na úpadku se podílela finanční krize, nové silnice a trvalé kontroly, které město organizuje již delší dobu...

V úterý 14. července se objevila legrační zpráva o tom, že Ernst Hewingway byl údajně agentem předchůdkyně slavné KGB. Jednak je dávno mrtvý, ale byl i za svého života v podstatě neupotřebitelný. Byl dlouhá léta těžce psychicky nemocný a byl dokonce načas uzavřen a léčen na psychiatrii. I po léčbě se však prudce zhoršovala jeho paranoia - až nakonec spáchal sebevraždu. Již za Španělské občanské války jej Ilja Erenburg našel v zákopech poměrně dost daleko od fronty, ale s bednou whisky, kterou měl stále po ruce a neustále z ní upíjel. Jeho alkoholismus byl pověstný a informace měl o tom, co viděl a slyšel jako reportér. Z něj by KGB věru nic neměla, resp. nemohla by se dozvědět nic, co by nevěděl každý, kdo četl na západě noviny.....

Do neofašistické Dělnické strany (Jak hezký název, že? Je zajímavé, že to žádné dělníky nepobuřuje...) začali houfně vstupovat bývalí Sládkovi republikáni...

Fischerova vláda udělala čistku ve státním aparátu a vyházela sedm náměstků na ministerstvech.

Houby stále rostou - dokonce i některé podzimní druhy...

15. července se objevily úvahy tom, že po zavedení víz pro Čechy Kanadou, by Českou republiku měla podpořit státy EU. Zatím se tak však nestalo... a je otázkou, kdy se tato otázka dostane na pořad jednání...

16. července se objevila zpráva, že konkurs na ředitele ČT vyhrál staronový ředitel Jiří Janeček, který kdysi psal oslavné reportáže do okresních komunistických novin. Pětice uchazečů byla ovšem tak otřesná, že Janečkova volba byla z největšího zla problémem nejmenším...

Středoškoláci protestovali proti nedomyšlenému zavádění státních maturit, resp. jejich nepřipravenosti. Do protestů se koncem června zapojila i soudružka Zubová, námezdní uchazečka o post poslankyně a profesionální zrádkyně, ale středoškoláci ji zčásti odmítli a nechtějí s ní mít cokoliv společného. A to i přesto, že magnát, který si Zubovou vydržuje - Jaromír Soukup - řekl, že studentům zaplatí výdaje za protesty. Středoškoláci také odmítli snahy politizovat odklad maturit skupinou lidí z ČSSD a z tzv. Green Revolution.

17. července se objevil výrok premiéra Fischera, že sní funkci eurokomisaře. Bodejť by nesnil, když tito pánové jsou placeni lépe než premiér nebo ministr... Neuvěřitelné ovšem je, že současný premiér nepochopil, že je politikem z milosti boží - a na jedno použití. Poté, zdá se, je nerecyklovatelný... V Oxfordu zemřel nejen z nejznámnějších polských disidentů - Leszek Kolakowski, který začal jako levicový intelektuál. Podílel se na štvanicích proti profesorům na Varšavské universitě v padesátých letech. V r. 1956 otočil a postavil se mezi revizionisty. V r. 1963 jej začala sledovat bezpečnost a v r. 1966 byl vyloučen ze strany a zbaven vedení katedry filosofie na Varšavské univerzitě. V březnu 1968 je donucen k emigraci. Bylo mu nabídnuto místo po Adornovi ve Frankfurtu nad Mohanem, kam nemohl nastoupit k vůli protestům studentů. Poté napsal třísvazkové dílo Hlavní proudy marxismu, v němž se pokusil ukázat, že existují vazby mezi Marxovým dílem a následným vývojem komunistické ideologie. Pak přesedlal na metafyziku a zabýval se vztahy mezi vírou a rozumem, filosofií a náboženstvím...

Před dvaceti lety pronesl Milouš Jakeš svůj slavný projev o kůlu v plotě. Údajně projev vynesl televizní technik, ale to stále to nevypadá jako příliš pravděpodobné. Vypadá to, že to byly tajné služby, které nechaly projev rozšířit, protože připravovaly vnitřní převrat v komunistické straně. Cesty tohoto televizního záznamu by bylo jednou zajímavé rozklíčovat. (Dnes se píše o tom, že záznam pořízený technikem ČsT propašoval do Svobodné vropy Saša Vondra. Otázkou ovšem je, jak se záznam dostal až k němu...) Stejně tak je tomu se záběry z Národní třídy ze 17. listopadu, které nemohli natočit jiní kameramani, než ti, které tam instalovala státní bezpečnost. Jak se tyto záběry dostaly do televize, do světa.... proč vlastně byly natočeny?.... V každém případě Jakešův projev ukázal všem neuvěřitelnou blbost, nevzdělanost a neschopnost hlavního lídra komunistů. Je s podivem, že takový mentálně retardovaný blb mohl tolik let zastávat nejvyšší funkci v zemi... Kolik takových blbců bude muset tato země ještě vydržet? (K tomu kuriozní vzpomínka: když po 17. listopadu vysílali jeho projev ve výloze v ulici 28. října a lidé se na chodníku chechtali, americká herečka Fondová se divila, jak se můžeme smát projevu tak významného státníka... Jo, Amerika není Česko....)

Rada pro televizní a rozhlasové vysílání (to je kuriozní orgán, co?) navrhla odvolání ředitele ČsRozhlasu Václava Kasíka... Argumenty k odvolání byly naprosto jalové a nepřesvědčivé...

18. července bylo jasno: Václav Fischer zkrachoval po třetí. Jeho cestovní kancelář Tomi Tour vyhlásila úpadek. Přitom má ve světě tisíce klientů...

Rusko vymírá. Statistiky jsou neúprosné. Rodí se méně lidí, než umírá - a Rusko stárne. Uvažuje se o tom, že se záhy stane zemí stařenek...

Po roce 1989 vznikla parlamentní komise, která měla vyšetřit události na Národní třídě. Ani dnes ale nejsou materiály této komise přístupné historikům. Zvukové záznamy (včetně výslechů např. Milouše Jakeše a dalších) nejsou přepsány, část listin je poškozená. Archiv parlamentu projevuje zásadní neochotu materiály zpracovat a badatelům říká, že jim je nelze půjčit, protože nejsou zpracované. Jde o úmysl nebo totální český šlendrián? Asi obojí!

20. července tomu bylo přesně 40let od doby, kdy první člověk vstoupil na Měsíc. Bursík se rozhodl, že se nevrátí do politiky, přestože jej k tomu strana zeených přemlouvala. Zdá se, že strana zelených se stává nevolitelnou, neboť přišla o posledního politika zajímavého pro veřejnost. Intelektuálně nepřitažlivý a politicky neobratný Liška jej zcela jistě nemůže nahradit.

21. července vyšla další zoráva o klesajících Paroubkových preferencích. Od února klesl o šest preferenčních bodů a dostal se na 28 procent. Klausovi a ombudsmanovi Motejlovi věří 60 procest lidí. Topolánek, který měl v lednu důvěru 23 procent předběhl Paroubka o jedno procento. Tovaryšč Zubová je pro dostavbu Temelína. Plánuje také výstavbu Kaplického knihovny. Zdá se, že se chytá jakéhokoliv tématu, aby vůbec mohla něco říkat na veřejnosti... Před 101 lety brněnští radní nechali rozebrat kapli z r. 1297 a slíbili, že ji nechají postavit o kus dál. Nyní oznámili, že ji postaví na střechách garáží nedaleko místa, kde původně stávala...

V Rusku se lidem stýská po Stalinovi, mnozí se domnívají (42 procent respondentů ve výzkumu), že by dnes byl vhodným lídrem pro Rusko. Medaile s jeho portrétem se prodává v Kremlu neboť propagace stalisnismu není v Rusku trestná.

22. července noviny otevřely opět kauzu Filipa Buřiny, bývalého skořápkáře a přítele Davida Ratha a místopředsedy ČSSD Karla Machovce. Cestovní kancelář Tomi Tour řízená Fischerem zanechá asi půlmiliardový dluh; Fischer slibuje, že se vrátí... je to již jeho druhá cestovní kancelář, která přišla "na buben". Současně se rozjíždí obrovský skandál ve fotbalovém svazu k vůli daňovým únikům a finančním machinacím...

23. července vyšla zpráva o tom, že v komisi, která sesadila ředitele rozhlasu Kasíka, seděl bývalý sekretář ředitele normalizačního Československého rozhlasu. Jako předseda sčítací komise oznámil Kasíkovi výsledek - odchod z funkce. Tento radní Ladislav Jíša si načas vzal manželčino příjmení a tím se pokusil zamést příjmení, pod kterým si jej pamatují bývalí zaměstnanci rozhlasu - Ladislav Anderlík.

MFDnes uveřejnila zprávu o tom, že švýcarské banky zablokovaly konta podnikatele Janouška, přítele pražského primátora Pavla Béma. Janoušek je podezřelý z praní špinavých peněz. Na jeho kontech se nashromáždilo minimálně 13 milionů švýcarských franků (220 milionů korun).

24. července. Porsche spolkl Volkswagen. Ještě před rokem to vypadalo naopak. Obě firmy spolu léta zápasí: v jejich čele stojí dva bratranci. Ale nakonec to VW vyhrál - a získal majoritu.

25. července: senát podpořil návrh, aby se zvýšil počet trestných bodů pro řidiče. Přestupky za 6 bodů tvoří: nedovolené předjíždění, jízda pod vlivem alkoholu (do jednoho promile), jízda v protismru na dálnici, nedovolené vjetí na železniční přejezd. Za 5 bodů je: překročení rychlsti v obci o 40 kilometrů/hod a jízda bez rozsvícených světel, jízda na červenou plus vjetí do vyhrazeného pruhu pro autobusy, trestné 3+3 body: telefonování mobilem za jízdy plus překročení rychlosti o 30 km/hod mimo obec.

Před Vinohradskou nemocnicí se utábořila skupina Rumunských Romů. Při průjezdu přes českou republiku se v úterý rumunský romský král šel vykoupat se svým synem, který neumí plavat. Syn se začal topit - a podařilo se jej oživit až po půl hodině. Celá rodina se postupně sjíždí před nemocnici a čeká, jak dopadne "léčba", stav pacienta je kritický.

Čína oznámila, že končí politika jednoho dítěte - a povolí dvě. Úřady v Šanghaji jsou vyděšené ze stárnutí populace,

Z reformy zdravotnictví zbyly pouhé trosky - a část poplatků. Zdá se, že původně dobrá myšenka se stala tématem nevybíravého politického boje meziu úpravicí a levicí. Zdá se dokonce, že dnes je celý ideový spor mezi pravou a levou částí politického spektra je nastaven politickým bojem o 30tiu korunový poplatek za ošetření. (Lístek do pražského metra stojí 26 korun, krabička cigaret přes padesát...).

FBI v New Jersey pozatýkala rabíny, kteří prali špinavé peníze.

Fancouzi a Britové slavili 100 let od přeletu Louise Blériota přes La Manche.

Mladou frontou Dnes se táhne jako modrá nit kauza podnikatele Janoška, který je označován za dvojče primátora Pavla Béma. Ve skutečnosti jde zatím jen o podezření bez důkazů, ale fámy se novinářům hodí: čím méně serioznější noviny, tím mají fámy raději.

Domácí porod, k němuž musel být urychleně povolán lékař - a dítě bojuje stále o život v nemocnici, vyvolává velké diskuse o tom, zda je "rozumné" rodit doma, kde chybí gřebné lékařské zařízení v případě komplikací.

Natascha Kampuschová (kterou Priklopiv věznil od věku 9 let 8 a půl roku ve svém domě - a pak spáchal sebvraždu) - se vrátila do Priklopilova domu, aby se z něj "nestalo poutní místo".

Banky, které čím dále více okrádají své zákazníky zaváděním nejrůznějších poplatků až po zcela nehorázné a nesmyslné platby, začínají v některých případech ustupovat - a zavádějí zdarma výpisy jednou měsíčně.

Pondělí 27. července. Paroubek je stále ostřeji konfrontován s opozicí uvntř sociální demokrtracie, jejíž popularita trvale klesá - a to bezesporu i zásluhou demagogckých vy\stoupení a hloupých gest Jiřího Paroubka. Jeho pokusy o instalovení intelektálně nepřitažlivé nájemné političky Zubové a stejně tak intelektrálně průměrné, leč chydými lidmy opovrhující průměrné herečky Brožové - to byly vskutku úlety pozdního věku. Tato gesta svědčí o tom, že lídr ČSSD zdtrácí nejen soudnost, ale především mu ujíždí půda pod nomaha.

Na jaře Poláci objevili obrovský hit: Jožin z bažin. Nyní se melodou této Mládkovy písnčky dostala do Ruska, kde na její melodii odpůrci Vladimíra Putina složili výslěčný text. Píseň se rázem stala ruským hitem na webu...

Desítky olašských Romů stále čekají na to, jak dopadne léčba jejich prince ve Vinohradské nemocnici. Začala se rozpadat nová malá politická strana: obcane.cz.

Žvejky ze světa a z domova

2009-06-10T11:32:00.005+02:00

Dnes se na webu objevila zpráva ČTK, že francouzský premiér "tvrdě kritizoval" českou vládu za předsednictví EU. V odstavci pod tím je uvedeno, že ji kritizoval nepřímo. V dalším textu není ani jeden výrok, který by nasvědčoval tomu, že francouzský premiér pronesl něco kritického.
Jakoby ČTK stále informovala jako za bolševika. Takže: buďto neřekl nic, co lze vztáhnout osobně, ale někdo paranoidní to přečetl jako kritický hlas. Nebo skutečně řekl něco kritického, pak bych chtěl alespoň jednu či dvě kritické věty ve zprávě uvést. Pak by platilo úsloví, že každý si má zamést před svým vlastním prahem. Nízká účast voličů byla v podstatě stejná jako minule. Rozhodně ji nezvýší kecy Sarkozyho ani premiéra. Ty by spíše měli agitovat mezi francouzskými občany. Co vlastně francouzský premiér udělal před volbami, aby zvedl účast voličů? My máme Francii, její lid a kulturu v úctě, tak nechápu, proč nás nějaký šmejd z vlády uráží! Mimochodem: takováto kritika vždy vyvolává reminiscence na Mnichov. Kdyby nás Západ (tedy Francie a Velká Británie) nevydal na pospas Hitlerovi, nikdy bychom se nedostali do područí rudých Komančů - a do sféry Stalinova vlivu. Také by tu dodnes nestrašilo tolik lidí trpících rudým zákalem jako je například soudruh Paroubek, kterého opravdu člověk nemůže mít Rath. Pokud francouzský premiér skutečně kritizoval české předsednictví, tak ať se jde bodnout vidličkou do oka...

Rudý Dany zešílel...

2009-05-06T01:13:00.005+02:00

Rudý Dany kráčí v čele demonstrace - Paříž 1968

konfrontace s policií

dnešní meloun v Evropském parlamentu (meloun znamená, že je navrch zelený a uvnitř se po rozkrojení ukáže, že je stále rudý)

Ještě před chvílí se zdálo, že politika je nuda, nuda a nic než nuda. V tom se na webech objevila zpráva, že Daniel Cohn Bendit přezdívaný v revolučním roce 1968 pařížskými radikály Rudý Dany, se rozhodl urážet Českou republiku a jmenovitě pak Václava Klause. Tento stupidní a přidrzlý hajzlík a spolupředseda Zelených v Evropském parlamentu v úterý naznačil, že český prezident Václav Klaus by se mohl pokusit zkorumpovat některé české senátory před hlasováním o lisabonské smlouvě o Evropské unii v horní komoře českého parlamentu. Podle agentury prohlásil:

"Vše bude záležet na finančních možnostech českého euroskeptického prezidenta Václava Klause, protože pro to, aby byl znám výsledek, je třeba vědět, kolik členů českého Senátu je schopen koupit" a pak dodal, že "v Česku jsou věci vždy v pohybu. Najednou člověk vidí, že někdo, kdo je v jisté politické skupině, hlasuje jiným způsobem (než jeho kolegové) a o několik let později si všimneme, že má krásný dům. To jsou věci, které se v Česku stávají... To není vtip: všichni, kteří znají Česko, vědí, že se to takto již stalo při parlamentních hlasováních. Podobné události postihly všechny politické skupiny (v ČR.," Tiskový mluvčí pražského hradu výroky člověka trpícího od dětství rudým zákalem odmítl komentovat. Je pravdou, že ráno bude parlament hlasovat o Lisabonské smlouvě, což bude významný akt pro celou Evropu. Ovšem, stupidní výroky Cohna-Bendita svědčí o tom, že nezná českou realitu. Proč by Klaus vynakládal své peníze, když to za něj mohou udělat zcela jiné agentury... Zítra se uvidí, jestli se ODS propadne do dějin, či si zda si zaslouží mít ještě jednu šanci...

Čas proměn jako nekonečná nuda...

2009-05-05T08:10:00.006+02:00

oslava 1. máje v Chotěboři, kde se na náměstí konal mýtink sociální demokracie

na náměstí hrála hudba, děti lezly v nafukovací prolézačce

mezi tím vším zmatkem se procházel Bublan, vystudovaný teolog, později agent Bezpečnostní služby a nakonec ministr vnitra Paroubkovy vlády...

Bublan se nejen procházel, ale chvílemi i rozdával příchozím dámám oranžové růže - což je oblíbený předvolební reklamní tah ČSSD

a děti se vozily na malém kolotoči

lidé postávali a bavili se mezi sebou...

rodiče malých dětí se radovali

kromě hloučku uprostřed náměstí bylo celé město zcela liduprázdné...

o kousek dál ani živáčka

ani na cestě ke kostelu nebylo možné nikoho potkat...

Nastal smutný čas pro občany, smutný čas pro loutkovládce Fischera, smutný čas pro blogery. Není o čem psát. Senzace se nekonají, trapnosti kolem sestavování úřednické vlády jsou tak jepičí povahy, že než dopíšete odstavec do blogu, všechno může být zase jinak. Topolánek, který se nedávno rozhodl nepodpořit Kalouska na post ministra financí, najednou otočil - a Kalouska nominoval. Na to se ozvali sociální demokraté, že je pro ně nepřijatelný... A tak se stále licituje jako v mariáši. Paroubek je čím dál více zasmušilejší, zdá se, že si zadělává na žaludeční vředy. Jeho destruktivita dostoupila absolutního vrcholu. Už několik měsíců nic nevidí pozitivně, vše pouze destruuje, kritizuje, uráží všechny kolem sebe. Navíc se rozhodl minulý týden vylepšit image sociální demokracie tím, že oznámil (bez konzultací) nominaci své přítelkyně herečky Brožové na kandidátce sociální demokracie. Brožová, známá sběratelka milionů od omšelých milionářů a velice průměrná herečka, je prý - podle Paroubka - nejlepší z hereček své generace. Asi tím, že se občas objeví v nějakém seriálu. Paroubek tímto krokem rozzuřil sociální demokraty, kteří se řadu let chystají na kandidátku do voleb, když je najednou odsunul a začal vychvalovat nové politické nedochůdče - navíc jakoby vypadlé z oka jeho manželce. Milovnice peněz, která prohlásila, že chudého by si opravdu nevzala, bude vynikající sociální demokratka... další sběratelka velkých mincí posílí tuto "chudičkou" stranu...

Hradní Kraken Jakl prohlásil, že ODS si svůj pád načasovala sama. Nedávno totiž prezident Klaus zveřejnil na webu odpověď na dopis člena ODS, který mu vyčítal, že odstoupil z funkce čestného předsedy. Klaus na tento fiktivní dopis (který viděl údajně asi jen on sám) odpověděl, že ODS už není tou stranou, kterou kdysi řídil. A ODS již dnes věru není stranou jednoho muže... Klaus kritizoval ODS, že se pod současným vedením kloní více k levici - a další podobné nesmysly. Při čtení Klausova listu si jeden oddechl, že mu nenapsalo 99 Pragováků, co si myslí o současném vývoji a nežádá jej o vojenskou intervenci... Klaus tak rozehrál svou vlastní novou hru o oslabení ODS před volbami. Zřejmě chce nahnat voliče novým populistům - protievropským stranám, kde se angažuje i jeho syn. To samozřejmě Topolánek musel odmítnout. Na to reaguje Jakl - a zahrnuje ODS urážkami. Otázkou je, kdo bude sympatizantem Klause a Jakla. Topolánek to naznačil: stačí srovnat Klausovo chování na sjezdu ODS a jeho nadšené řečnění a vystupování na sjezdu sociální demokracie. Klaus ovšem nedávno odmítl, že je agentem Moskvy - a prohlásil to za pomluvu. Je nakonec dobře, že to odmítl - alespoň je jasno... Nyní se brání výtce, že je silně prorusky orientován... Ale je to ještě zajímavé? Co bude dělat poté až senát odhlasuje schválení či neschválení Lisabonské smlouvy??? Pokud by senát tuto smlouvu neschválil, zdá se, že i ODS by se tak sama odepsala a odešla do propadliště dějin... Evropou v ekonomické krizi se potácí strašidlo sociální demokracie a připravuje rudo oranžovou smršť... Roztříštěná pravice - to je věru vhodná situace....

Pohádka o rybáři a Popelce...

2009-04-16T22:36:00.003+02:00

Susan Boyle ohromila nejprve Velkou Británii - a pak celý svět. Nezaměstnaná, nepolíbená, svobodná, leč od 12 let zpívající v kostele... postoupila do druhého kola soutěže nových talentů... Co si asi vezme příště na sebe? Naučí se chodit? Jaký si vybere repertoár?... Zatím co Angličánci si sní svůj sen o Popelce, náš rybář Fischer shání a chytá své rybičky do vlády. Paroubek, Topolánek a Bursík mu strkají papírky se jmény (některé ministerstva už má obsazeny dvěmi návrhy) - a on si prý vybere... Ale venku svítí Sluníčko - a tato taškařice věru jde jaksi mimo...

Když jsem se dnes pokusil nadhodit jako téma rozhovoru, jak asi ta vláda Kašpárků, kteří jsou posbíráni tak, aby to byli samí Remkové: bez barvy, bez chuti a bez zápachu (jen aby neudělali ostudu - proto ta fádnost musí být volena na prvním místě),... dozvěděl jsem se, že zbytečně plaším. Téma vlády momentálně prý už nezajímá nikoho, kromě chudáka Fischera... Možná tak ještě Klause... Proč nakonec Topolánek nepodpořil ani Kalouska zůstává naprosto nevysvětlitelnou záhadou... V době ekonomické nejistoty se návrat Kalouska jako schopného ministra financí zdál být pro všechny přijatelným kompromisem... Chvíli to vypadala, že pro něj bude jak Paroubek (odvalil by tím od sebe odpovědnost za ekonomický propad, který pád vlády už začíná přinášet), ale i Topolánek, protože by přece jenom jakási kontinuita v oblasti ekonomiky... Ale Topolánek prohlásil, že Kalouska nehodlá podpořit... Ale tak znovu: ale zapomněl na to nejdůležitější. A to je vysvětlit alespoň jednou větou, proč. Tím ovšem nechtěně na sebe uvalil podezření, že i on začíná uvažovat podle systému: čím hůře, tím lépe... No, venku svítí Sluníčko, blíží se víkend, ať si páni politici dělaj, co chtějí: již zvorali snad všechno, co mohli... Jeden jako druhý!

Kam kráčíte ďáblové?

2009-04-10T09:35:00.008+02:00

Události posledních dní vzbuzují hlubokou nechuť. Způsob rozkladu české společnosti je odporný, znepokojující a nešťastný. Jestli cílem měl být chaos, který dosáhne až na půdu Evropské unie - tak je to skutečně povedená záležitost...
Jednou z možných cest je apatie a rezignace, odvrat od politiky a únik do privátní sféry. Jak známo, taková řešení nebývají dlouhodobě uspokojující. Připomínají techniku strkání hlavy do písku... ale přijde čas - a hlavu bude nutné opět vytáhnout a žít dál...
Druhou, výživnější cestou, je organizovat a podněcovat Nové hnutí občanské neposlušnosti. Cílem hnutí by měl odklon od současné politiky neúspěšných stran - a hledání smysluplné alternativy. Hnutí nemusí mít vlastní poslance, nemusí mít organizaci a své představitele, ale jako volné sdružení myslícíh občanů by mohlo svým tlakem nutit politiky, aby se začali zabývat vlastními sliby. Prvním z nich by mohla být přímá volba prezidenta. Kolikrát nám ji parlament slíbil, ale vše zůstává otevřené. Z toho důvodu nelze mít současného prezidenta za zástupce občanů, ale hrstky poslanců - kteří jak vidno, právě zkrachovali v prosazení svého politického programu. Navíc se prezident se svou partají veřejně rozešel, položil i funkci čestného předsedy - a dělá vše možné, aby svou mateřskou stranu poškodil. Fandí některým novým partajím - a takovým lidem se teď v české politice říká: přeběhlík! Nechci za prezidenta přeběhlíka, který se nakonec stal tím, čím je pouze za cenu podpory komunistů...
Druhý problém je, že tento pololegitimní prezident včera vyjmenoval loutkového premiéra, který v úvodní řeči prohlásil, že nebude mít žádnou vizi. Tento postup je naprosto skandální. Premiérem se stává muž bez zkušeností z velké politiky, bývalý komunista a člověk, kterého nikdo nevolil! Jeho legitimita je naprosto směšná. Takto by se prezidentem mohl stát i Jára da Cimerman nebo Hurvínek. A když by jim to partaje odhlasovali, tak by to byli legální vládci?
Nechci a nebudu uznávat za legitimního premiéra člověka, který má komunistickou minulost. Proč máme dvacet let po pádu komunismu díky chaosu a libovůli politiků akceptovat premiéra s komunistickou minulostí? To věru nemáme zapotřebí! Takže ještě jednou: nedal jsem ve volbách hlas žádnému soudruhovi Fischerovi. Nedal mu jej ani nikdo jiný. Jak říká již John Locke: moc nemůže být přenesena někam, kam ji občanská společnost nedelegovala... a to včetně toho, že ji nelze svěřit někomu, kdo nemá od občanů žádný mandát. Nevidím jediný důvod, proč by tato uměle vybraná figura měla být uznávána nebo akceptována jako plnohodnotný premiér. Je to jen nebezpečné a směšné šidítko, instantní náhražka plnohodnotného premiéra...
Jestliže se současná politická reprezentace - velká koalice ODS - ČSSD - zasadila o stupidní řešení současné politické situace, bude třeba se zamyslet, zda ještě vůbec jde o perspektivní politické strany. Nebude nakonec vhodnější hledat a najít rozumnější alternativy? Která z politických stran zajistí České republice plnou integraci do Evropské unie? Která se účinně zasadí o přijetí Lisabonské smlouvy? Která dokáže vyhlásil cílený boj korupci, protekcionismu a nepotismu? Která z politických stran se zasadí o lepší fungování soudnictví a celkové povznesení právní kultury? Která strana dokáže předložit rozumný politický program bez rozhazování nesmyslných částek na šrotovné, 13platy či na úhrady poplatků ve zdravotnictví? Která strana předloží vizi, která bude občansky a lidsky přitažlivá, tj. vizi, která nebude jen úzce ekonomická, ale humanistická, povznášejí a ukazující do budoucnosti?
Nové hnutí politické neposlušnosti znamená v první řadě výzvu zásadně a radikálně přehodnotit dosavadní politické priority! Znamená to zaujmout radikální postoj k chybám a infantilismu současných stran! Znamená to i trvalou a nelítostnou kritiku i těch, kterým jsme ještě včera věnovali svou důvěru a hlas ve volbách.
Vellky pátek je den velké výzvy! A velkým - jedním z největších umění života je umět začít úplně znovu od samého začátku, kdykoliv to je třeba. A tato chvíle je tady!

Nepolitická politika...

2009-04-08T23:50:00.006+02:00

Najednou je tu spěchu, že se jeden nestačí divit. Nejprve prezidentské požadavky jak v pohádce: 101 hlasů bez přeběhlíků. To přeloženo do češtiny zřejmě znamenalo dohodněte se... Vyčítali jste mi velkou koalici jako způsob jak totálně znemravnit politiku, tak si to teď vychutnejte sami - a račte vypít kalich hořkosti až do dna. A najednou když je tu velká koalice opět ve hře, tak teprve nyní Paroubek a Topolánek pochopili, že vlezli do pasti. A honem do této čuňačiny chtějí vtáhnout koaliční strany, aby si smočili v tom sajrajtu s nimi... Přitom je už do počtu nepotřebují, jsou zbytečné i jako stafáž či pouhá atrapa... Někteří poslanci z KDÚ i od Zelených nové velké koalici přislíbili hlasy, ačkoliv vedení těchto stran již bystře pochopilo, že tudy se jde do pekla... Kalousek, který zřejmě v koutku duše choval naději, že by se nějak mohl nakonec do vlády nějakou škvírkou protáhnout, začal dělat kličky, které jej kdysi už jednou málem stály členství své straně - to když propadl panice a začal jednat s komunisty... Nyní nepochopil, že ztraceno je naprosto vše, protože partaje neodmítly klausovské tanečky hned v prvním kole - a jako poslušní školáci mu přinesli své hlavy na stříbrném podnose. To je věru povedená taškařice...

Ústavní právníci napadli dodatečné klausovské podmínky (101 hlasů bez přeběhlíků a dohoda stran etc.) jako neústavní. Takové podmínky by si prezident klást neměl, protože jej k tomu nic neopravňuje. To je upozornění právníků na to, že současné řešení je - jak občas říká i sám velký Klaus - nestandardní. Mimochodem, podporu těch lidovců a zelených, kteří se neřídí stranickým odmítnutím velké koalice ODS - SD, tyto strany začínají označovat za přeběhlictví. Odůvodňují to tím, že nerespektují politiku svých vlastních stran - a tím se vlastně přeběhlictví vyznačuje. Tím ale také naznačují kuriózní fakt, že i velké silové řešení bude de facto založeno na přeběhlících. Jak řešeno již dříve: ODS měla Klausovy požadavky okamžitě odmítnout jako neústavní...

ODS, aby trochu zaplašila špatný dojem ze současné politiky, vyrazila do útoku a nechala na webu zveřejnit bildboard:

Intelektuálně to věru moc hluboké není, ale je to zřejmě určeno pro nenáročného diváka. Ostatní má pozorný občan nalézt na webové adrese uvedené v rohu plakátovací plochy. Tam toho zatím moc není, ale snad to ODS zaplní... Rozladění a otrávení z české politiky trvá - a doufám, že právě tyto nenálady voliči jednoho započtou všem, kdo se na vyvolání současného stavu zasloužili....

Klaus bude urychleně jmenovat Fischera - toho legračního pána ze statistického úřadu, který absolutně nemá politické zkušenosti - a to snad ani z komuální politiky - a pošle panáčka řídit EU. EU na toto diletantství malých zemí bude zcela jistě reagovat tím, že je začne vyšachovávat z řízení unie - a bude chtít posílit vliv Lisabonské smlouvy včetně posílení pravomocí zvolených zástupců unie. Aby tak malé země byly slabým článkem tak velkého projektu - to asi nelze ani s pouhým zbytkem zdravého rozumu očekávat.
Proč najednou v Čechách ten spěch? Proč vláda musí skončit nejpozději 9. května? Zatím to nikdo občanům nevysvětlil - a vypadá to, že to nechápou ani vrcholní politici. Asi to možná ví pan Jakl (rocker a mluvší prezidenta, který za Klause vysvětluje, jak to pan prezident myslí nebo nemyslí, když myslí nebo nemyslí) nebo to tuší jeho hradní pád... Ale ostatní se tváří, že jde buď o samozřejmost nebo se tváří, že není co řešit. Socani, jakmile pochopili, že jsou členy velké koalice, začali vyhlašovat, že opět zavedou progresivní zdanění, aby lidé platili daně jako mourovatí... Věru, inteligentní návrat na politickou scénu...

Je zajímavé si všimnout, že úřednická či letní vláda paradoxně naplní požadavek Václava Havla: konečně budeme dělat v Čechách nepolitickou politiku. Nikdo z nás netušil, jak to Havel přesně pojímal. Teď tu ten model máme: připravujeme vládu nepolitických nýmandů a lidí bez autority, charisma a svatozáře. Takhle si to asi ale Havel nepředstavoval ani v nejdivočejším snu... Ale proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá, zdraví dá, zdraví dá... a když ne duševní, tak alespoň tělesné!

Třikrát ohřívaná, ale stejně vystydlá...

2009-04-07T02:38:00.013+02:00

A krvavé vycházející Slunce věští opět krásný den, teplo téměř letní - dosahující až ke 30ti stupňům Celsia...
Ale v Čechách je také po ránu stále mlha... kdo ví, kdy se vlastně vyjasní...

Takhle se Sluníčko schovává za záclony: naznačuje obyvatelům, aby se zkusili pomodlit...

Když jeden vidí popeláře, jak jezdí po městě, říká si, zda by neměl popelářský vůz zajet do sněmovny a naložit převážnou většinu té podivné chátry do kontejneru - a vyvézt ji mezi komunální odpad...

Jo, vždyť to říkám... všude stále mlha, mlha, mlha...

Protože politika jde pěkně do ruda, píši dnes červeně: Poslední okamžik, kdy se čeští politici dokázali ještě na chvíli vzchopit a z posledních sil se přetvařovat, byla nedělní konsensuální shoda vzniklá přítomnosti Baraka Obamy a členů evropského společenství na sumitu v "Lidojemu", který vznikl v období socialistického realismu jako Palác kultury. Po odletu evropských státníků se politici ještě v neděli sešli v Kramářově vile, aby se dohodli na sestavení nové vlády. Dohodli se věru rychle. Navrhli jako nového předsedu vlády šéfa statistického úřadu Jana Fischera, ekonoma a bývalého komunistu. Jde o typicky úřednickou figuru, o směšnohrdinu, který by v každé jiné zemi byl okamžitě terčem vtipných televizních skečů či novinářských karikatur. Ale tady se té ubohosti již nikdo ani nezasměje. Tato figura má být předseda vlády a současně Evropské unie? Klausovi se tento groteskní panáček líbí; prohlásil okamžitě, že je pro to, aby se stal předsedou vlády České republiky. Prý s ním kdysi chodil do hospody, protože mají nedaleko sebe chalupy... a to je asi jediný pádný důvod, aby bylo možné potvrdit jeho jmenování...

Topolánek překlenovací či úřednickou vládu pojmenoval jako letní vládu, což Klause namíchlo. Ale Topolánek odpověděl tím, že sám Klasu zavedl řadu novotvarů do politiky jako Sarajevský atentát, opoziční smlouva (namísto velké koalice) atd.

Jmenování nových kvazipolitiků/úředníků je nevěrohodné, zoufalé a ubohoučké. To si politické strany dělají srandu jak z evropského společenství, tak z vlastního národa? Takto chceme ztratit jednou provždy evropský kredit? A není nakonec právě to cílem občana Klause, vrtošivého euroskeptika? Jediná rozumná reakce přišla ze strany Křesťanských demokratů, kteří se sešli - a poté v pondělí 6. dubna vydali prohlášení, že se koaliční dohody mezi ODS a Sociální demokracií prostě nezúčastní. Oni měli požadavek, aby současná vláda vydržela do konce předsednictví Evropské unie. Nechtějí být ve vládě za každou cenu. Proto rezignují na nabídnuté posty dvou ministrů - a počkají si na programové prohlášení nové vlády. A pak se rozhodnou, zda ji podpoří. Topolánek ještě ve večerních zprávách prohlásil, že toto prohlášení je rozhodné a energické lidovecké "možná". Jeho ironie však již asi není na místě, protože má plnou odpovědnost za to, kam koaliční vládu přivedl. Z lidoveckých poslanců žádný nevystoupil, ani nepřešel do tábora protivníků, jak tomu bylo u strany zelených a ODS, či dokonce i u Sociálních demokratů. Odstupující premiér Topolánek má od hlasování nedůvěře pozoruhodnou politickou taktiku: nejprve pošle několik urážek na hlavy těch, na nichž závisí jeho další osud. A pak se s těmi, které urazil, pokouší jednat. To je věru zcela originální postup. Je evidentní, že kdyby si občas dokázal uložit bobříka mlčení a k některým věcem se prostě a jednoduše nevyjadřoval, možná by byl v jednání s partnery dál, než v tuto chvíli... Nakonec je otázkou, proč by vládu Mirka Topolánka měl nějak vehementně podporovat Jiří Čunek, kterého právě tato vláda nedávno vylouskla z křesla... Myslíte, že vyloučení hoří touhou vládu zachraňovat za každou cenu? I za cenu ztráty popularity vlastní strany? A Jiří Čunek je stále předsedou strany, že? jeden z dosavadních nejlepších ministrů - Kalousek - se údajně postavil proti usneseni lidovecké partaje. Ale, proč vlastně? Vždyť před pár dny oznámil, že je ochoten vystoupit ze strany - a že stejně volbami končí v politice... Nejen strana, ale i její významní členové mění barvy a postoje ze dne na den... Má to Kalousek zapotřebí, když stejně tak jako tak za pár dní skončí?

Večer se ke Křesťanským demokratům přidali Zelení a oznámili, že se velké koalice se Sociálními demokraty rovněž nezúčastní. A tak se malý a velký muž budou muset dohodnout, jak to provedou, když je černí a zelení mužíčci a jejich milé a půvabné spolustraničky opustili. Křesťanští demokraté požadují nejen dokončení předsednictví, ale i zákon o volbách a schválení Lisabonské smlouvy. Toto schválení by ukončilo jednu nesmírně důležitou etapu boje o moc - a možná by se celé politické scéně ulevilo, protože by mnohé intriky již neměly cenu... Kdo by na tom vydělal kdo prodělal, to ví nejlépe všichni agenti pracující pro současné Rusko...

Oba nové "koaliční" partnery vystoupení dvou menších stran očividně zaskočilo. Ale jedno je jasné: malé strany se rozhodly ochránit svou pověst, protože jinak by se jim lehce mohlo stát, že by v nastávajících volbách neprošly ani do parlamentu.... A tak v tom nechají dvě velké partaje vykoupat. Chtěli jste sajrajt, válku, špínu, hnis a hnus - tak se v tom braši popatlejte. A pomažte se tím politickým svinstvem od hlavy až po paty... Ať trošku pobavíte starého hradního pána, který začal spokojeně vrnět, že dohoda se pěkně rýsuje... Pozoruhodné je, že občané začínají být tak otrávení z nastalé situace, že už je jim to jedno: ať jdou všichni politici k čertu. A možná to je právě to, co je na celé situaci vysoce pozitivní. Že se český národ konečně začne zbavovat závislosti na politice - a začne odsouvat tzv. politiky někam do třetího nebo čtvrtého plánu. Čím dříve to lidé udělají, tím lépe... Konec konců: v postmoderní době již nikdo nevěří na to, že by politici byli schopni péče o obec a ochotni řešit skutečné problémy...

Pozoruhodné je také dělení postů ministrů. Socialisté se domohli obsazení ministra vnitra (a o to jim šlo od počátku až v první řadě), ODS si z nepochopitelných důvodů ponechala ministra zdravotnictví. Proč jej proboha nepředala Socialistům, když tolik chtěli reformovat Julínkovy reformy? ODS si prostě nechala některé Černé Petry a rozdala žolíky protivníkům... To je pozoruhodná partie, jejíž dohra se ukáže ve volbách... Zajímavé bude jak se zítra vypořádá s rozpadem velké koalice... Pochopí konečně, že opravdu nemá 101 parlamentních hlasů, které vlastně nikdy neměla - a po vyhnání Tlustého a chudáka Schwippela už nikdy mít nebude....

Topolánek v tuto chvíli může hrát jenom vabank. Říct Klausovi, ať si jmenuje koho chce, protože koalice se rozpadla a není schopna splnit jeho podmínku sehnat 101 hlasů... Paroubek se tváří den ze dne temněji, možná by jej v ten okamžik popadly žaludeční vředy, na které si delší čas zadělává... Komunisté totiž dělají vlastní politiku a je vysoce pravděpodobné, že by jej mohli nechat na holičkách... Známe to všichni: čím hůře, tím lépe...

Pro obyčejného občana je naprosto nepochopitelné, proč například je na výměnu vlády (a tím pádem i českého předsednictví) stanoveno datum 9. května. To je snad vybráno podle zfalšovaného osvobození Rudou armádou v roce 1945, která - jak známo - osvobodila osvobozené? Komentátoři říkají, že posunutí termínu odchodu vlády je "nerealistické", ale nikdo neříká proč vlastně. Je opravdu jeden měsíc takový rozdíl? To Paroubkovi opravdu tolik záleží na tom, aby nebyla rozklíčována Krakatice? Co se vlastně schovává v těch podivných policejních spisech o provázanosti politiků a mafie, že bylo třeba urychlit pád vlády? Nestačilo by Paroubkovi, kdyby svou "libru masa" v podobě ministra vnitra dostal až od 1. července? Co takhle zkusit dojednat pouze výměnu ministra vnitra? Topolánek ovšem raději nechá padnout celou vládu, než aby šel na jeden jediný ústupem! Věru zásadový muž!

Co dál? Co udělat se znechucením, které běžného občana zachvacuje den ode dne ve vyšší a vyšší míře? Nejjednodušší je stanovit si jasné priority. Ve volbách dát hlas té straně, která bude hlasovat o přijetí Lisabonské smlouvy. Bude-li situace podpory této smlouvy nejasná, nejít volit. Požadovat přímou volbu prezidenta a vyřešit otázku jeho možného odvolání. Co když se nějaký prezident v úřadu zblázní nebo zesenilní na neúnosnou míru? Jaký mechanismus by měl umožnit jeho odchod? Vždyť je to jen další panák v řadě vedle vlády a ministrů, kteří - jak vidno - jsou také odvolatelní... Dále: je třeba si položit otázku, která politická strana bude prosazovat co nejrychlejší přijetí Eura - a tu podporovat... Priority jsou víceméně jasné... Teď jen záleží na tom, co s tím nadělají a co podělají naši slavní politici... Jedno je jisté: politické strany nemají žádné pevné a jasné programy. Nejhůře je čitelná sociální demokracie, která je totálně destruktivní; sprostě a nehorázně destruovala vládu po celou dobu jejího působení, sama však žádnou vizi ani čitelný program nemá... Nástup paroubkovských noshledů: Ratha, Sobotky a Zaorálka je spíše špatným snem z hororu, než čímkoliv pozitivním... Vždyť šéf Lidového domu neví ani teď, co by si jeho strana měla počít s mocí, která jí náhle spadla do klína, protože se to hodilo ještě někomu jinému... Věru, podivné šachové partie si chlapci hrajete...

Politická bramboračka

2009-04-03T02:33:00.006+02:00

Již přes čtrnáct dní panuje napětí, chaos a znechucení politickou situací. Vyjednávání o sestavení vlády, jak se dalo čekat, je naprosto v patové situaci. Klaus, který od počátku stanovil nesplnitelné podmínky pro sestavení vlády, se může jen chechtat tomu jak nejen ODS, ale celou zem žene do neřešitelných konfliktů. Jeho aktivity již začíná ostře kritizovat a zesměšňovat současný tisk. Pokud se žádná strana nezmátoří, pak bude stále hrát první housle. Bude-li ovšem situaci uměle a dlouho prodlužovat, pak je otázkou, jaký pes si od něj bude ochoten vzít i tu pověstnou kůrku. Paroubek se zase minulý týden vyznamenal, když napadl možnost, že by v následující vládě byl nejoblíbenější politik - kníže Schwarzenberg. Tím také popudil zelené, kteří ministra zahraničí chtějí i v nové - letní - tedy překlenovací vládě. Paroubek se také dnes nechal slyšet svým unuděným tónem, že novou vládu bude stejně sestavovat odborník - a bude jeho věc, jestli v ní budou komunisté. Kuriózní je, že pokud se vláda bude potácet od ničeho k ničemu, tak se zástupcem státu v EU stane Klaus - známý to euroskeptik. Vůbec je zajímavé si položit otázku, proč se naši euroskeptici tak derou o pozice v Evropské unii - a proč v ní chtějí dokonce dělat poslance? Že by sloužili velké ideji? Nebo jde o lákavý poslanecký post s obročím a prebendami? Bude zajímavé pozorovat, jestli se politická situace uklidní, až sněmovny odhlasují souhlas s Lisabonskou smlouvou... Možná potom česká republika už nebude tak atraktivní jako v tuto chvíli, kdy chaos na její půdě narušuje řádný chod Evropské unie - a navíc v době hospodářské krize!

Od včerejšího dne - tedy od 1. apríla - ze sebe začali novináři dělat velké chudáky. Tvrdí, že mají všechno zcenzurované a nic nebudou moci tisknout. Protože se řada novinářů chová jako hyeny, parlament jim zakázal zveřejňovat jména obětí trestných činů. To je sice dost stupidní, ale je to zřejmě reakce na všechny ty odporné krysy zvané paparazzi, kteří jsou ochotni zveřejnit i fotky obětí znásilnění (v sexualitě si zvláště někteří rochnili jako kanci v bahně). Paragrafy o uveřejňování jmen obětí a pachatelů je sporné, ale je otázkou, zda mělo být regulováno zákonem. Vedle toho je nesporné, že zákaz zveřejňovat odposlechy měl přijít dávno. Jednak s těmito záznamy novináři dosti nechutným a dosti průhledným způsobem manipulovali. Vytrhávali ze souvislostí výroky, skandalizovali i ty, o nichž někdo mluvil apod. Takto se ale předmětem rozhovoru mohl stát prakticky kdokoliv. Celá novinářská práce pak spočívala v tom, že otiskli ukradené záznamy z policejních spisů. Takto náročný intelektuální úkon by zvládl i ten největší pitomec a lenoch. Asi z toho budou muset v budoucnosti udělat článek. Ve skutečnosti vždy šlo o hrubý vpád do soukromí jednotlivců, na který nemá mít nikdo právo. Tak jako bylo trestné porušení listovního tajemství, nezákonný odposlech, tak je naprosto v pořádku, že je trestné i zveřejnění soukromých rozhovorů. Ať se voyaeři klidně vztekají, ale nikdo nemá právo vynášet odposlechy ze soudních spisů a zveřejňovat je - nota bene před rozsudkem! Pokud ovšem budeme žít v právním státě, který má v první řadě ochránit práva občanů. Proti vpádu všech šmejdů do soukromí je nutno se bránit. Připustíte-li, aby dnes někdo zneužil soukromí někoho jiného a beztrestně jej poškodil, pak se to zítra může stát komukoliv z nás...

Po pádu

2009-03-29T01:23:00.006+01:00

Shrneme-li po sobotě 28. března události minulého týdne, lze říci, stále platí staré úsloví. které říká, že psi štěkají na to, čemu nerozumějí. Mohlo by se také říci, co upoutá jejich pozornost. Co by rádi poznali, ale nemají možnost ani šanci do toho proniknout... V posledních dnech jsme svědky toho, jak předseda vlády Topolánek postupně ztrácí nervy. Jestliže dříve vyčítal Paroubkovi, že neunesl svou prohru ve volbách, tak se začíná ukazovat, že ji není ochoten chladně analyzovat a unést ani svěží vánek Topolánek. Objevuje se u něj paranoidní vidění světa - a obviňuje Klause, Béma, Tlustého, ale i ruského medvěda a další, že se spikli proti jeho vládě. Je sice pravdou, že mnozí jej nemilují, ale proč hned napadat ty, s nimiž bude muset i nadále nějak vyjít...

ODS také zkusila na blogu popsat zradu, které se na ní dopustila opozice! Přirovnává pád vlády k roku 1938 či 1968. To už je poměrně nevkusné a nesoudné. Zdá se, že jisté sympatie, které ODS získala po brutálním a nesmyslném útoku zakončeném vítězným hlasováním opozice o nedůvěře vlády, tato strana nyní dokáže snadno a rychle proměnit v nevýhodu. Namísto, aby se chovala inteligentně, hrdě a některé věci prostě přešla, stává se trucovitou, popuzenou, urážlivou a hysterickou. Tím postupně odradí řadu potenciálních voličů... Je ovšem otázkou, zda existuje síla, která by Topolánkovi a jeho chlapcům vysvětlila, že jejich odpovědnost je větší než jen ustát tento okamžik a příští chvíle...

Také ne zcela šťastné vyjádření Topolánka o cestě do pekel, které poslal z půdy Evropského parlamentu na adresu Obamy, není zrovna nejcitlivější. Na mezinárodním poli nelze komunikovat v necitlivých zkratkách. V principu jde o to, že Obama pumpuje do ekonomiky neskutečné peníze, které - až krize pomine - povedou k nekontrolované inflaci a zřejmě i propadu amerického dolaru. Evropané se snaží zbrzdit nadbytečné podpory vlád národním ekonomikám a nesmyslné sypání peněz do krizových podniků. Některé krachy jsou v průběhu krize dokonce očistné. Navíc: a to je podstata problému, Evropané mají naprosto odlišnou a poměrně dobře propracovanou záchytnou síť pro ty, kteří se propadají do nezaměstnanosti. V USA je celý sociální svět nastaven odlišně, což si vynucuje odlišné ekonomické přístupy. Ale to už ve výroku o cestě do pekel chybělo. Kníže Schwarzenberg má pravdu, když říká, že tento výrok nebyl namířen proti USA, ale především dovnitř Evropské unie, která má odlišné ekonomiky....

Zdá se, že dnes se Topolánek s Paroubkem dohodli o předčasných volbách, čímž by bylo možné, že by vláda fungovala cca do podzimu - a pak by šla do voleb. Tato dohoda děsí komunisty, protože mají dojem, že se zde rýsuje velká koalice. To je asi předčasná obava. Rozdílnost povah a antropologických dispozic dvou vůdců politických stran je natolik odlišná, že jejich dohoda může být pouze a jen dočasná... Padlo již příliš mnoho slov a skutků, které by bylo obtížné vymazat... a navíc Paroubek se nehrne v tuto chvíli k převzetí vlády, protože by byl v naprosto stejné pasti, v níž se vláda pohybuje celé volební období - bojoval by o hlas či dva přeběhlíků... a nikdy by nevěděl, kdy by jeho vládě parlament odhlasoval nedůvěru... Nakonec by se Topolánek mohl uklidnit: vždyť za současní parlamentní situace bylo více než fantastické, že jeho vláda vydržela tak dlouho... Prognostici jí původně dávali daleko menší životnost...

Vnedělních politických debatách 29. března to chvíli vypadalo na dohodu mezi Topolánkem a Paroubkem, ale pak se opět objevily mráčky. Paroubek chce nějak vycouvat z nesmyslného pádu vlády a chce vytlouci z tohoto obratu trochu politického kapitálu. Neuvědomuje si, že když bude situaci uměle prodlužovat, tak se stane terčem zesilující kritiky. Zatím stupňuje požadavky: odchod Ivana Langra (ministr vnitra) z vlády, odvolání státní zástupkyně Renáty Vessecké. Ivan Langer nedávno prohlásil, že nechá zveřejnit celý spis Krakatice - příběh největší korupce a provázání zločinu s politiky. To někteří považují za důvod, proč bylo nutno stůj co stůj zabránit tomu, aby vláda měla sílu tento materiál přivést na světlo dne...

Paroubek tvrdí, že by nové volby mohly proběhnout v září či v říjnu, nechá (laskavě) vládu dokončit předsednictví Evropské unie a poté by se moci mohla ujmout úřednická vláda. Topolánek a řada politologů argumentují tím, že ústava termín úřednická vláda nezná. Každá vláda navíc bude politická, protože ji nakonec stejně bude někdo sestavovat podle politického klíče. V nedělní debatě Paroubek, který se stále více tváří jako kdyby měl žaludeční vředy, prohlásil, že by vládu neměl sestavovat Topolánek. ODS se sjednotila a nechce o jiném kandidátovi na premiéra ani slyšet - poslanecký kluib tak zablokuje sněmovnu. Zdá se, že se naplňuje scénář, kdy se strůjcům obratu podařilo paralyzovat poměrně funkční vládu v okamžiku jednání o některé důležité věci....

Evropská unie má v tuto chvíli dva slabé články. Irské referendum o Lisabonské smlouvě, které před časem výrazně ovlivnil rychlokvašený milionář, jehož příjmy pocházejí z jedné bývalé východní velmoci. Druhým slabým článkem je Česko, které má v senátu hlasovat o přijetí či nepřijetí Lisabonské smlouvy. Topolánek byl pro smlovou, například na rozdíl od Václava Klause, který je známým odpůrcem této smlouvy. Nepřijetí smlouvy zatím paralyzuje některé aktivity EU, především přijímání nových členů. Co když jde právě o toto až na první místě: přes vnitřní české zmatky paralyzovat evropské soustátí. Některé výroky politiků, které sice zní zdánlivě smiřlivěji, naznačují, že Česko se propadá do bezvládí a vnitřního chaosu, který zcela jistě budou někteří zdárně přiživovat. Kteří a jak to udělají: právě to asi bude otázka následujících dní. Jak pravil Ortega y Gasset: před každou generací stojí nějaké historické úkoly - a jde o to, jak se jich zhostí. Taky jsou generace, které hluboce zklamaly... Zdá se, že to je něco, co je nám souzeno: probudit mnohé nové naděje - a pak je zklamat. Česká malost a polovzdělanost slaví své triumfy... Co kdyby se vlády ujal mistr Paroubek a konečně projevil své skryté ekonomické kvality. Prý má vysokou školu ekonomickou. Jeho recepty na řešení krize by se mohly hodit, že? Zatím jenom sibuje, že rozdá spoustu peněz z cizího tím, že naporcuje státní koláč - a podělí chudé, blahoslavené duchem, neboť jejich jest království nebeské... amen.

A opět přišla zima...

2009-03-25T02:27:00.003+01:00

Po několika dnech jarního slunečného počasí, během úterý 24. března několikrát začal opět padat sníh...

a chumelilo... a chumelilo...

předpovědi říkají, že zítra bude kolem 1 stupně nad nulou...

Jarní zima, střídavě oblačno...

2009-03-24T01:42:00.013+01:00

Ve čtrvrtek ráno byl po několika dnech oblevy opět všude sníh...

...a neustále chumelilo...

na teplém asfaltu však sníh rychle tál...

ale ještě v poledne bylo Sluníčko spíše jako měsíc - schovávalo se za clounou mraků a slabounce prosvítalo...

Opozice zahájila ostrý frontální útok na ODS. Paroubek, Sobotka a Zaorálek - hlavní demagogové ČSSD - žádali premiérovu hlavu. Jelikož se blížil sjezd ČSSD, který byl naplánován na pátek až neděli 20 -22. března, vyhrotili bojovou rétoriku do absurdna. Protože nemají žádné zábrany, nevadí jim ani to, že vláda řeší jak otázky ekonomické krize, tak předsednictví EU. Za každou cenu chtěli Topolánka vykolejit - a zkusit svrhnout jeho vládní seskupení....

Pupík a sexy mozek Paroubek se chystal na sjezd a těšil se až bude hřímat bláboly o amorálnosti vlády, protože sám žádnou vizi politiky nemá. Zneklidňuje ho ovšem to, že ČSSD klesají preference, zatím co ODS stále stoupá a snižuje náskok. ČSSD má podle posledních měření cca 26 procent, ODS okolo 23 procent. Ztráty preferencí lze připsat humpolácké rétorice a demagogii, navíc možná řadě lidí začíná docházet, že by ČSSD mohla krizi prohloubit nemyslným zadlužováním státu. Tupá demagogie připomínající rétoriku padesátých let zneklidňuje. Komunistické manýry má řada obyvatel ještě v živé paměti - proto je Paroubek může děsit tím, jak je napodobuje. Na druhé straně někteří nostalgici a sympatizanti komunismu si mohou libovat. Paroubek jim připomíná časy, kdy vysedávali na komunistických mýtincích a balili mladé soudružky...

Od pátku se rozběhl sjezd ČSSD. Byl velmi demokratický. Na předsedu kandidoval jeden kandidát - Paroubek. Na místopředsedu taky jeden. Na další funkce ve výboru také po jednom. Pak se hlasovací mašinérie zadrhla. V okamžiku, kdy měla být zvolena jedna místopředsedkyně, plénum ji odmítlo zvolit. Hejtmanka, která nahradila poslance Foldynu, neprošla. Foldyna vyhrál volby a měl se stát hejtmanem, ale ČSSD, která jej využila jako populárního troubu ve volbách, jej odkopla stranou - a dosadila svou hejtmanku. Proběhlo několik kol, v nichž kandidovala i Benešová (bývalá státní zástupkyně), které k dokonalosti chybí už jen pionýrský šátek - ale ani ta zvolena nebyla. ČSSD má přitom srandovní princip, že v předsednictvu má být alespoň jedna žena. Asi na ukázku, aby soudruzi nezapomněli jak taková bytost vypadá. Jenomže členové ji tam zvolit nehodlají - a novou Buzkovou ČSSD k dispozici nemá...

V úterý má proběhnout hlasování o důvěře vládě. Bude již páté v pořadí. Sázkové kanceláře zatím berou sázky v poměru 1 : 1. Zdá se, že ČSSD se situace začíná vymykat z rukou, protože nepředpokládala, že by mohla vyhrát. Její poslanci nevědí, co by dělali den poté... Topolánek prohlásil, že nebude podporovat vznik úřednické vlády - a bude požadovat volby v létě, tedy v co nejbližším termínu. Nakonec by prohra mohla celé politické scéně výrazně prospět. Z parlamentu by zmizela řada poslanců, jejichž působení je neblahé, nevypočitatelné a zrádné. Říká se jim sice nezařazení, ale jsou to ti, kteří se rozešli s politikou vlastních stran. To se týká především siamských dvojčat Jakoubkové a tovaryšč Zubové. Od manžela Zubové před pár dny David Rath koupil portrét Masaryka za peníze hejtmanství. Obraz je tak hodnotný, že za něj dal celých deset tisíc.... Vkus tohoto politika vzbudil sice úžas novinářů, ale osobní vazby jsou v tomto případě pozoruhodné, protože občan Zubov - samouk - je členem ČSSD. Nevypočitatelní jsou též zhrzený bývalý komunista a zkrachovalý ministr Tlustý a jeho dva souputníci: Schwippel a Raininec... Nevypočitatelní jsou dále poslanci ČSSD: Wolf, Snítilý, Melčák... Otázkou je, zda si kapři nakonec vypustí svůj poslanecký rybník... Takže hoši a devčata směle do boje! Co na to, že pošramotíte pověst vlády, která předsedá Evropě! Co na tom, že svalíte vládu uprostřed ekonomické krize! Není nakonec čas svalit vládu v roce dvacátého výročí komunismu - a otevřít tak komunistům cestu do vlády? Vždyť s kým by mohla tak asi ČSSD vládnout?...

Dnes, v úterý 24. března krátce po šesté hodině odpoledne sněmovna odhlasovala nedůvěru vládě. Pro nedůvěru hlasovalo 101 poslanců, tey přesně o jeden hlas opozice zvítězila. To, že pro nedůvěru hlasovaly přerostlé adolescentky Zubová i Jakoubková, které mezitím vstoupily do nově založené strany - Demokratická strany zelených - to se dalo čekat. Ale vládu nakonec potopili i poslanci Schwippel a Tlustý... Poslanecký klub ODS je obratem vyloučil z klubu. Což je asi jediné rozumné, jak skoncovat se zrádci a pomatenci... Topolánek podá ve čtvrtek demisi Klausovi. Očekává se, že prezident pověří předsedu nejsilnější politické strany sestavením nové vlády - a tak si Topolánek vedle EU bude muset znovu pohrát se setavením vlády. Pak bude otázkou, zda mu Klasu dá podmínku sehnat 101 hlasů poslanců, protož to bude asi nereálné... Tím se republika dostane do zvláštní patové situace - a bude mílovými kroky spět k volbám... Nakonec proč ne, že? Vždyť nemáme co napráci... Opozice po vyhraném hlasováni zneklidněla a ukázalo se, že vůbec nebyla připravena na to, co bude dělat dál... Je očividně zaskočena a zmatena, možná i zneklidněna. Teď se ukáže, kdo lépe zvládne volební přípravu...

Topolánkovi ve středu večer ujely nervy a prohlásil, že hrad (Klaus) a Bém (město Praha) měli prsty v pádu vlády... Slavilo se prý nejen na hradě a na magistrátu, ale i na ruské ambasádě a v Kremlu... Tento náznak paranoi není dobré znamení - a Topolánek by neměl vše, co si myslí, říkat nahlas... Ještě nemá v rukou pověření sestavit vládu... Představa, že by Klasu pověřil někoho jiného než jej, je ovšem tak pobuřující, že by možná část obyvatel vyšla i na procházku do ulic... Pak by totiž v podstatě jedním rázem rozmetal naše působení v EU... to by potvrdilo jednu ze strašlivých hypotéz, které delší dobu kolují v politickém zákulisí...

Pokusy o odhalení...

2009-03-17T13:31:00.008+01:00

Ke zdi Johna Lenona přišlo jaro...

NaČertovce si lidé dávají zámečky... Čertovka byla pro vysokou hladinu vody načas uzavřena...

Tání a deště způsobily zvednutí hladiny většiny řek včetně Vltavy....

Průzkum sledovanosti českých TV stanic ukázal, že soutěže krásy lákají rok od roku k obrazovkám méně a méně lidí. Na pátý ročník České Miss se v sobotu dívalo 1,6 milionu diváků nad patnáct let. V roce 2005 si kvůli soutěži Novu pustily téměř tři miliony lidí. Klesající zájem provází údajně i konkurenční Miss České republiky. Proti loňskému ročníku jde o úbytek 157 tisíc diváků. Klání krásek, kterému šéfuje bývalá Miss Michaela Maláčová, bylo i tak tuto sobotu nejsledovanějším pořadem sobotního večera. Za cílovou skupinu pořadu se považují dívky ve věku od 15 do 24 let. Tvořily 62 procent diváků. V průběhu večera poslali diváci 190 tisíc sms zpráv.

Dne 1. března se na serveru objevily výsledky hlasování o nejabsurdnějším bankovním poplatku. Ve čtvrtém ročníku soutěže serveru bankovnipoplatky.com hlasovalo dohromady 33 726 lidí. Do finále se zapojilo 5783 hlasujících, z toho bylo 4095 občanů České republiky a 1688 Slováků. "Pořadí na prvních třech místech bylo v ČR a SR naprosto totožné," uvedl provozovatel serveru Patrik Nacher. Když se anketa konala poprvé, respondenti označili za nejabsurdnější poplatek za příchozí platbu. Ve druhém ročníku to byl poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. V loňském roce zvítězil poplatek za vedení běžného účtu. V poslední soutěži nebyli minulí vítězové zařazeni, aby tak dostaly prostor i jiné absurdní poplatky. Na většinu nejabsurdnějších bankovních poplatků podle Nachera banky různými způsoby reagovaly, ať už jejich snížením, úpravou či úplným zrušením. Řada z bank, však "absurdní poplatky" svým klientům nadále účtuje. Výsledky finálního hlasování jsou:
1. poplatek za nadměrný vklad - 33,17 procenta hlasů
2. poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet - 23,02 pct.
3. poplatek za připsání úroku - 19,93 pct.
4. poplatek za vložení variab. symbolu do příkazu k úhradě - 12,80 pct.
5. poplatek za předčasně splacený úvěr - 12,57 pct.

V pondělí 2. března na titulní straně MF Dnes zářil článek o tom, že „Šéf lékařů kritizuje lékařky“. Text je o tom, jak Milan Kubek (prezident lékařské komory) tvrdil, že doktorky jsou problém, protože pracují hůře než muži. Tento dědic Rathova postu a jeho pohrobek, si věru nezadá se svým bývalým šéfem. Z 45.000 členů komory je 24.000 žen. Kubek v parlamentu označil „feminizaci“ za druhou nejdůležitější příčinu krize českého zdravotnictví – a to hned po stárnutí lékařů. „S ohledem na rodinné povinnosti je pracovní zatížení žen pochopitelně nižší než u mužů,“ pravil mistr Kubek. Ohromeným ženám poslankyním, z nichž některé jsou lékařky, vyložil, že ženy mají přirozeně menší výkonnost než lékaři-muži. Kromě práce se více věnují rodině, kvůli tomu také méně slouží a mají méně zkušeností. Tímto stupidním projevem se Kubíkovi podařilo sjednotit celé politické spektrum - od komunistek po členky ODS. Ženy lékařky se ostře ohradily proti Kubíkovým blábolům. Mnohé nikdy nezažily, aby na ně někdo bral ohled jen proto, že mají rodinu. Sociolog Jaroslav Sýkora míní, že Kubíkovy výroky jsou naprostý nesmysl a prohlásil: „To může prohlásit jen šílenec.“ Lékaři, kteří pomalu vymírají jako fosilní druh – jako je například soudruh Pavel Pafko - tvrdí v podstatě totéž, co Kubík. Ženy lékařky ostře protestují. Někteří muži lékaři upozorňují, že některé chirurgické obory jsou pro ženy náročné, ale když se podaří nalézt zapálenou lékařku, může být daleko lepší než muž… Některé ženy jsou šokovány, že mají platit poměrně vysoké příspěvky komoře, kterou řídí mentálně retardovaný. Zapomínají ovšem, že si jej tam lékaři zvolili. Po několika dnech stejné diluviální bláboly znovu zopakoval Pafko v rozsáhlém rozhovoru pro noviny.
Bohužel, problém lékařské komory se vleče již dlouho. A to od doby, kdy ji začal řídit Rath který z ní svého času začal dělat odborovou organizaci socialistického typu. Je ostudné, že mu to dlouho procházelo – a je stejně ostudné, že se jeho nástupcem stal odborář Kubík (z tzv. LOK - lékařský odborový klub). Nejde totiž jen o ubohou intelektuální úroveň všeobecného lékařského stavu jakožto politické organizace, ale o to, že je to vzor pro ostatní komory. A to je daleko větší neštěstí, než si lékaři vůbec umějí představit… možná by bylo skutečně lepší komoru všeobecných lékařů zrušit, pokud ji mají řídit odborářští břídilové a demagogové typu Ratha či Kubíka.

V neděli 8. března proběhl sněm Strany zelených, kde došlo k vyloučení frakce. Vyloučeny byly Kuchtová (bývalá neúspěšná ministryně školství, která se nikdy nesmířila s tím, že byla pro očividnou neschopnost odvolána), dále poslankyně Zubová a Jakubková, které si v poslední době hlasovaly jak je napadlo, občas i proti vládě a politice zelených. Šéf strany Bursík vyloučení odůvodnil tím, že Zubová a Jakubková loňským podzimním vystoupením z poslaneckého klubu se fakticky distancovaly od stranické politiky. "V parlamentu vystupují proti klubu strany a také proti ministrům za SZ, vystupují v rozporu se stanovami jako poslankyně frakce," uvedl na tiskové konferenci Bursík novinářům. Kuchtové a Čáslavkovi Bursík nabídl možnost setrvat ve straně, když zruší vnitrostranickou frakci, přestanou vystupovat v médiích, budou respektovat výsledky stranického sjezdu a vyloučení obou neposlušných poslankyň. To Kuchtová s Čáslavkou odmítli. Bursík již před zasedáním sněmu zdůraznil, že pokud se týká vztahu k rebelům Kuchtové a Čáslavkovi, kteří na konci ledna zorganizovali vnitrostranickou frakci Demokratická výzva, učinil několik pokusů o smíření. Leč marně.
V neděli 15. března se koruna po několika denním propadu vrátila na hodnotu cca 20,5 korun za 1US dolar. V nedělní debatě ministr Kalousek popisoval, jak se vláda zachová v době krize a ukazoval, že česká republika patří mezi tři země, které nemusejí podporovat bankovní systém, protože zatím funguje. Debata s moderátorem Moravcem byla neskutečná, protože Moravec z ministra neustále mámil čísla o tom, jak se česká ekonomika bude propadat. Kalousek se snažil neustále odmítat přesně konkretizovat to, co nikdo v tuto chvíli neví - a ani nemůže vědět. Vždy, když Moravec navrhl nějaké číslo, odmítal jej specifikovat. Přesto se ve večerních zprávách objevila ve zprávách čísla jakoby je Kalousek s naprostou jistotou vyslovil. Takto naše televize manipuluje s fakty a vytváří zprávy z debat. Je to neuvěřitelně pitomé - a zdá se jakoby televizní pracovníci měli radost z toho, že vyvolávají úzkost a děs, zapomínají přitom na to, co nyní ekonomové podtrhují, že celá krize je především krizí důvěry. Jakmile ta padne, zhroutí se celý systém. Je přitom evidentní, že Kalousek je jedním z nejlepších ministrů, které dnes ve vládě máme - a udržet ekonomiku tak malé země, jako je naše, v chodu, není zdaleka vůbec jednoduché. Paroubek, který seděl peroti němu, opět vypadal jako trapný panák, který není schopen se smířit s tím, že ODS občas také udělá nějaký rozumný krok - vypadá čím dál víc jako trucovitý malý kluk. Ale jeho populismus je odporný, nebezpečný, primitivní - a je otázkou, zda není vypočítán na efekt pro primitivy, kterých je bohužel v této zemi (jako ostatně všude) poměrně dost. Kalousek upozornil, že se tolik nebojí samotné krize, jako následující fáze. Protože některé vlády sypou spoustu peněz do ekonomiky, lze po překonání krize očekávat následující značnou inflaci - a je otázkou, co to udělá s ekonomikou nejen u nás, ale v celém světě. Vláda zatím odmítá dělat populistická gesta a lít nesmyslná kvanta peněz někam, kde je to naprosto neefektivní.
V pondělí 16. března noviny upozornily palcovými titulky na kauzu dvou českých policistů, kteří ubili k smrti Vetnamce Huong Son Lama, muže drobné postavy. Podezřívala jej z prodeje drog, proto vtrhla do jeho bytu - a to na udání majitelky bytu. Tu pobízela, aby si do muže ležícího na zemi také kopla, že to nikdo neuvidí. Tak jako američtí vojáci v Iránu, jeden z policistů týrání Vietnamce natáčel na mobilní telefon. Nemám rád Vietnamce, nemám rád narkomany, křičel policista, když do Vietnamce kopal a bil jej pěstmi. Zkopaný a zbitý Vietnamec se v noci zhroutil v policejní cele - a při převozu do nemocnice zemřel. Pitva neprokázala žádnou přítomnost drog, zabitý měl v krvi pouze metadon, protože se delší dobu léčil z drogové závislosti. Policista, který Vietnamce zbil, dosud není ve vazbě - a je vyšetřován na svobodě. V minulosti měl několik incidentů podobného druhu, ale jeho nadřízený tvrdí, že patří mezi spolehlivé strážce pořádku. Hrozí mu patnáct let vězení. Dvěma jeho kolegům, kteří incident pozorovali a nezasáhli, hrozí po třech letech vězení.
V pondělí 16. března se česká televize pokusila vytvořit skandál s manipulací veřejného mínění. Jeden z jejích reportérů natáčel pořad o kauze - vyšetřování poslance Wolfa. Údajně za Wolfa intervenoval lobbista Marek Dalík, který je pravá ruka premiéra. Topolánek přiznal, že Dalíka požádal, aby s medializací Wolfa něco udělal, ale neřekl mu prý, že má jednat přímo s redaktorem ČT. Ten tvrdí, že podle Dalíka jedná na premiérovo osobní přání. Večer pak televize odvysílala podivný blábol s typicky manipulativními pasážemi o kauze a snaží se z celé záležitosti vytlouct, co se dá.
Poslance Petra Wolfa prošetřuje policie, protože zkoumá, zda nedošlo ke zneužití státních dotací v hodnotě 11 miliónů korun. Podle reportáže, kterou v pondělí večer odvysílala Česká televize, vyšetřování provázejí velice podivné úkony. Údajně i ze strany státních zástupců. Wolf na reportáž reagoval slovy, že jde o lži a polopravdy. Podle ČT má vyšetřovatel již dost důkazů a chce požádat Sněmovnu o vydání Wolfa k trestnímu stíhání, ale nic se neděje. Do případu se vložila i olomoucká vrchní státní zástupkyně Milena Hojovcová. Ta svým podřízeným sdělila: „Ukládám důraznou mediální zdrženlivost ve věcech, ve kterých je vedeno prověřování jakýchkoli politicky činných osob.“ Tím podle TV případu politický rozměr. Natáčení reportáže ČT provázela aféra s ODS. Poradce premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík se měl sejít s reportérem Daliborem Bártkem a žádat ho, aby reportáž stáhnul. Premiér v pondělí přiznal, že Dalíka žádal, aby Wolfovi pomohl. Tvrdil však, že jej nepověřil žádným konkrétním jednáním s redaktory ČT. ČT v reportáži doplnila, že Dalík žádal slušně a nic netajil. Je třeba zdůraznit, že bývalý poslanec ČSSD Wolf je pro koalici důležitý, protože při těsném poměru hlasů ve Sněmovně často hlasuje právě pro koaliční návrhy. Zdá se, že celá kauza je mediálně nafouknutá bublina, v níž nejde asi tolik o Topolánka, ale o popravu jeho poradce Mirka Dalíka, který bývá pověřován vyřizováním velmi choulostivých záležitostí. Dalík leží v žaludku i některým členům ODS - a zdá se, že během několika dnů budou mnozí žádat jeho hlavu. karty jsou v tuto chvíli asi rozdány tak, že Topolánkovi nezbude nic jiného, než lobbistu obětovat. Quin sabe?
V pondělí začal v Rakousku nejsledovanější proces současnosti - proces s Jozefem Fritzlem. Ten u soudu tvrdil, že byl nechtěné dítě a matka jej velmi často bila. Soudní znalci uvedli, že je neléčitelným psychopatem, ale je za své činy plně zodpovědný.
V posledních týdnech zaujala pozornost starostka Chomutova, mladá, cynicky otrlá žena, které zcela chladnokrevně nechala po výplatě sociálních dávek ihned v téže místnosti úřadu exekutory odebrat neplatičům dluhy, které mají vůči městu. To vyvolalo protesty ombudsmana Motejla, ale získalo jí to sympatie řady starostů, kteří chtějí následovat jejího příkladu - a podobným způsobem získat od dlužníků dlužní částky. V řadě obcí to dlužníky donutilo k tomu, že začali vyjednávat s úřady a dohodli se na splátkových kalendářích a podobně. Starostka odmítá nařčení s rasismu a tvrdí, že je jí naprosto jedno jakého je kdo původu, jen je důležité, zda se chová řádně či nikoliv. Kdo se nechová slušně, nebude jíst, tvrdí tato dáma.
Zhruba ve tři čtvrtě na jednu v poledne se na webech 17. března objevila zpráva, že Paroubek chce kvůli kauze Wolf vyvolat páté hlasování o nedůvěře vůči vládě. Zdá se, že sociální demokracie chce vypít celý kalich hořkosti až do dna. Je sice pravdou, že v současné době je jeden z poslanců ODS v nemocnici po havárii, postavení dvou kolaborantek a bývalých zelených je nejisté, ale je otázkou, zda sociální demokracie bude mít dostatek hlasů. Nakonec je možné, že Topolánek půjde na model menšinové vlády, protože řešení je vždycky více, než si Paroubek plánuje. Sociální demokracie se před časem rozhodla pro politiku totální destrukce, v níž ji podporují někteří redaktoři, ale je otázkou, zda přinese nakonec opozici úspěch. Podle ostře klesajících preferencí o tom lze velice úspěšně pochybovat. Paroubek je zřejmě opojen tím, že česká televize vyvolala umělou aféru kolem poslance Wolfa, ale tentokrát sází na příliš prekérní jistoty. Je sice pravdou, že dost uječená, protivná a dosti ošklivá redaktorka Drtinová se pokoušela v noci Wolfa dostat do úzkých a štěkala na něj své pištivé a protivné otázky, ale byla o dvě až tři třídy zcela evidentně pod úrovní a inteligencí poslance Wolfa. Okouzluje-li tento bulvární reportérský styl (kam až může státní televize klesnout, je ohromující!) pana Paroubka, což by mohl, pak je otázkou, zda tento primitivismus okouzluje širokou veřejnost. Doufejme, že lid je inteligentnější než jeho současná politická reprezentace - vládnoucí i ta v opozici. Je tedy otázkou, zda pátý neúspěšná pokus o pád vlády není zvláště v době krize naprosto kontraproduktivní. Zvláště, když všichni víme, jak by sociální demokracie hospodařila - jak by rozhazovala obrovské částky, a to jen proto, aby se zalíbila voličům.

Konec února...

2009-03-01T22:55:00.005+01:00

Nastala obleva a burza opět ožila...

Pes po koupeli...

Dne 25. února noviny připomenuly 61 let od „převzetí moci Komunistickou stranou“. Tato stupidní formulace se objevuje po desítky let a je pravým dítětem komunistické propagandy. V únoru 1948 KSČ nemohla převzít moc, protože moc je v první řadě abstraktní kategorie. Za druhé, i kdyby se moc dala převzít, jak si někdo naivně myslí, pak v demokratickém systému žádná politická strana nemá tolik vlivu jako mají vedoucí strany v totalitních systémem vlády. Komunistická strana tedy nemohla převzít to, čím nikdo nedisponoval. Ona totiž totalitní moc po únorovém puči vytvořila – a to v celé její zrůdné podobě.
V novinách se objevila zpráva o ukončení akreditace Vysoké školy cestovního ruchu. Zrušení bylo zdůvodněno tím, že vyučující nemají příslušnou kvalifikaci. Jeden z hlavních vyučujících donedávna působil na katedře chovu prasat a drůbeže na zemědělské univerzitě. Svou existenci na nové škole zdůvodnil tím, že vyučuje agroturistiku.
Středočeský hejtman (ČSSD) David Rath každý den vyvolá nějaký skandál. Včera začal hrozit šéfům zdravotních pojišťoven, že pokud napaří středočeským nemocnicím pokutu za nevybírání poplatků (rozuměj: porušování zákona o poplatcích, které jako volební tah vyvolalo ČSSD), nechá je v případném vítězství ČSSD ve volbách odvolat. Předseda senátu, který je jinak značně zdrženlivý, se po řadě výroků D. Ratha rozzlobil a prohlásil, že jeho výroky lze označit za „komunistickou rétoriku z 50. let“. Zdá se, že Rath se svými výroky pohybuje ve spektru od Hitlera až po Gottwalda, což je poměrně široké rozkročení. Rath také v podstatě vyhrožuje těm, kteří dodržují zákony. Také slíbil, že rozdá svůj poslanecký plat na charitu, protože původně měl po volbách odstoupit z funkce poslance, ale pak si to rozmyslel – a nyní uvažuje o tom, že rozdá jen deset procent. Uvažuje prý také o tom, že příspěvky rozdá svým rodinným příslušníkům.
Před několika dny byl Miroslav Macek odsouzen k pokutě 100.000 Kč a omluvě za to, že na veřejnosti vrazil Rathovi facku. Tu dostal za pomluvy Mackovy ženy. Nato Martin Křížek založil společnost, která se rozhodla na tuto pokutu uspořádat veřejnou sbírku. Mnozí lidé by chtěli, aby Rath ještě nějakou facku dostal – a tak posílají příspěvky. Ve čtvrtek 26. února bylo vybráno 166.000 s tím, že sám Macek na toto konto poukázal 100.000. Macek argumentuje tím, že částku zaslal proto, aby bylo jasné, že nejde o peníze, ale „o postoje k Davidu Rothovi a jeho působení v české politice“. Vše, co se vybere nad 100.000, půjde na dobročinné účely. Další sbírka vznikla na internetovém serveru Facebook, kde se objevila iniciativa „Složme se na přes hubu Rathovi“. Tam se údajně přihlásily stovky lidí.
V Liberci probíhá mistrovství světa v lyžování. Původně nemělo stát ani korunu, dnes se ukazuje, že celá ta zhruba týdenní zábavy stála dvě miliardy korun. Nejvyšší kontrolní úřad již upozornil na řadu nesrovnalostí v zadávání zakázek a při účtování neexistujících položek. Další skandál kolem mistrovství vyvolal komentátor Ota Černý. Nechal propustit jednu z nejlepších spolukomentátorek mistrovství světa v klasickém lyžování – a to bývalou špičkovou běžkyni na lyžích Zuzanu Kocumovou. Údajně s ní v průběhu mistrovství rozvázal pracovní smlouvu, protože nepřechylovala cizí jména, tedy nepřidávala k cizím ženským jménům naprosto nesmyslnou koncovku -ová. O výpovědi se členové sportovní redakce dozvěděli elektronickou poštou. Kocumová to poprvé slyšela od komentátora Marka Svačiny. "Něco mi bylo naznačeno už včera, ale dneska za mnou přišel Marek a řekl mi to," řekla Kocumová novinářům. Svou aktivní kariéru ukončila kvůli nemoci již v jednadvaceti letech, v České televizi však našla svou budoucnost u milovaného lyžování, kterému se i nadále věnuje. Startuje v dálkových bězích. Černý, který bývalou lyžařku propustil údajně po stížnosti jednoho z diváků, se k záležitosti odmítl vyjádřit. "Není třeba to zdůvodňovat, nic k tomu říkat nebudu. Závěr mistrovství bude komentovat Jeriová, to je všechno," řekl ČTK a zmínil nasazení další bývalé závodnice a medailistky z olympijských her Květy Jeriové-Peckové. Problémem bylo přechylování jmen, které Kocumová prostě a jednoduše – a zcela správně nepoužívala. Komentovala tímto způsobem několik let. "Snažila jsem se, ale nejde mi to z pusy. Holky se tak prostě jmenují, je to na startovní listině, ve výsledcích, je to zvyk," prohlásila. Ověřovala si dokonce v Ústavu pro jazyk český, jestli je přechylování jmen povinností. "Zákonem to dané není, je to jen doporučeno," uvedla Kocumová, která si kvůli šampionátu musela vzít jako učitelka na střední odborné škole v Liberci dovolenou. "Je to pro mě lehké rozčarování, hlavně jak a kdy mi to řekli. Připadám si jako blbec," uvedla Kocumová. Ve skutečnosti přechylování zavedli až komunisté, kteří po únoru 1948 postupně likvidovali výuku cizích jazyků – a ponechávali jen výuku ruštiny. Řada pologramotných nebo zcela negramotných funkcionářů pak nebyla schopna rozeznat, zda je řeč o muži či ženě, proto se počátkem šedesátých let přechylování začalo zavádět jako povinné. Po listopadu namísto se aby se tato ohavnost okamžitě zrušila, straší stále nejen v našich médiích, ale dokonce i ve vědeckých publikacích. Černému se zřejmě stýská po bolševických časech, tak přechylování, které Ústav pro jazyk český zrušil po listopadu jako povinné, i nadále podporuje. Tvrdí, že –ová je součástí národní identity, což je naprostý nesmysl. Z televize by spíše měl být vyhozen on jako prznitel jazyka, než ta, která se snaží likvidovat staré nešvary. Jak se asi jmenuje žena Oty Černého? Je to Černová nebo Černá? Pokud vím, tak druhý tvar je správně…. Ať žije Absurdistán zvaný Česká státní televize! Je také zajímavé, že všude, kde pravopis dovoluje dvě možná řešení, převážná většina novinářů automaticky použije a často i tvrdě obhajuje tu blbější variantu.
Ve skutečnost v českém jazyce striktní předpis na to, co přechylovat a co ne, neexistuje. Tak se například píše Hillary Clinton, málokdy se přechylovala jména Edith Piaf, Marylin Monroe, Nastasja Kinská, Aghatha Christie, Britney Spears či poslankyně Kateřina Jacques. Topolánek říká, že jednal s Angelou Merkel. Radikálnější feministky tvrdí, že koncová –ová naznačuje přisvojování ženy mužem. Publicistka Libuše Šilhánová tvrdí, že je to nehoráznost. Pracovníci Ústavu pro jazyk český údajně tvrdí, že přechylování „je pro češtinu zcela přirozené“. Tvrdí také, že příjmení bez koncovky nelze skloňovat. Jak vidno, jedna z možností jak nechat jazyk vyvíjet přirozeně by bývalo vhodné tento zbytečný a škodlivý ústav zrušit. Mimochodem, ministr školství prof. Petr Piťha, kterého poslední reforma pravopisu před několika lety hluboce rozladila, prohlásil do rozhlasu, že pravopis platí pouze pro žáky základních a středních škol, protože pro ně je jeho dodržování povinné. Eva Vašíčková - jazyková lektorka MF Dnes – uvádí: „Zdvihá nepřiměřenou vlnu emocí. Občas se ozvou čtenáři s tím, že jsme hlupáci, tupci, kteří se dávno měli poučit, jak se jména píšou v Kanadě, Německu či ve Spojených státech. My se však řídíme tím, aby čtenář okamžitě a bez pochybností věděl, o kom píšeme, zda o muži či ženě.“ Redakci tedy nevadí, že je považována za hejno tupců, zdá se, že někteří lektoři či lektorky jsou na to dokonce hrdí či hrdé. To, že ve větě zpravidla bývá sloveso, které v češtině (na rozdíl například od angličtiny) ukazuje, zdaje řeč o muži či ženě, to paní lektorce asi uniklo. Kateřina Jacques uvedla v novinách, že poslanci ČSSD Škromach a Jandák jí oslovují Žáková, což považuje za projev jejich „arogance a hlouposti!
Tak, jako každý rok, proběhla v sobotu soutěž o českou mis, kterou organizuje bývalá miska Nichaela Maláčová, manželka miliardáře Bakaly. Celá soutěž byla neobyčejně nudná, od komentářů až po jednotlivá hudební vystoupení. Režii této přehlídky nudy bez vtipu a nápadu (s podivně amatérsky kroužící kamerou) byl Michal Čech. Maláčová se jako vždy neubránila tomu, aby několikrát nevystoupila. Holt, pokušení být v televizi, když už si to platím, asi nelze odolat. Kde jsou časy, kdy tuto šou organizoval Mirek Zapletal, který uměl sehnat řadu sponzorů, ale i zorganizovat strhující podívanou. Sám se vždy objevil až nakonec, aby miskám předal pořádné dary – a ne chudinské odměny jak je tomu u této soutěže. Zastoupení měst a krajů bylo tentokrát podivně subjektivní – tři uchazečky o titul byly například z Ostravy. Misky se úvodem představovaly samy. A to tak, že jim nebylo rozumět, protože šumlovaly. Některé uvedly co studují či co je jejich profese, jiné nikoliv. Maláčová také již od první soutěže zrušila uvádění mír u modelek. Což lze považovat za nesmysl. Do pořadu byly vloženy podivné záběry z Afriky, kde misky před soutěží pobývaly, ale tyto záběry byly zcela nesmyslné a většinou nefunkční. Někdo za osvěžující považuje soutěž, která byla promítána ze záznamu – soutěžící měly omezený čas a prostředky na to, aby si nakoupily šaty, boty a doplňky na sebe. Ale promítat uprostřed soutěže záběry z minulosti je podivný nápad, který v podstatě představoval zdržující vatu v programovém bloku. Úvodní kolekce šatů, v nichž misky vstoupily na jeviště od různých návrhářek a návrhářů byly příšerné, hloupé a nevkusné. Až poslední série od Blanky Matragi byla špičková. Naštěstí soutěž vyhrála Iveta Lutovská, která nejen výborně vyhlíží, ale měla to, čemu se říká tah na bránu. Je škoda, že tato soutěž po odchodu M. Zapletala tak upadá… Nedostatek nápadů a nuda u soutěže krásy je vskutku unikum…

Nastala velká obleva...

2009-02-24T08:42:00.005+01:00

Sníh začal z neděle na pondělí tát - a do toho začalo drobně pršet... a tak jako mávnutím kouzelného proutku zmizeli sněhuláci a místo nich se všude začaly tvořit louže a ohavná čvachtanice....

No, zkuste v tomhle chodit na procházku...

Opatrně! Až přes tuto louži pojede auto, ohodí vás od paty až k hlavě...

Čvachty, čvachty, čvacht...

No, to asi ani komentář nepotřebuje...

Dne 21. února vyšla zpráva, že ozbrojenci z jižního Libanonu v sobotu ránu odpálili raketu poslanou na izraelské území. Rakety zranila jednu ženu ve městě Ma'alot na severu Izraele. Podle libanonských bezpečnostních sil byly z území Libanonu odpáleny dvě rakety, ale jedna z nich dopadla ještě na jeho území. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Libanonští bezpečnostní činitelé uvedli, že Izrael na útok odpověděl odpálením nejméně šesti dělostřeleckých střel do oblastí, odkud rakety přiletěly. V jižním Libanonu působí šíitské hnutí Hizballáh.
Vláda spustila projekt "Návrat domů" pro nezaměstnané cizince. Této projekt se stal námětem nedělní televizní debaty mezi ministrem vnitra I. Langerem a bývalým sociálně demokratickým ministrem vnitra Františkem Bublanem. Podle tvrzení ministra vnitra Ivana Langera (ODS) se projekt vyplatí Čechům i cizincům. Vládní program, v jehož rámci je vypláceno cizincům ve finanční tísni 500 eur s letenkou do země původu, má zamezit nárůstu kriminality. Odborníci tvrdí, že cizinec bez práce je snadnou obětí organizovaného zločinu. "Domů se vrátí ať dobrovolně nebo nedobrovolně. Každý má garantovaný jeden rok, nic víc,“ řekl ministr v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi s tím, že cizinci, u nichž bude prokázán nepovolený pobyt, budou vyhoštěni s červenou kartou. Ta jim znemožní návrat do Česka po dobu pěti let. Jeho oponent, předseda bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny František Bublan (ČSSD) namítl, že základním problémem jsou zprostředkovatelské agentury, které cizince zneužívají. Podle něj je 500 eur málo, protože cizinec dluží zprostředkovatelské agentuře horentní sumy, a kvůli tomu vládní nabídky většina nevyužije. Bublan, který je poměrně chabě intelektuálně vybaven a oponuje proti všemu, jen proto aby trvale oponoval, navrhoval naprosto fantasmagorická řešení. Tvrdil, že máme nedostatek učňů v některých oborech – a tak by se cizinci mohli vyučit. Pominul některé maličkosti. Jednak to, že řada cizinců by o učební poměr nejevila zájem. Řada z nich je také starší. Dále mu uniklo, že mnozí neumí česky, jejich vzdělávání by tedy bylo dosti komplikované. Dále je otázkou, kdo by financoval učební poměr, kdo by je živil a platil jim ubytování, než by dostali výuční list. A protože nelze nikoho nutit k otrocké práci, měli by všichni po vyučení právo odjet, kam by chtěli. Bublanův nápad byla naprostá pitomost… a je to ukázka, kam může dojít ten, kdo něco navrhuje jen proto, aby něco plácnul… Bublan také mluvil o tom, že řada cizinců si (tedy mínil především Vietnamce) za rok práce v Česku nevydělá dost ani na úhradu dluhu, který nadělají tím, že zaplatí značnou sumu zprostředkovatelským agenturám. A proto si chtějí na dluh vydělat a většinou ilegálně zůstávají v zemi. Langer na Bublanovy pitomosti nereagoval a prohlásil, že cizinci se buď vrátí domů dobrovolně a s příspěvkem, nebo nedobrovolně a s červenou kartou. Podle něj by ale mělo být pro cizince hlavní prioritou vrátit se domů "bez škraloupu“. Připustil také, že špatné pracovní zkušenosti těchto cizinců by měly po návratu do vlasti odradit další poptávku po zaměstnání v Česku. Připustil, že ministerstvo se zaměří i na zprostředkovatelské organizace, které sem cizince dopravují, kasírují je, ale pak je nechají na holičkách… Když člověk poslouchá tyto debaty, tak si říká, jak je vůbec možné kritizovat humanitární gesto vlády, která platí letenky a kapesné (500 eur na cestu). Lze si představit naše „nelegály“ zaměstnané někde v západním světě či nedodržující zákony někde na dálném východě… To by jim tamní státy zabublaly, až by se jim z toho zatočila hlava…
Na webu se 24. února objevila informace o tom, že vzniká nová strana, která se programově profiluje odporem k Lisabonské smlouvě. Na euroskeptické scéně v Česku bude před volbami do Evropského parlamentu umělý šrumec. Vedle nových stran Svobodní Petra Macha a Libertas CZ Vladimíra Železného se o voliče, kterým se příčí Lisabonská smlouva, utká také koalice Suverenita. V jejím čele stane současná europoslankyně a bývalá televizní moderátorka Novy Jana Bobošíková. Ta se před pěti lety dostala do Evropského parlamentu na kandidátce Nezávislých poslanců. Po roztržce s bývalým ředitelem televize Nova Železným založila stranu Politika 21. „Nejsme euroskeptici, nechceme rozpustit Evropskou unii, akorát si myslíme, že Lisabonská smlouva je přesně ten směr, kterým by neměla v tuto chvíli jít,“ představila svou stranu Bobošíková. Právě název Suverenita je podle ní nejpravděpodobnější. Bobošíková již počátkem února například uspořádala v Praze demonstraci proti Lisabonské smlouvě, kde ji srovnala s Mnichovskou dohodou z roku 1938. Podpořila ji třicítka odpůrců Lisabonu. Co vše ještě tato populistka s průměrným rozhledem udělá, aby se opět dostala na kandidátku do Bruselu, který chce torpédovat, je otázkou… Kolik hlasů dostanou nové pidistrany bude velmi zajímavé téma.
Na internetu se objevila nová série slavného seriálu Alles gute! na adrese http://www.stream.cz/kategorie/179-alles-gute

Sněhová cesta aneb reportáž psaná za volantem...

2009-02-21T16:35:00.009+01:00

Na sídlišti vyrostl do rána další sněhulák... a neustále sněží dál a dál... Prý má sněžit ještě do konce března... V centru včera veškerý sníh roztál, ale na periferii a kolem Prahy je všechno pod bílou pokrývkou...

Vyjeli jsme do obchodního domu, abychom doplnili potraviny a nakoupili nějaké nové přístroje do domácnosti. Babičce jsme v lékárně sehnali léky, pak jsme koupili stroj na mačkání ovoce a nakonec jsme sehnali i malou troubu, protože ta předchozí právě dosloužila. V obchoďáku se nás shovívavě díval ze stropu drak... Upozorňoval nás svým vlídným vzhledem, že začala krize a koruna jede s kopce...

Na reklamě Bauhasusu seděl malý ptáček a rozhlížel se spokojeně kolem. Výš si v této krajině usednout nemohl... Kdyby nebyl vidět, protože byl v té výšce obludné reklamy úplně malinkej, je třeba poklepat na fotku - a ona se zvětší přes celou obrazovku...

Cestou domů jsme vedle silnice viděli dva dravce jak porcují každý jeden nějakou kořist. Ledva jsme je stačili vyfotografovat, už se rozhodli, že přece jenom odletí... Jinak je projíždějící auta neruší v hodování...

Tady právě jeden z nich roztáhl křídla a laskavě popolétl o kousek dál..

Druhý už si to drandil krajinou - a vzal si v zobáku kus kořisti sebou na svačinku...

O pár metrů dál seděl třetí dravec na stromě u silnice a shovívavě shlížel na projíždějící automobily.

Vzápětí se objevilo Jižní město - a to už jsme byli skoro doma...

Mašíbři a obzvláštníci osiřeli...

2009-02-20T02:03:00.015+01:00

Dne 7. února se roznesla zpráva, že zemřel profesor Vladimír Borecký, který byl znalcem světa mašíblů a obzvláštníků.
Dne 7. února krajně pravicová Dělnická strana (DS), kterou vláda u Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v Brně navrhla k rozpuštění, oznámila, že chce v jarních volbách kandidovat do evropského parlamentu. A to bez ohledu na to, zda ji soud zruší či nikoliv. DS oznámila, že pokud soud vládnímu návrhu vyhoví, bude kandidovat pod hlavičkou jiné politické strany. Argumenty pro rozpuštění nejsou podle předsedy strany Tomáše Vandase validní. „Máme obavy, že zvítězí směšné argumenty vlády a my budeme vyřazeni z politické soutěže,“ uvedl. Podle Vandase jsou vládní argumenty pro zrušení DS absurdní. „Podle stejné logiky musí být zakázána sociální demokracie, v které David Rath velebil sociální politiku Adolfa Hitlera,“ tvrdil Vandas, podle něhož má DS názory, které „nejdou s dobou“ a jsou označovány za xenofobní. DS chce podle Vandase usilovat o změnu politického režimu a nastolit vládu národního socialismu. „Nikoliv násilnou volbou, ale demokratickou volbou,“ dodal. V každém případě se hodlá zúčastnit voleb do Evropského parlamentu. Argumentace, že musí být zakázány všechny politické strany, kde politici velebí fašismus či vůdce Adolfa Hitlera á racionální jádro - a nelze jej odbýt jen mávnutím ruky.
V období hospodářské krize vláda České republiky rozhodla, že koupí letenku domů 2000 cizincům, kteří přišli v důsledku hospodářské krize o práci. Cizinci, kteří využijí pomoc státu, dostanou navíc "motivační" příspěvek ve výši 500 eur (asi 14.000 korun). Stát to vyjde celkem asi na 60,7 milionu korun. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) novinářům řekl, že pokud by ČR opatření nepřijala, mohly by výdaje spojené s pobytem cizinců na území ČR dosáhnout až 100 milionů korun. Nejen, že by cizince bez prostředků jejich situace nutila k trestné činnosti, ale náklady na řízení, soudní výlohy a event. vazbu by daleko překročily míru nákladů současného humanitárního gesta.
Dne 12. února proběhla další manifestace za postavení Kaplického knihovny. Tentokrát se organizátoři sešli na Letné a v místě, kde měla knihovna stát složili hromadu knih ve tvaru projektované budovy pod heslem: Knihy patří do knihovny!
Ve čtvrtek 12. února se na titulní straně Mladé fronty Dnes objevil článek o tom, že sociálně demokratický politik Miroslav Mrština čerpal dotace evropské unie, které použil na přestavbu nevěstince. Jedná se o hotel Vyhlídka v Náchodě, kde svého času pobýval i ministr sociálních věcí Škromach, poslanec a dnešní senátor ČSSD.
Přišel čas, kdy se objevují první bilance ročního působení po znovuzvolení Václava Klause prezidentem. Nechme stranou průběh volby, která proběhla v režii českých poslanců. Paskvil tohoto druhu by měl jednou provždy zmizet z naší politické scény po zavedení přímé volby prezidenta. Volba V. Klause a jeho propasírování na pražský hrad byla především záležitost chladného kalkulu ODS: lepší Klaus na hradě, než poražený - a v podhradí. Zde by se daleko aktivněji mohl podílet na jejím rozložení. Za uplynulý rok se v Klausově přístupu k české i světové politice leccos změnilo. Nápadná je zvláště proměna vztahu k rodné ODS, kterou nakonec opustil a začal podporovat vznik nové pravicové strany – konkurentky ODS (6. 12. o ODS na jejím kongresu: „Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl... Dovolte mi, abych z tohoto místa naposledy řekl: děkuji vám za pozornost a děkuji za těch společně prožitých téměř 18 let.“) Již před volbou prezidenta šla v kuloárech fáma, že Klaus se v druhém období začne chovat nenuceněji, nevypočitatelněji a destruktivněji, než v období prvním, protože nemá co ztratit. To se odehrává. Mnohé výroky Klause zextrémněly, je na nich patrná prohlubující se separace a neštastné, osamocené pokusy o vlastní hradní politiku. Ta je ovšem bez podpory ODS značně iluzorní. Prezident se zakopal v hradní zemljance a Topolánek se mohl konečně soustředit na jiné záležitosti, než na nálady nebo nenálady hradního pána. Přestal se s Klasem konfrontovat a hradní excesy nekomentuje. Jeho postoje se pohybují někde mezi lhostejným pohrdáním a rozčilenou lítostí. V průběhu minulého roku se dále prohluboval rozpor postojů k evropské politice. Zatím co Topolánek se dostal do značně aktivní a realistické pozice, Klaus se stal evropským kverulantem a jeho výroky – bohužel - slouží spíše pro pobavení, než pro zamyšlení (21. 11. O českém předsednictví EU: „Teď už jsou naši vládní politici natěšení, že budou v centru dění při předsednictví EU. Proto už vůbec o Lisabonské smlouvě nepřemýšlejí... To je něco, s čím já nemohu v žádném případě souhlasit.“) Určitou plochou vzájemným střetů se staly vztahy k ministrovi zahraničí a ministrovi pro životní prostředí. Schwarzenberga rozčílil, když navzdory postoje české vlády a diplomacie ostře kritizoval jednostranné vyhlášení nezávislosti jihosrbské provincie Kosovo. Dalším neurotizujícím momentem bylo odsouzení Gruzie za vyprovokování kavkazského konfliktu. (18.8.: „V odpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální... Nemohu se vézt na vlně, módní vlně toho, že zlatá je Gruzie a zlé Rusko.“) Šéf české diplomacie, přes jistou noblesu a zdrženlivost vůči hlavě státu, tentokrát vyzval prezidenta, aby se nejdříve poradil, než pronese zásadní výroky. Klaus podle očekávání v rozporu s vládou prohluboval své odlišné postoje k Lisabonské smlouvě a k Evropské unii. V otázce globálního oteplování si vyměnil několik ostrých výroků zejména se šéfem zelených Martinem Bursíkem. Konflikt mezi Topolánkem a Klausem nabral na síle až v září. Konflikt rozpoutala kauza dnes již bývalého poslance ODS Jana Moravy, kterého novináři nachytali, jak shání kompromitující materiály na své politické soupeře. Klaus nejdřív tuto kauzu označil za důkaz vyprázdnění politiky. Zapomněl ovšem dodat, že byl jako pragmatik bez vize jedním z prvních, kdo se po listopadu na vyprázdnění české politiky výrazně podílel. Topolánek oponoval – a poukázal na to, že tento proces začal v době, kdy došlo k propojení politiky, velkého byznysu a organizovaného zločinu. Zmínil dobu opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD z roku 1998. Nato Klaus reagoval věru přesvědčivým: „Jestli řekl výrok, že opoziční smlouva zavedla do této země nějaké nepříjemné praktiky, tak to já musím rezolutně nekonečně zásadně nesouhlasit.“ Může nesouhlasit, ale tak asi jediné, co k tomu nejen může, ale díky osobnímu ladění dokáže říci. Topolánek se do Klause pustil i těsně před prosincovým kongresem, na němž se prezident zřekl postu čestného předsedy ODS. „Dnes usiluje fakticky část ODS a možná Václav Klaus o to, aby vláda skončila,“ prohlásil premiér. Místopředsedu ODS a ministra vnitra Ivana Langra Klaus svým odchodem z ODS nepřekvapil. Na dotaz Práva k této záležitosti poznamenal: „To respektuji, jsou chvíle, kdy se dva lidé raději rozejdou, než aby žili spolu. A přesto, že se rozejdou, spolu mohou mít lepší vztahy, než když jsou spolu.“ Podle senátora Jaroslava Kubery z ODS, (který si zřejmě všimnul, že mnozí jsou z Klasových výroků šokováni či zděšeni), mohou mít lidé ke Klausovi výhrady. „Ale opravdu mu nelze upřít, že on o věcech opravdu hodně přemýšlí na rozdíl od některých, kteří se pohybují po povrchu ledovce.“ Klaus podle senátora nikdy nebude nadstranickým prezidentem, protože svojí povahou je pravicovým politikem. Někteří Klausův odchod z ODS uvítali, jeho skalní stoupenci jej však litovali a měli pocit, že je Klaus opustil.
Jeden z neobyčejně rozumných činů v tomto týdnu bylo, že Klaus podepsal zákon o zákazu otiskování odposlechů v novinách. Novináři farizejsky blekotají, že je ohrožena svoboda tisku. Přitom rozhovory jsou vykradené z policejních spisů a jsou vázány na kauzy, které nebyly došetřeny. Způsob, jakým noviny používaly záznamy odposlechů je odpudivá dvojím způsobem. První způsob ukazuje na intelektuální lenost: co je na tom za novinařinu otisknout přepis, který pořídil někdo jiný – a noviny zaplatily pouze jeho ukradení. Za druhé: mnohé noviny používaly osobní rozhovory k očerňování osob, které vůbec nebylo podložené. To, že někdo s někým, kdo v té době nebyl podezřelý z trestné činnosti, není a snad ani nebude trestný čin. Ale novináři skandalizovali i lidi, kteří se ničím neprovinili. Vůbec si přitom neuvědomují, že použít nahrávku osobního rozhovoru je hrubým narušením osobní svobody. Je to jakoby otevřeli listovní zásilku či se někomu vloupali do bytu. V demokratické společnosti musí být soukromí nedotknutelné. Již dnes se do něj pokoušejí v rámci různých bojů proti terorismu či jiných aktivit vlámat policisté, pak sociální pracovníci – a podobná verbež, ale soukromí je třeba bedlivě chránit. Jak je možné otisknout hovory někoho, kdo nebyl ani souzen – ani dokonce často ani vyšetřován! Novináři, kteří v budoucnosti ukradnou policejní záznamy, si holt budou muset dát práci a parafrázovat, popisovat, pátrat – prostě zvednou zadek ze židle a začít dělat poctivou novinařinu. Domnívá-li se někdo, že zákaz otiskování odposlechů ohrožuje svobodu tisku, pak je to buď pokrytec, podvodník nebo blázen… Jsou-li dnes zkráceny svobody jedince novináři, kteří si hrají na špatné fízly, pak zítra mohou být ukráceny další svobody každého z nás…
Dne 13. února byl podivný pátek. Ve dvanáct hodin měl pohřeb prof. Vladimír Borecký, jehož kariéru zbrzdili již od samého počátku komunisté. Musel se nejprve prokousat řadou profesí – od dělnických, přes hasiče až po studium filosofie a psychologie. Pak pracoval jako psycholog na čtvrtém pražském obvodě. Teprve po listopadu začala jeho akademická kariéra a bohatá publikační činnost. Vedle teorie tvorby, smíchu, humoru apod. se věnoval i tzv. mašíblům. Toto slovo objevil na jednom úřadě, kde byl založený šanon pro magory, blbce a šílence pod zkratkou mašíbl. Tím vzniklo nové libozvučné slovo. A Vladimír Borecký mu dokázal vdechnout život tím, že jej zabydlil řadou obzvláštníků a podivných bytostí – od psychiatrických pacientů až po vědce a politiky. Na pohřbu běžela na zdi projekce řady diapozitivů z Vladimírova života, před projevy a po nich – až do konce obřadu hrál na galerii osamělý saxofonista jazzové improvizace, což bylo neobyčejné dojemné a sugestivní. Řečníky na pohřbu byli: filosof prof. Ivo Tretera, pořadatel happeningů z šedesátých let Evžen Brikcius a kybernetik Ivan Havel. Ve třináct hodin poté v téže velké obřadní síni proběhlo rozloučení s prof. PhDr. Jarmilou Skalkovou, která byla jedna z mála členek korespondentek ČSAV a zasvětila život pedagogice a metodologii vědy. S ní odchází kus klasické pedagogiky a generace s vysoce kontroverzním životem, přesvědčením, ale pojetím vědy. Dva pohřby za sebou – to se doufám již nikdy nebude opakovat….

Tak zvaný NERV – ekonomický poradní orgán vlády pro období krize představil balíček opatření, který vláda v pondělí schválila a předložila jej veřejnosti. Sociální demokraté jej okamžitě napadli, komunisté již v neděli navrhli zadlužit stát (to je věru geniální recept, zvláště když neřekli proč, na co a do jaké míry, tedy kolik). Pohled na levici představuje dost tristní pohled. Vládne intelektuální ochablost, ztrácí se inteligentní kritická opozice – a co zůstává je jen ubohá a neodůvodněná chaotická řada napadání vládní politiky bez schopnosti podat něco pozitivního. Podrážděně reagovali i odbory, jejichž předseda Štech je senátor za ČSSD, což lze považovat za naprostý politický paskvil. V novém balíčku je navrhováno:
Opatření, která chce vláda prosadit ve Sněmovně
Podpora podnikání a soukromých investic:
- motivovat zárukami banky, aby půjčovaly podnikům
- snížit zálohy na daně z příjmu firem i živnostníků
- uvolnit pravidla pro tvorbu daňově uznaných rezerv
- zrychlit odpisy v 1. a 2. skupině
- zrychlit vracení DPH
- možnost odepsat si jednorázově drobný majetek za 60 000 Kč
Podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti:
- zavést slevu na sociálním pojištění
- podporovat dopravu v regionech
- získat co nejvíce peněz z EU na podporu regionů
Podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek:
- kapitálově posílit státní banky - exportní banku, záruční a rozvojovou banku a EGAP
- akceptovat širší vějíř zástav ze strany ČNB
- zvážit zavedení částečné garance provozních úvěrů
- zrychlit odepisování klasifikovaných pohledávek
Podpora restrukturalizace a insolvenčních procesů:
- zajistit insolvenční řízení v koncernu, omezení zápočtů v insolvenci
- garantovat půjčky podnikům v reorganizaci
- zjednodušit pravidla pro oddlužení
- zavést povinnost uvádět roční úrok u spotřebních úvěrů
Zrychlit výdaje do:
- zateplování veřejných budov a panelových domů
- energetických úspor domácností
- oprav silnic a dopravních staveb
Podpora školství a vzdělávání

Jak je vidět, balíček obsahuje některá populistická opatření. Opatření vlády však nemají vést k nárůstu obrovských výdajů státu, protože Topolánek nechce stát dále zadlužovat.
Z neděle na pondělí začal opět padat sníh. Předpovědi hovoří o tom, že teploty mají v následujících dnech klesnout až na řadu stupňů pod nulou.
V úterý 16. února sněmovna schválila vydání dluhopisů v hodnotě 200 miliónů eur, tedy v přepočtu 5,58 miliardy korun, jež mají pomoci ekonomice Lotyšska, které tvrdě zasáhla ekonomická krize. Peníze, které Česko prodejem obligací získá, půjčí Lotyšsku formou sedmileté bezúročné půjčky. Vládní návrh podpořili i zástupci opoziční ČSSD, projednával se ve zrychleném řízení. Půjčka má být výrazem solidarity s zeměmi EU, které se dostaly do finanční krize.
Dne 17. 2. v Hulíně došlo ke srážce dvou škodovek, řidička fabie nehodu nepřežila. „Operační důstojník kroměřížské policie sdělil, že na silnici mezi Kroměříží a Hulínem se dostalo osobní auto Škoda Fabia do smyku a zadní částí narazilo do protijedoucího vozu Škoda Octavia,“ doplnila okresní policejní mluvčí Blanka Králová. K této zprávě běží na webu reklama na koupi automobilu Škoda. Je na vyobrazen tahač, který veze obrovský náklad těchto automobilů. Simply clever!
Profesor Paul Davies z Arizonské univerzity tvrdí, že planeta Země může být hostitelem „zvláštního života“, který má s tím pozemským, jak jej známe, pramálo společného. Tento „stínový život“, jak jej nazývá, může existovat v jedovatých arsenových jezerech nebo ve vroucích hydrotermálních oblastech moří. Paul Davies vyzval vědce k „misi na Zemi“. Označuje tak pátrání po životních projevech neznámých druhů v neprozkoumaných oblastech. „Stínový život“ může být přítomen i mezi námi, jenom jsme jej zatím neobjevili. „Abychom hledali cizí organismy, nemusíme cestovat na jiné planety. Můžeme je mít pod nosem - nebo dokonce přímo v něm,“ vysvětlil Davies na konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) v Chicagua dodal: „Je docela rozumné očekávat, že najdeme stínovou biosféru zde na Zemi. Nikdo se však neobtěžoval ji hledat. Cena přitom není vysoká - šlo by jen o zlomek toho, co se vydává za pátrání po mimozemských civilizacích. Paul Davies se domnívá, že život na zemi vznikl víckrát. Organismy vzniklé odlišnou genezí mohly přežít až do současnosti bez toho, aniž by si jich kdokoli všiml. Jejich životní projevy se mohou od běžných organismů zcela odlišovat, a jsou tak zcela přehlíženy. K této zprávě lze dodat, že Paul Davis dospěl k tomu, co bylo možné před řadou let číst v Bradburyho povídkách, kde se prolínání světů na této planetě vyskytuje již dávno. Ničil novi sub sole…

Ve čtvrtek 19. 2. prezident Klaus přednesl projev na půdě Evropského parlamentu, který vzbudil kontroverzní reakce – na jedné straně nadšený souhlas části evropských poslanců, na straně druhé bučení a odchod části poslanců ze sálu. Komické bylo, že část odešla v okamžiku, kdy Klaus mluvil o tom, že v Evropském parlamentě je nepřípustná opozice a názorová diskuse. Projev byl pozoruhodně populistický a současně zřejmě urážlivý pro ty, kteří zasedají v evropském parlamentě v dobré víře, že slouží Evropě. Mnozí ovšem tuší že Klaus je obviňuje z kryptokomunistických manýr – a to může být pro ně pohoršující. Klaus možná měl volit trochu jinou rétoriku, nemluvit obecně o EU, ale o tom, jak fungování EU a Lisabonskou smlouvu prožívají země na Východě, jaké pocity v nich EU vyvolává – a klást otázku, jestli si EU uvědomuje, jaké prizma mají země, které prošly totalitou, tedy jak se dívají na některá rozhodnutí evropského společenství….. Evropští levicoví šašci jako rudý Daniel Cohn-Bendit, vůdce studentské levice při pařížských událostech v r. 1968, jsou ovšem pohoršeni Klausovými kritickými výroky, protože si užívají prebend a anonymně, prostřednictvím řady předpisů a nařízení, vládnou nad národy a státy. Pohoršuje je možná i požadavek vrátit některé pravomoci na národní úroveň… Právě těmto papírovým šaškům a novým mocipánům z Bruselu byl zřejmě adresována řada Klausových kritických poznámek. Zde je celý text projevu:

Pane předsedo, vážení poslanci a poslankyně,
za možnost vystoupit v Evropském parlamentu, v jedné z klíčových institucí Evropské unie, bych vám chtěl hned v úvodu poděkovat. Byl jsem zde sice již několikrát, ale ještě nikdy jsem neměl příležitost promluvit na plenárním zasedání. Dnešní příležitosti si proto vážím. Volení zástupci 27 zemí s velmi pestrým spektrem politických názorů a postojů jsou unikátním auditoriem, stejně jako je - již více než půl století - unikátním a v podstatě revolučním experimentem sama Evropská unie se svým pokusem udělat rozhodování v Evropě lepší tím, že se jeho významná část přesune z jednotlivých států do celoevropských institucí.
Přicházím sem mezi vás z hlavního města České republiky, z Prahy, z historického centra české státnosti, z jednoho z důležitých míst rozvoje evropského myšlení, evropské kultury, evropské civilizace. Přicházím k vám jako představitel českého státu, který byl ve svých nejrůznějších proměnách vždy součástí evropských dějin, státu, který se mnohokrát přímo a významně na jejich utváření podílel a který se na nich chce podílet i dnes.
Český prezident k vám z tohoto místa promluvil naposledy před devíti roky. Byl to můj předchůdce ve funkci, Václav Havel, a bylo to čtyři roky před naším přistoupením k Evropské unii. Před několika týdny zde vystoupil i předseda české vlády, Mirek Topolánek, tentokráte již jako premiér země předsedající Radě Evropské unie. Ve svém projevu se zaměřil na konkrétní témata vycházející z priorit českého předsednictví i na aktuální problémy, kterým země Evropské unie v současnosti čelí.
To mi umožňuje promluvit k vám s tématy, která jsou o jeden stupeň obecnosti výše, pohovořit o věcech, které možná na první pohled nejsou tak dramatické jako cesty k řešení dnešní ekonomické krize, jako rusko-ukrajinský konflikt o plyn nebo jako situace v Gaze. Pro rozvoj evropského integračního projektu však - podle mého názoru - mají zcela zásadní význam.
Za necelé tři měsíce si bude Česká republika připomínat již páté výročí svého přistoupení k unii. Bude si ho připomínat důstojně. Bude si ho připomínat jako země, ve které - na rozdíl od některých jiných nových členských zemí - není pociťováno zklamání z nesplněných očekávání spojených s naším členstvím. Není to žádné překvapení a má to racionální výklad.
Naše očekávání byla realistická. Dobře jsme věděli, že vstupujeme do společenství vytvořeného a utvářeného lidmi, nikoli do jakési ideální konstrukce, vybudované bez autentických lidských zájmů, vizí, názorů, idejí. Zájmy, stejně jako ideje lze v Evropské unii nalézt na každém kroku a nemůže to být jinak.
Vstup do unie jsme na straně jedné interpretovali jako vnější potvrzení toho, že jsme se poměrně rychle, v průběhu necelých patnácti let od pádu komunismu opět stali standardní evropskou zemí. Na straně druhé jsme považovali (a považujeme i dnes) možnost svého aktivního podílení se na evropském integračním procesu za příležitosti využívat výhod již vysoce integrované Evropy a zároveň tento proces podle svých představ spoluutvářet.
Za vývoj v Evropské unii cítíme svůj díl odpovědnosti a právě s tímto vědomím přistupujeme k našemu předsednictví Radě Evropské unie. Jsem přesvědčen, že prvních šest týdnů našeho předsednictví náš zodpovědný přístup přesvědčivě demonstruje.
I na tomto fóru bych chtěl zcela jednoznačně a - pro ty z vás, kteří to buď nevědí, nebo to vědět nechtějí - velmi zřetelně a nahlas zopakovat své přesvědčení, že pro nás vstup do Evropské unie neměl a nemá alternativu a že v naší zemi neexistuje žádná relevantní politická síla, která by tento výrok mohla či chtěla zpochybňovat.
Proto se nás nepříjemně dotýkají v poslední době zesilující a množící se útoky na naši adresu, které jsou založeny na ničím neopodstatněném předpokladu, že Češi hledají jiné integrační seskupení než to, kterého se před pěti lety stali členy. Není tomu tak.
Občané České republiky vycházejí z toho, že evropská integrace má potřebné a důležité poslání. Chápou ho - při jistém zobecnění - následujícím způsobem:
- je to odstraňování zbytečných a pro lidskou svobodu a prosperitu kontraproduktivních bariér pohybu lidí, zboží a služeb, idejí, politických filozofií, světonázorů, kulturních schémat, vzorců chování, které se v průběhu historie z nejrůznějších důvodů utvořily mezi jednotlivými evropskými státy;
- a je to společná péče o veřejné statky existující na úrovni kontinentu čili o takové projekty, které není možné účinně realizovat na bázi bilaterálního vyjednávání dvou (či několika) sousedních evropských zemí.
Úsilí o uskutečnění těchto dvou záměrů - odstraňování bariér i racionální výběr toho, co se má řešit na úrovni celého kontinentu - není a ani nebude nikdy ukončeno. Různé bariéry a překážky nadále přetrvávají a rozhodování na úrovni Bruselu je jistě více, než by bylo optimální. Určitě je ho tam více, než lidé žijící v jednotlivých evropských zemích požadují.
Jste si toho, páni poslanci a paní poslankyně, jistě vědomi i vy. Spíše jako řečnickou otázku se proto ptám, zda jste si - při každém svém hlasování - jisti, že rozhodujete o věci, o které je nutno rozhodovat právě v tomto sále, a ne blíže k občanovi, tedy uvnitř jednotlivých evropských států?
V politicky korektní rétorice současnosti bývají zmiňovány i některé další možné efekty evropské integrace, ale ty jsou spíše druhotné a zástupné. Jsou to navíc spíše ambice profesionálních politiků a lidí s nimi spojených než zájmy normálních občanů členských států.
Řekl-li jsem, že pro nás členství v Evropské unii žádnou alternativu nemělo a nemá, jde jen o polovinu toho, co je třeba říci. Druhou polovinou je zcela logické tvrzení, že metody a formy evropské integrace naopak řadu možných a legitimních variant mají, stejně jako je měly v celém posledním půlstoletí. Historie nekončí.
Považovat status quo, v dnešní době existující institucionální uspořádání EU, za navždy nekritizovatelné dogma, je omyl, který se bohužel stále více šíří, ač je v naprostém rozporu jak s racionálním uvažováním, tak s celou, více než dvě tisíciletí trvající historií vývoje evropské civilizace. Stejným omylem je apriorně postulovaný, a proto stejně nekritizovatelný předpoklad o jedné jediné možné a správné budoucnosti vývoje Evropské unie, kterou je "ever-closer Union", neboli postup ke stále hlubší politické integraci členských zemí.
Ani existující stav, ani postulát nespornosti přínosu nepřetržitého prohlubování integrace pro žádného evropského demokrata nezpochybnitelné nejsou, respektive by být neměly. Jejich vynucování těmi, kteří považují sami sebe - řečeno se slavným českým spisovatelem Milanem Kunderou - za "majitele klíčů" evropské integrace, není možné akceptovat. Navíc je zřejmé, že to či ono institucionální uspořádání Evropské unie není cílem samo o sobě, ale že je prostředkem k dosažení cílů skutečných. Těmi není nic jiného než lidská svoboda a takové ekonomické uspořádání, které přináší prosperitu. Tím je tržní ekonomika.
To si jistě přejí občané všech členských zemí, ale v průběhu dvaceti let od pádu komunismu se opakovaně přesvědčuji o tom, že si to silněji přejí a více se o to obávají ti, kteří velkou část dvacátého století prožívali nesvobodu a potýkali se s nefunkční centrálně plánovanou, státem organizovanou ekonomikou. Tito lidé jsou - zcela zákonitě - citlivější a vnímavější na jakékoli jevy a tendence, které míří jinam než ke svobodě a prosperitě. Patří k nim i občané České republiky. Dnešní systém rozhodování v Evropské unii je něčím jiným než historií prověřenou a v historii osvědčenou klasickou parlamentní demokracií. V obvyklém parlamentním systému je část podporující vládu a část opoziční, ale to v Evropském parlamentu není. Zde je prosazována alternativa jen jedna a kdo uvažuje o alternativě jiné, je považován za odpůrce evropské integrace.
V naší části Evropy jsme ještě nedávno žili v politickém systému, kde byla jakákoli alternativa nepřípustná, a kde proto žádná parlamentní opozice neexistovala. Získali jsme trpkou zkušenost, že tam, kde není opozice, ztrácí se svoboda. Politické alternativy proto existovat musí.
A nejen to. Vztah občana té či oné členské země a představitele unie není standardním vztahem voliče a politika, který jej reprezentuje. Mezi občany a představiteli unie je navíc vzdálenost (a to nejenom v zeměpisném slova smyslu), která je podstatně větší, než je tomu uvnitř jednotlivých členských zemí.
Označuje se to různými termíny - demokratický deficit, ztráta demokratické accountability, rozhodování nevolených, ale vyvolených, byrokratizace rozhodování apod. Návrhy na změnu dnešního stavu - obsažené v zamítnuté Evropské ústavě či od ní fakticky málo odlišné Lisabonské smlouvě - by tento defekt ještě zvětšovaly. Při neexistenci evropského demos - evropského lidu - není řešením tohoto defektu ani eventuální posilování role Evropského parlamentu. To by tento problém naopak zesilovalo a vedlo by to k ještě většímu pocitu odcizení občanů evropských zemí od unijních institucí.
Řešením není ani přitápění pod "tavícím kotlem" dosavadního typu evropské integrace, ani potlačování role členských států pod heslem nové multikulturní a multinacionální evropské občanské společnosti. To jsou pokusy, které v minulosti vždy selhaly, neboť nebyly projevem přirozeného historického vývoje.
Obávám se, že pokusy integraci dále urychlovat a prohlubovat a rozhodování o podmínkách života občanů členských zemí ve stále větší míře posouvat na evropskou úroveň, mohou svými důsledky ohrozit všechno pozitivní, co bylo za poslední půlstoletí v Evropě dosaženo. Nepodceňujme proto obavy občanů mnoha členských zemí, že se o jejich záležitostech opět rozhoduje jinde a bez nich a že je jejich možnost toto rozhodování ovlivnit jen velmi omezená.
Za svůj úspěch dosud vděčila Evropská unie mimo jiné i tomu, že názor a hlasy každé členské země měl při hlasování stejnou váhu a nemohl být oslyšen. Nedopusťme vznik situace, ve které by občané členských zemí žili s rezignovaným pocitem, že projekt Evropské unie není jejich projektem, že se vyvíjí jinak, než si přejí, a že jsou pouze nuceni se mu podřizovat. Velmi snadno a velmi rychle bychom se ocitli zpět v dobách, o nichž jsme si zvykli říkat, že už dávno patří minulosti.
To úzce souvisí i s otázkou prosperity. Je třeba otevřeně říci, že je dnešní ekonomický systém EU systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky. Přestože nám dějiny více než dostatečně ukázaly, že tímto směrem cesta nevede, my dnes tímto směrem opět jdeme.
Míra omezení spontaneity tržních procesů a míra politické reglementace nepřetržitě narůstají. K tomuto vývoji v období posledních měsíců přispívá i mylné interpretování příčin dnešní finanční a ekonomické krize, jako by ji způsobil trh, zatímco skutečnou příčinou je pravý opak - způsobilo ji politické manipulování trhu. Znovu je třeba připomenout historickou zkušenost naší části Evropy a poučení, které jsme si z této zkušenosti odnesli.
Mnozí z vás znají jméno francouzského ekonoma Frederika Bastiata a jeho slavnou Petici výrobců svíček, která se stala známým a dnes už kanonickým učebnicovým textem ukazujícím absurditu politického vměšování se do ekonomiky.
Dne 14. listopadu 2008 Evropská komise vyslyšela skutečnou, nikoli Bastiatovu fiktivní petici výrobců svíček a na svíčky dovážené z Číny uvalila 66procentní clo. Nevěřil bych, že se 160 let starý literární esej může stát realitou, ale je tomu tak. Nezbytným důsledkem rozsáhlého zavádění takových opatření je ekonomické zaostávání Evropy a zpomalování, ne-li dokonce zastavování ekonomického růstu. Řešení je jen a jedině v liberalizaci a deregulaci evropské ekonomiky.
Toto všechno říkám z pocitu odpovědnosti o demokratickou a prosperující budoucnost Evropy. Snažím se připomenout základní principy, na kterých je již staletí či tisíciletí budována evropská civilizace. Principy, jejichž platnost je nadčasová a univerzální, a které by proto měly platit i v současné Evropské unii. Jsem přesvědčen, že si občané jednotlivých členských zemí svobodu, demokracii a hospodářskou prosperitu přejí.
Zřejmě nejdůležitější pro tuto chvíli je požadavek, aby svobodná diskuse o těchto věcech nebyla považována za útok na samotnou myšlenku evropské integrace. Vždycky jsem si myslel, že smět o těchto vážných otázkách diskutovat, být slyšen, hájit prostor každého k prezentaci jiného než "jediného správného názoru" - byť s ním třeba nesouhlasíme - je právě ona demokracie, která nám byla po čtyři desetiletí odpírána.
My, kteří jsme si nedobrovolnou zkušeností převážné části svých životů ověřili, že svobodná výměna názorů a idejí jsou základní podmínkou zdravé demokracie, věříme, že tato podmínka bude ctěna a respektována i v budoucnu. Je příležitostí a nezastupitelnou metodou, jak udělat Evropskou unii svobodnější, demokratičtější a více prosperující.

Počátek února, věk bláznovství...

2009-02-05T14:56:00.014+01:00

V pátek 30. ledna byla otevřeno další kolo diskusí o materiálu Ministerstva školství, který má učitelům usnadnit výuku moderních dějin, zejména 2. poloviny 20. století, resp. tedy výuku o dějinách komunismu, které se řada učitelů dodnes vyhýbá. Komunistická strana by byla ráda, kdyby se ve výuce zmiňovaly také „úspěchy“ komunistické éry, což zní jako cynický výsměch. Ministr Liška upozornil, že to byl právě komunismus, který „prznil“ pojetí dějin.
Asi tisícovka komunistů táhla Prahou a protestovala proti radaru; shromáždění předalo na americké ambasádě dopis americkému prezidentovi Obamovi. V jejich čela kráčel bývalý konfident a dnešní předseda KSČM Filip a poslanec evropského parlamentu Miroslav Ransdorf. Obama si určitě počte...
Soud vynesl v českém prostředí bezprecedentní rozsudek o tom, že třebíčská nemocnice musí vyplatit za záměnu holčiček Nikoly a Veroniky odškodné ve výši 3,3 milionu korun. Děti v nemocnici vyměnila zdravotní sestra bezprostředně po jejich narození v prosinci 2006.
Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu prezident Václav Klaus opět prohlásil, že oteplování ovzduší neexistuje, a kritizoval ty, kdo chtějí s tímto jevem bojovat. Uvedl například bývalého amerického viceprezidenta Al Gorea. "Nemyslím, že je nějaké oteplování klimatu. Nevidím žádná statistická data, která by to dokazovala", řekl podle AFP v Klaus novinářům a pokračoval: "Je mi líto, že někteří lidé jako Al Gore nejsou připraveni naslouchat konkurenčním teoriím. Ekologický militantismus a alarmismus ohledně oteplování ovzduší jsou výzvou naší svobodě." Klaus nemá pravdu v tom, že oteplování neexistuje, protože to je stejně dogmatické tvrzení jako, že existuje, ale má pravdu v tom, že o oteplování není možné vést seriozní vědeckou diskusi. Právem poukazuje na to, že jde spíše o ideologii, než o vědecké důkazy. Argumentuje se koncerty a protestními průvody. Klaus také v minulosti mnohokrát opakoval, že ideologie zelených ohrožuje rozpočty států, protože dogmatické argumenty zelených ad hoc vedou k požadavkům na stále vyšší výdaje států, z nichž mnohé nemají vědecké ani jiné rozumné odůvodnění. Současné ekonomické problémy se projevily i v kulturním programu a ve stravování účastníků davoského setkání. Bylo škrtnuto lyžování či vystoupení hvězd pop music. Podle švýcarských médií se účastníci museli uskromnit i v oblasti gastronomické. Namísto kaviáru a humrů se museli zasytit šunkou a sýry, tradiční prémiové šampaňské Dom Pérignon bylo nahrazeno šampaňským "obyčejným". Hlad tedy nakonec nehrozil...

V sobotu se objevila zpráva, že Architekt Mark Aretz, který se zabývá renovací starých domů, otevřel okno do NDR: byt, kde 20 let nikdo nebyl. V posledních letech otevřel přes tisíc dveří od bytů. Naposledy se mu však naskytl unikátní pohled. Když překročil jeden práh na okraji Lipska, jakoby opět stál v NDR. Všechno bylo jako před dvaceti lety. Od roku 1989 totiž nikdo do těchto místností nevstoupil. "Připadal jsem si jako archeolog, který vykopal komunistickou stranu," řekl Aretz on-line deníku TÝDEN.CZ. Čas jakoby se zastavil na prahu bytu na okraji saského Lipska a architekt se rázem octl v zapomenuté minulosti. Nástěnný kalendář ukazoval srpen 1988. Bylo na něm vyobrazeno oslavování desetiletého výročí výstupu kosmonauta SSSR a NDR do kosmu. Nákup seschlých housek stále ještě vykukoval ze síťovky a plastové nádobí "soudruhů z NDR" plnilo přihrádky kredence. Zvlhlé oko "ostalgika" by jistě potěšila spíž plná artefaktů jako Vita Cola, jemný margarín Marella, cigarety Juwel či vodka Kristall. "Všude byl nepořádek, ale je to historická pokladnice, portál do doby dávno minulé," popisoval nález ohromený Aretz. Jak to vypadá, před ním naposledy zavřel dveře poslední nájemník, čtyřiadvacetiletý Heiko Schwarz. Architekt se domnívá, že měl nějaké problémy s Honeckerovými komunisty, protože byt vypadal opuštěný ve spěchu. "Mám takový pocit, že utekl v roce 1989 přes Prahu, nebo Budapešť. Měl s režimem podle těch dokumentů problémy, ale netroufnu si odhadnout, kde je nyní," řekl v rozhovoru pro TÝDEN.CZ Aretz.
V Praze se v sobotu 31. ledna po 14 letech opět uskutečnil ples ve Státní opeře, který byl určen pro horních deset tisíc. O thymolinové úsměvy a drahé róby nebyla nouze. Mezi známými osobnostmi byla na plese například topmodelka Tereza Maxová, která čeká dceru. Příležitost ukázat se na veřejnosti si nenechala ujít ani Ivana Trump. Mezi dalšími hvězdami večera bylo možné najít i rockovou legendu ze skupiny Deep Purple Iana Viklana, vidět se nechala i miss Taťána Kuchařová, která se na plese pohybovala s fešáckým pražským radním Milanem Richterem. Vzhledem k tomu, že na plese bylo několik významných českých topmodelek, které sympatizují s nadací Terezy Maxové, objevilo se tvrzení, že český ples má nejkrásnější účastnice na světě.
V Královské nemocnice v anglickém Derby panuje mezi zaměstnanci zděšení. Po chodbách špitálu chodí duch v černém pláštíku a terorizuje je. Management zdravotnického zařízení si s nadpřirozenou bytostí neví rady. Na pomoc byl přivolán exorcista, který by měl černou energii odvést do říše zesnulých.
Ve Straně Zelených se zformovala a oficiálně vystoupila frakce politiků nespokojená s programovou destruktivní politikou předsedy Martina Bursíka. Jejím inspirátorem byla neúspěšná ministryně školství Dana Kuchtová, která v lednu dostala novou trafiku: stala se ředitelkou dětského domova, ačkoliv původně vystudovala učitelství jazyků. Tato ambiciozní dáma bez invence řekla: "Chceme být programovou protiváhou vedení strany." Vedle toho tovaryšč Zubová prohlásila pro média: "Chceme říct, že Strana zelených není jednonázorová strana.... Budu vystupovat jako poslankyně reprezentující tuto frakci. Vedení by mělo na naše názory brát větší zřetel." Vedení frakce se odchýlilo od programu strany v oblastech zdravotnictví (poplatky), dopravy (kamióny) a zahraniční politiky (radar). „Dlouho mne v souvislosti s budoucností Strany zelených nic tak nevyděsilo," reagoval Martin Bursík na zprávy o pokusu založit frakci, která by se snažila o jinou politiku, než kterou reprezentuje vedení v čele s Bursíkem, Jacques a Rabasem.. "Bude to vnímáno jako další konflikt ve Straně zelených," varoval vnitrostranickou opozici předseda strany. Má pravdu v tom, že tato pidistrana ztrácí krok za krokem důvěryhodnost, protože je zcela fatální, když jedna až dvě poslankyně, které na celém politickém poli nevypadají jako příliš pracovité či charismatické, hýbají celou politickou scénou, resp. jsou schopné kdykoliv při hlasování „potopit“ celou vládní koalici.
V sobotním rozhovoru pro (rudé) Právo David Rath navrhl, aby se příštím prezidentem stal Jiří Paroubek, kterého tento návrh potěšil. Předseda největší opoziční strany návrh okomentoval s tím, že v "tuto chvíli" o kandidatuře neuvažuje. Pokud bude úspěšným premiérem, tak boj o prezidentský post v roce 2013 zváží. Z toho je vidět, že skromnost je vskutku velikánskou Paroubkovou ctností. Otázkou ovšem je, kdo by za těchto okolností byl předsedou sociálních demokratů a premiérem. Zřejmě si na tuto pozici v tichosti brousí zuby David Rath, i když zatím tvrdí, že má spoustu práce jako krajský hejtman a poslanec – a další funkce nabírat nechce. Jeho ambice jsou však očividně nezřízené.
Počátkem února prudce stouplo napětí mezi severní a jižní Koreou, které se ocitly na pokraji válečného stavu.
V neděli 1. února byl nový patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill slavnostně uveden do jejího čela. Obřad se konal v moskevském chrámu Krista Spasitele, v němž církevní sněm minulé úterý 16. moskevského patriarchu a vší Rusi zvolil. Obřadu se zúčastnil i ruský prezident Medvěděv a předseda vlády Putin.
V neděli 1. února byla jmenována nová islandská premiérka, kterou se stala sociální demokratka Jóhanna Sigrudardóttir. Ta povede jednu z nejstarších demokracií světa a ostrovní stát do dubnových předčasných voleb. Bývalý ministerský předseda, konzervativec Geir Haarde rezignoval kvůli hospodářské krizi, která Island těžce zasáhla. Sigrudardóttir je první premiérkou západního státu, která se otevřeně hlásí k lesbické orientaci. Nová předsedkyně je také historicky první žena v čele islandské vlády. Narodila se 4. října 1942 v Reykjavíku, kde vystudovala obchodní školu. Dlouhou řadu let pracovala jako letuška. Žije se spisovatelkou a dramatičkou Jónínou Leósdóttir, s níž v roce 2002 uzavřela registrované partnerství. Z předchozího manželství má dva dospělé syny. Od května 2007 až dosud zastávala post ministryně sociálních věcí za Sociálnědemokratickou stranu a je nejdéle sloužící poslankyní islandského parlamentu, do nějž zasedla už v roce 1987. Několikrát byla členkou jeho prezídia. Jako ministryně na sebe upozornila mimo jiné tím, že odmítla služební limuzínu s řidičem a do práce jezdila svým vlastním starým vozem
Premiér Topolánek si počátkem února prudce polepšil v žebříčcích popularity. Zdá se, že mu evropský rozměr politiky svědčí. Vzápětí se obul do politiky sociálních demokratů, kteří vytvářejí kulturu obcházení zákonů, krizí a chaosu. Premiér poukázal na to, že krajské (sociálně demokratické) administrativy nabouraly hospodářskou soutěž. Jejich postup deformuje prostředí v lékárnách, protože některé musí zavírat a naopak v jiných jsou fronty. "Je zcela evidentní a kontroly to prokázaly, že léky pro důchodce a ostatní občany jsou v tomto novém systému dražší než v systému s poplatky. Já se domnívám, že lidé na to přijdou velmi rychle," upozornil Topolánek. Druhým problémem podle něj je, že hejtmani ČSSD se rozhodli obejít zákon, který stále ještě hrazení poplatků vyžaduje. "Pokud má být novou politickou kulturou obcházení zákonů a vyvolávání krizí a chaosu, tak potom novým hejtmanům blahopřeji," dodal sarkasticky. Je pravdou, že je naprosto neskutečné, když hejtmani nejen nabádají masově k porušování zákonů, ale aktivně se v jejich nabourání angažují. Kam se ztrácí kontrolní funkce státu a schopnost postavit před soud všechny, kdo se na překročení zákona podílejí? Je také pravdou, že se zatím podařilo vytvořit zcela nerovné podmínky mezi krajskými nemocnicemi a lékárnami – a jinými typy zdravotních zařízení a lékáren. Přitom právě ty lékárny, kde se snížily poplatky, prudce zvedly ceny léků – a ukázalo se, že je levnější si kupovat léky s doplatkem než bez něj… Těšíme jaký chaos vyvolá budoucí prezident Paroubek až sáhne ekonomice na zoubek… Sdělovací prostředky zatím stále informují o těch zařízeních, kde se poplatky neplatí. Zapomínají však informovat, že řada lidí odmítá „neplatit“ zavedené poplatky, dává je doktorům se slovy: „Já na to mám. Neschvaluji to, co dělají sociální demokrati…“ Často dokonce platí poplatky a vnucují je i tehdy, když je již platit nemusejí (při druhém a dalším ošetření apod.) Doktoři upozorňují na to, že nevědí, co s těmito penězi mají dělat… Na webu se 3. února objevila vzrušující zpráva o tom, že obezitu lze chytit stejně jako chřipku. Obezitu může způsobovat i virus označený AD-36 Nakazit se virem, který způsobí obezitu, je podle amerických lékařů nejen možné, ale není to ani nic výjimečného. Virus se přenáší kýcháním, kašláním nebo dotekem rukou. Šíří se tedy stejně jako chřipka. Nový výzkum vědců z Louisiany staví na výsledcích starších výzkumů obezity. Studie prováděné na myších a kuřatech ukazují, že i zvířata nakažená tímto virem začínají nabírat na váze.Jak uvádí list The Sun, průzkum ukázal, že třetina obézních osob byla nakažena tímto virem. Je nutné dodat, že jej v těle nosí také jedenáct procent osob, které nadváhu nemají. Profesor Nikkil Djurandhar říká, že virus známý pod jménem AD-36 se napřed usadí v plicích, a pak začíná putovat po těle a dodává: "Nutí tukové buňky k tomu, aby se množily, a zároveň také způsobuje bolení v krku. Následně se virus usadí v tukové tkáni, kde se replikuje. Což vysvětluje, proč nakažení lidé přibývají na váze." Nabírání na váze trvá až tři měsíce, dokud si tělo vůči této nákaze nevybuduje imunitu..

5. února se objevila zpráva, že české úřady mají neprodleně opustit praxi chirurgické kastrace sexuálních delikventů. To prohlásila výzva Výboru proti mučení Rady Evropy (RE). Takové jednání s lidmi je ponižující, uvádí čtvrteční zpráva výboru, o které informovala agentura AFP. Výbor vyjádřil znepokojení nad kastracemi už vloni v červenci. Tehdy prohlásil, že k chirurgické kastraci lze přistoupit jen na základě svobodného souhlasu dotčeného. Dále argumentuje tím, že svobodné rozhodnutí je stěží možné, je-li delikventovi dáváno na výběr mezi kastrací a doživotním pobytem v psychiatrické léčebně. Vláda tehdy v reakci uvedla, že kastrace se provádějí v souladu se zákonem z roku 1966. Výzkum mezi veřejností ukázal, že u těchto delikventů je pro kastraci v souvislosti s nemocí 92.2%, pouze s jejich souhlasem 6.6%, zamítlo tuto praxi 1.2%. Hlasovalo 5742 osob. Zdá se, že rada ve Štrasburku je složena z lidí, kteří nemají naprosto představu jak vypadají dětské oběti znásilnění a podobných praktik. Nejen že řada z nich má těžká doživotní traumata, ale není žádnou velkou výjimkou ani to, že se u nich objeví hluboká mentální retardace apod. Podobně je tomu s praktikami, které prosadil všeználek a spisovatelka Rowlinsová, která jako diletant zasáhla do otázky používání klecových zařízení. Namísto odborné debaty tak přispěla k politizaci této záležitosti, čímž se z veřejné diskuse ztratila racionalita rozhodování, síla argumentů – a šlo o zcela jednostranný politický tlak. Od té doby je část těchto pacientů znehybněna podle předpisu připoutána kurtovacími pásy či řemeny, kde je ponechána řadu hodin – pak je odpoutána, osprchována, aby se smyly event. výkaly – a opět přikurtována. Tvrdit, že je to humánnější, je čirý výsměch lidskosti. Teprve po návštěvách zařízení pro dementní začala slavná dáma trochu tušit, jak vypadá život poškozených – a omluvila se za své tvrdé původní výhrady proti klecovým lůžkům. Zřejmě v době, kdy je pronášela, neměla tušení o realitě, ale někde pochytila kvaziradikální názory svobodomyslných. Jenže již bylo po sezoně: klecová lůžka byla mezitím zrušena. Neklidné pacienty, jak známo, je možné také zklidnit zvyšujícími se dávkami léků. Sexuální násilník za sebou může mít i celou řadu obětí, kterým radikálním způsobem změnil osud po celý zbytek života. Ve Štrasburku si více váží života pachatelů než obětí. Mnohé traumatizované oběti se totiž již nikdy o záležitostech, které jsou pro řadu lidí zdrojem životních potěšení, nemohou rozhodovat zcela svobodně. A namísto radosti budou pokusy o vlastní sexuální život u nich vést vždy k reaktivacím traumatu. Kdo alespoň tuší, jak dramaticky se mění život obětí pod traumatem znásilnění apod. by se měl radikálněji zasahovat za práva a ochranu žen a dětí – a namísto bohaprázdných žvástů o vykořisťování, které jsou ukradeny z marxistických příruček - by se měl zasadit o daleko tvrdší postihy těchto delikventů. V principu jde o naprosto brutální zásah do osobní svobody druhého, kterého je použito pouze jako prostředku, jak by řekl Kant, kdyby mezi námi ještě pobíhal ve své paruce. Politické rozhodování ve Štrasburku je třeba napadnout vydáním materiálu, kde by byl jasně ilustrován život obětí po traumatizaci – a poté řádně zdůvodnit, proč je těmto činům nutné zamezit jakýmkoliv způsobem. Z hlediska bývalých i potenciálních obětí je jedno jestli kastrací nebo doživotní izolací.

Ve zprávách 5. února upoutala zájem veřejnosti informace o tom, že středočeský hejtman a poslanec David Rath (ČSSD) se rozčílil a požaduje omluvu od časopisu Reflex. Nelíbí se mu obálka, na níž byl zobrazen jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Genosse David Rath také zvažoval žalobu nebo trestní oznámení. Podle Ratha je obálka, na níž je vyobrazen jako Hitler, za hranicí dobrého vkusu. V každém případě bude podle něj omluva hlavní součástí případné žaloby na týdeník. Ten se podle něj "zařadil na úplné dno společnosti“, směrem k bulváru. Zapomněl říci, že byl takto vyobrazen možná právě proto, že sám se na tomto dně dávno pohybuje – a redakce se s ním proto teprve na tomto rétorickém a bulvárně-politickém dně mohla setkat jako rovný s rovným. Rath, jak známo, si nedávno pochvaloval Hitlerovu hospodářskou politiku a kladl ji ODS za vzor. Když pochopil, že přestřelil, začal couvat. V rozhovoru pro Právo jednoznačně odmítl jako nesmysl, že by byl obdivovatelem nacistické ideologie. Tvrdil, že jeho dědeček prošel Osvětimí. Prakticky celou rodinu hejtmanova dědečka prý zavraždili nacisté v koncentráčním táboře. Dědeček také pomáhal českému odboji, uvedl středočeský hejtman. Tím spíše je však podivnější, že obdivuje a ohání se vůdcem třetí říše. Otázkou je, zda jde o diagnózu nemoci nebo o osobnostní poruchu. Kolik šílenců byla úspěšných v politice?

Dne 5. ledna také vyšla analýza agentury Median, která popisuje změny ve voličských preferencích. ODS začala dohánět ČSSD. Z průzkumu agentury Medianu, vyplynulo, že si sociální demokraté pohoršili dokonce o více než pět procentních bodů, ve srovnání s listopadem pak o 7,4 procentního bodu. Takový pokles voličské přízně zaznamenali sociální demokraté poprvé od sněmovních voleb v červnu 2006. Občanským demokratům se podařilo stáhnout náskok ČSSD z prosincových téměř 13 procent na čtyři procenta. Nejvíce si v lednu polepšili zelení, které by koncem minulého roku volilo sotva 2,7 procenta občanů, zato v lednu už by to bylo 5,5 procent. Nepatrně si polepšili lidovci, jejichž preference stouply z prosincových 6,7 procenta na sedm, a komunisti, kteří si polepšili o dvě desetiny procentního bodu. V lednu se jejich volební základna ustálila na 14,2 procentech. Za změnou podle politologa Jana Kubáčka z FSV UK stojí zvýšená aktivita vlády: "Vládě pomáhá předsednictví, premiér je najednou muž činu, stýká se s evropskými politiky. Veřejnost oceňuje, že se kabinet aktivně snaží nalézat řešení současné globální ekonomické krize. "Třetím argumentem je odchod Jiřího Čunka a také Tomáše Julínka. Jeho nástupkyně (tedy Daniela Filipiová z ODS) je žena, která umí najít kompromis," konstatoval Kubáček. Podle agentury by se voleb nyní zúčastnilo 60 procent oprávněných voličů; celého průzkumu se zúčastnilo 1063 respondentů starších 18 let.
Vývoj volebního modelu podle agentury Median (v %): protože nelze úřenést tabulku, jsou vždy 4 výsledky uvedeny v pořadí, kterým text začíná:

červen 2006
listopad 2008
prosinec 2008
leden 2009
ODS
35,4
29,1
27,9
31,3
ČSSD
32,3
42,7
40,5
35,3
KSČM
12,8
12,1
14,0
14,2
KDU-ČSL
7,2
5,9
6,7
7,0
SZ
6,3
4,3
2,7
5,5
Zdroj: Median

6. února se objevila na webech informace o tom,, že předseda Paroubek napadl společnost Median za uvedené údaje. Směšnohrdina prostě a jednoduše popírá realitu. Inteligentní jedinec si z čísel dokáže udělat obrázek jak a kam se otáčejí trendy v preferenčních postojích... a podle se zařídí, že?

2009-02-05T14:54:00.000+01:00

Co přinesl leden...

2009-01-31T00:03:00.006+01:00

Milíčovský rybník

Ferda se chystá na dalekou cestu - tak si ještě trochu zdřímnu!
Kozy a kůzlata na Milíčově koncem ledna

V Mladé frontě Dnes se 15. ledna objevil článek o českých výsadkářích za druhé světové války. Podle záznamů proběhlo celkem 37 výsadkových operací, kterých se účastnilo 101 výsadkářů. Část jich mířila do Čech, část na Slovensko, do Itálie, Francie a Jugoslávie. Zahynulo celkem 48 výsadkářů, tedy téměř polovina. Z toho většina v bojových operacích, sebevraždami v bezvýchodné situaci, někteří na popravišti či v koncentračních táborech. Historik Jan Břečka na otázku: Diskuse o atentátu na Hendricha asi neutichnou nikdy. Je to tak? Odpověděl: „Ano, atentát na Hendricha přinesl skutečně velké oběti, zničení obcí Lidic a Ležáky… Ale je nesporným faktem, že obrovským způsobem zvýšil prestiž Československa mezi ostatními spojenci.“ Břečka ovšem nevyložil proč došlo k atentátu zrovna na Hendricha. Přejal zřejmě tezi, kterou tu léta razila komunistická propaganda o zbytečnosti obětí západního odboje – a tuto tezi jednoduše obrátil naruby. Zapomněl říci to nejdůležitější: že protektor Hendrich byl jeden z nejnadanějších grázlů v nacistickém aparátu – a proto byl osobně Hitlerem pověřen konečným řešením židovské otázky. Pod jeho vedením se celá likvidační mašinérie rozběhla na plné obrátky. Po židovském obyvatelstvu měli přijít na řadu Cikáni, homosexuálové, Slovani – a všechna ta verbež v prostoru, který bylo třeba vyklidit pro německé obyvatelstvo. Po Heydrichově smrti se již nenašel důstojný a dostatečně chladný a současně racionální organizátor holocaustu; intenzita likvidace nežádoucích obyvatel nedosáhla nikdy těch rozměrů jako za Hendricha, který by ji navíc i nadále stupňoval. Řeči o prestiži – je jen historická břečka namíchaná okolo podstaty celé operace londýnského odboje.
V témže čísle MfD Mirka Spáčilová kritizuje první díl Steven Soderberghova filmu o Chce Gevarovi a doufá, že divák „objeví konečně Che Guevaru-člověka.“ Co k tomu dodat: možná, že objeví, že se tomto člověku prostě stýskalo po krvi, protože jako profesionální revolučně naladěný vrah prostě miloval vraždění, střelbu do lidí a krev, hodně krve….
Ve filmu o Gustavovi Husákovi uváděném na ČT24 Michail Gorbačov prohlašuje, že: „Mně se velmi líbil. Byl to člověk kulturní, vědecky založený, vzdělaný, moudrý, bezprostřední, demokratický.“ Jeho výroky svědčí nejen o obrovské politické naivitě a neschopnosti odstranit vlastní rudý zákal, ale jsou i dodatečným svědectvím o tom, proč tento politik nemohl naplnit iluze, které do něj vkládala část české veřejnosti. Gorbačova zaslepenost je nesmrtelná. Díky jí se mu však podařilo rozvalit komunismus v Rusku. Jsou politici, kteří by zasloužili medaili nikoliv za genialitu, ale za naivitu. A to zvláště v případě, že pocházejí z totalitních režimů.
Státní zástupce v sobotu 17. ledna zahájil trestní stíhání jednatřicetiletého policisty z Brna za to, že 4. ledna v jihomoravské metropoli údajně zbil třiačtyřicetiletého Vietnamce tak, že cizinec druhý den na následky těžkých zranění zemřel. Poté co se mu udělalo v cele předběžného zadržení zkolaboval, byla přivolána záchranná služba. Během převozu pacient zemřel. Pitva ukázala několik zlomených žeber a utrženou slezinu.
V internetových zprávách se objevila informace, že ministr Liška chce zavést školné na vysokých školách. Šílený dokument o reformě vysokých škol (tzv. Bílá kniha o terciárním vzdělávání umístěná na webu ministerstva školství), na jehož přípravě se podílel věčný diletant Matějů, tento návrh obsahuje na řadě míst, ačkoliv vláda tento záměr nemá ve svém programu. Zelení se zřejmě rozhodli, že prohrají následující volby a proto vydráždí veřejnost. Na této záležitosti si vylámala zuby již ODA (která následně zmizela z politické scény, protože se nedostala do parlamentu), nyní se ji snaží prosadit další pidistrana.
V noci na neděli 18. ledna ruský premiér Vladimir Putin a ukrajinská premiérka Julija Tymošenková oznámili po jednání v Moskvě, že spor o dodávky plynu mezi Ruskem a Ukrajinou byl vyřešen Smluvně by se úmluvy měly stvrdit do pondělku a neprodleně poté by se měly obnovit dodávky evropským odběratelům přes Ukrajinu, přes kterou obvykle proudí 80 procent ruského plynu představujícího asi pětinu evropské spotřeby. Tyto dodávky zcela ustaly od 7. ledna. Je pozoruhodné, že řada důležitých detailů o spuštění se v jednání neobjevila, což vzbuzuje pochybnosti o tom, zda je dohoda míněna vážně či jde o další kolo veřejného představení bez jakýchkoliv výsledků.
Česká televize věnovala již třetí večer památce Jana Palacha, který se upálil před čtyřiceti lety na protest proti normalizaci, resp. proti počínajících ústupkům a zradě českých politiků, kteří postupnými ústupky začaly likvidovat svobody nabyté v předchozích letech. Masová vystoupení po jeho smrti jasně demonstrovala, že jeho smrt se stala symbolem konce národního idyly podle hesla ze srpnové okupace Buďte s námi, jsme s vámi. Česká společnost se opět rozdělila na ty, kteří souhlasili s komunismem - a na ty, kteří neváhali projevit svůj odpor proti nastupující komunistické „normalizaci“ – tedy omezování lidských práv, občanských svobod a slušného či dokonce inteligentního jednání.
Dnes jsem si četl zpětně rozhovor s Kaplickým a pojal mě velice nostalgický pocit, že česká společnost tomuto muži nedala větší šanci na realizaci některých jeho děl. Srovnej k tomu: http://www.stream.cz/video/138/217503-povidani-s-janem-kaplickym-duben-2008.
Premiéři Putin za Rusko a Timošenková za Ukrajinu podepsali v pondělí 19. ledna dohodu o obnovení dodávek plynu.
Agentury v pondělí 19. ledna vydaly zprávu, že prezident Václav Klaus poslal vládě dopis, aby se omluvila Bulharsku za dílo Netropa v Bruselu, čímž znovu připomenul, že se v oblasti umění pohybuje s nonšalancí mastodonta. Navíc se ukazuje, že i starý kvazipravicový harcovník má stále větší sklony dirigovat, nařizovat, cenzurovat, znesvobodňovat. Je evidentní, že podle Klause by se umění svobodě projevu věru netěšilo. Na základě protestů Bulharska byla tato země v podobě tureckého záchodu na mapě zahalena černým plátnem. Bulharský vyslanec to komentoval tím, že teď je to ještě nápadnější než předtím, což ovšem bylo od počátku jasné. Jenom mě udivuje, že Černý přes Bulharsko nenatáhl látku s nápisem cenzurováno či zakázáno apod.
V souvislosti s odchodem prezidenta Buse vyšla na webu sbírka jeho slavných výroků – bushismů: Dejte mé šanci plán.“ ● "Jednou z úžasných věcí na knihách je, že jsou v nich někdy fantastické obrázky." ● „Neumím si představit někoho jako Usáma bin Ládin, že porozumí radostem chanuky“ ● "To je jasně rozpočet. Je v tom spousta čísel." ● „Opustil jsem principy svobodného trhu, abych zachránil systém svobodného trhu.“ ● "Jako texaský guvernér jsem nasadil přísná kritéria na našich státních školách, a tato kritéria jsem splnil." ● "Vím, že lidské bytosti a ryby spolu mohou žít v míru." ● „Válka proti terorismu zahrnuje Saddáma Husajna kvůli podstatě Saddáma Husajna, dějinám Saddáma Husajna a jeho ochotě terorizovat se.“ ● "Nedopodcenili mě." ● "Byla by chyba, kdyby Senát Spojených států dovolil, aby z tohoto sálu vyšel jakýkoli druh lidského klonování." ● "Většina Iráčanů chce žít v mírovém, svobodném světě. A my je najdeme a postavíme před soud." ● „Je plno důvěry. Pořád se s ní setkávám, když ke mně přistupují lidé a říkají: Nechci, abyste mě zase zklamal.“ ● "Chci poděkovat svému příteli, senátoru Billu Fristovi, že se k nám dnes připojil. Vzal si texaské děvče, víte. Karyn je tu s námi také. Západotexaské děvče, přesně jako já." ● „Naši nepřátelé jsou vynalézaví a nápadití, a my také. Nepřestávají vymýšlet nové způsoby, jak ublížit této zemi a jejím lidem, a my také.“ ● "Příliš mnoho dobrých lékařů odchází z oboru. Příliš mnoho porodníků a gynekologů nemůže praktikovat svou lásku k ženám po celé zemi.“ ● "Toto je samozřejmě George Washington, první prezident. Zajímavá věc na něm je, že jsem o něm minulý rok přečetl tři - tři nebo čtyři knihy. Není to zajímavé?" ● "Nebylo vždy jasné, že Spojené státy a Amerika budou mít přátelské vztahy. Koneckonců 60 let jsme spolu vedli válku, před 60 lety jsme spolu vedli válku." ● "Víte, jedním z mých nejtěžších úkolů je spojit Irák s válkou proti terorismu." ● "Informace se šíří. Večerní zprávy jsou samozřejmě jeden způsob, ale šíří se také prostřednictvím blogosféry a internetů." ● "Budu už dávno pryč, až nějaký chytrý člověk přijde na to, co se tady v Oválné pracovně stalo." ● "Fakt, že koupili ten stroj, znamená, že ho někdo musel vyrobit. A když někdo vyrobí nějaký stroj, znamená to, že ve výrobně strojů jsou pracovní místa." ● "Vzpomínám si, že jsem se setkal s matkou dítěte uneseného Severokorejci přímo tady v Oválné pracovně." ● „Čím dál tím větší procento dovozců pochází ze zahraničí.“ ● „Budeme mít ty nejvzdělanější Američany na světě.“ ● „Věřím, že skrze mě mluví Bůh. Jinak bych nemohl dělat svou práci.“ ● „Neměl jsem představu, že máme tolik zbraní… na co je potřebujeme?.“ ● „Jsem poctěn, že mohu potřást rukou odvážnému iráckému občanovi, kterému usekl ruku Sadám Husajn.“ ● „Nesmíme dovolit Arabům, teriérům a jiným národům, aby terorizovali naši zemi.“ ● „Pro NASA je vesmír stále vysokou prioritou.“ ● „Evropa, skvělá země.“ ● Řada komentářů k odchodu prezidenta Buse ovšem připomíná, že média podtrháváním některých výroků vytvořila obraz přihlouplého trouby, což podle svědků rozhodně nebyl. Údajně měl značné osobní charisma a při setkání s ním bylo očividné, že během několika minut jej byla plná místnost. Byl prý velmi empatický, naslouchající… ale kde ty loňské sněhy jsou… I v Praze začalo pršet a veškerý sníh začal tát a mizet pod zemí…
V úterý 20. ledna proběhla inaugurace Baracka Obamy – 44. prezidenta Spojených států. Je úžasné, že je možné si pustit tuto inauguraci v přímém přenosu na CNN či na BBS, nebo s českým překladem a komentářem na ČT 24. Ve dnech kdy vzpomínáme na počátky normalizace a smrt Jana Palacha je skvělé, když si uvědomíme svobodu, které se v současné době můžeme těšit. Přišel den, který vejde nejen do dějin Spojených států, ale celého západního světa.
Do Evropských zemí opět začal proudit ruský plyn. Tajné služby vydaly zprávu, že situace se může kdykoliv opakovat. Nikdo také neví, co vlastně Rusko a Ukrajina vepsaly do vzájemné dohody, která může obsahovat kontroverzní šči sporná ustanovení – a vyvolat tak v budoucnosti další problémy.
20 ledna se na webech objevila informace, že V Čechách byla již 13. 1. podána registrace pobočky celoevropského hnutí irského „pana NE“ Declana Ganleyho - Libertas.cz, které podpořilo podpisy nutná tisícovka lidí.Není zcela jasné, kdo je v pozadí vzniku české pobočky, spekuluje se o tom, že se na jejím vzniku podílel europoslanec Vladimír Železný, který se narodil v Rusku a posléze založil TV Nova. Jelikož se blíží volbu do Evropského parlamentu vylízají najednou na světlo boží figurky evropských poslanců, aby se zviditelnily. Také Železný chce být zřejmě znovu zvolen, tak se snaží. Jeho arogance je ovšem pozoruhodná: naznačil, že D. Gantley nepotřebuje…
K dnešnímu dni izraelská armáda stáhla posledního vojáka z pásma Gazy, čímž s malým zpožděním splnila slib, že stáhne své jednotky do inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy. Izraelská armáda zahájila vzdušné údery 27. prosince v reakci na vytrvalé odstřelování svého území raketami palestinských radikálů. Po týdnu náletů, při kterém Hamás pokračoval v odstřelování izraelských osad, následovala pozemní ofenzíva. Po třech týdnech se obě strany (zejména prostřednictvím Egypta) dohodly na příměří. Celý konflikt si vyžádal přes 1400 mrtvých, z nichž polovina jsou podle lékařských zdrojů civilisté. Izrael ztratil deset vojáků a tři civilisty. OSN upozorňuje na potřebu rychlé obnovy pásma Gazy, kde bylo zničeno 4 000 domů a dalších 20 000 bylo pobořeno. Mnoho lidí zůstalo bez přístřeší, vody a léků.
V nočních televizních zprávách 21. ledna proběhla informace, že stovky Bulharů začaly podepisovat petice proti zahalení Bulharska v podobě záchodu na Netropě, které – podle jejich vyjádření – dělá z Bulharska zaostalou a nesvobodnou zem.
Záhy po založení české pobočky Liberta se 22. ledna ukázaly rozpory. Irské Libertas se nelíbí, že ji europoslanec Vladimír Železný postavil před hotovou věc v okamžiku, když Libertas.cz zaregistroval na svou pěst a Ganleyho o tom informoval dodatečně. "Vadí mi, že všichni o zakládání stran jenom mluví, já jsme udělal konkrétní krok," řekl Železný. Rozchod s Ganleym českého zakladatele netrápí. Podle něj má irská Libertas naprosto jiné představy o budoucnosti EU než čeští euroskeptici. Snad jediné, na čem se s irským zbohatlíkem shodne, je odmítání Lisabonské smlouvy. Ganley je naladěn jako eurofederalista a Železný s většinou jeho názorů nesouhlasí. Libertas.cz je podle Železného uznána i ministerstvem vnitra. Na zakládací listiny se podepsalo kolem 1.500 lidí. Sdružení bylo registrováno minulý týden; centrum má v Chomutově.
Jesle v Termonde (vlámsky Dendermonde) severozápadně od belgického hlavního města Bruselu napadl v pátek 23. ledna ráno útočník s nožem. Podle většiny médií zabil nejméně tři lidi, včetně dvou dětí, agentura AFP uvádí pět mrtvých. Další osoby útočník zranil. Pachatel nebyl pod vlivem drog ani alkoholu, nebyl otcem žádného z dětí, ani neutekl z psychiatrické léčebny. To byla první verze policejního vyšetřování, která se nepotvrdila. Po zatčení nechtěl mluvit o motivech svého činu.
Premiérem Klausem byla jmenována nová vláda. Ministrem dopravy se stal bývalý krajský hejtman Petr Bendl z ODS, ministrem pro místní rozvoj Cyril Svoboda z KDU-ČSL, ministryní zdravotnictví senátorka Daniela Filipiová z ODS a ministrem pro lidská práva se stal Michal Kocáb (bezpartijní, nominovaný stranou zelených). Další senátor Svoboda se stal místopředsedou vlády namísto odcházejícího Čunka. Bývalá premiér Zeman prohlásil pro média, že je spokojen s aktivitou vlády na mezinárodním poli, resp. při správě věcí Evropské unie. Opozice, udělá-li něco dobrého, zaslouží podle něj pochvalu. Paroubek stále chrlí oheň a síru a deklasuje každý krok vlády. Jeho vystoupení začínají být stereotypní, nudná, obsahují rétoriku pod úrovní bývalých komunistických tajemníků.
V sobotních Lidových novinách krajský hejtman MUDr. Rath prohlásil: „Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku... Liberální ekonomové na tohle zapomněli. A místo toho přicházejí se svými fantasmagoriemi," řekl LN. Když byl za své výroky kritizován, hájil se následujícím útokem na představitele ODS:. "Nikdy jsem netrpěl, na rozdíl od vládních politiků v čele s Mirkem Topolánkem a jeho pravou rukou Markem ´Bormanem´ Dalíkem, obdivem k režimu Adolfa Hitlera," napsal v narážce na někdejší Dalíkovo přirovnání k blízkému Hitlerovu spolupracovníkovi Martinu Bormannovi. "Nikdy jsem netrpěl obdivem k režimu Adolfa Hitlera. Pan Rath si zaslouží buď další výchovný pohlavek, nebo trestní oznámení. Preferuji to první," řekl Dalík České televizi. Zdá se, že Rath jako krajský hejtman ztrácí půdu pod nohama a mele, co mu slina na jazyk přinese – a možné je, že to nakonec vyhovuje i Paroubkovi, který možná pochopil, že ctižádost tohoto soudruha spolustraníka roste až do nebe… vysoko, příliš vysoko nad sexy mozka Paroubka.
V sobotu 24. ledna večer se Ferda přestěhoval do Hradce Králové…
Ministr Liška se i proti silnému odporu univerzit rozhodl, že předloží vládě Bílou knihu o terciárním vzdělávání, která znamená brutální zásahy do vedení státních univerzit. Mimo jiné je v něm i řeč o zavedení školného, ačkoliv to vláda nemá v programu, a snaha zavést jakýsi systém půjček – tedy zavedení systému, do něhož ovšem vláda odmítá dát korunu. Zřejmě si myslí, že banky čekají na možnost rozdat peníze lidem a čekat řadu let, jestli se vůbec něco vrátí… Mnohé další návrhy v Bílé knize nemá cenu ani komentovat. Ministr Liška chce zřejmě otestovat akceschopnost vysokých škol a chce vyvolat přinejmenším stávkovou pohotovost vysokoškoláků a možná i učitelů vysokých škol…
V pondělí 26. listopadu prošel ve vládě návrh reformy vysokých škol, který vykazuje celou řadu zásadních nedostatků…
V úterý 27. ledna sociální demokracie na tiskové konferenci vyhlásila, že nyní je jasné, proč vyhraje následující volby. Novým tématem bude školné a materiál o vysokých školách. Stínový ministr školství s o očividnou radostí prohlásil, že jim ODS dodala volební téma podobné třicetikorunovým poplatkům za zdravotnictví… A obávám se, že tentokrát má sociální demokracie pravdu… Pokud se ODS nebude od chabého materiálu ministra Lišky ostře a jasně distancovat, zpečetila v pondělí, kdy tento intelektuálně pokleslý a politicky neprůchodný materiál přijala k projednání a nedistancovala se od něj svůj vlastní osud… Bude to tak kupodivu nejmladší ministr, který svou politickou neopatrností, udělá poslední tečku za existencí této koalice…
V úterý 27 ledna Václav Klaus podepsal nový trestní zákoník. Vyslovil jasnou a rozumnou výhradu ke snížení trestní odpovědnosti na 14 let a prohlásil, že díky příslibu ministra spravedlnosti o odstranění této sporné části zákona mohl zákon podepsat.
V úterý 27. ledna se na webu objevila zpráva, že v blízkosti britského historického města York prožila skupina osmi lidí okamžiky plné strachu. Parta lidí viděla UFO. I když to byli lidé vracející se z hospody, jejich výpověď nepozbyly návštěvou občerstvovacího zařízení na důvěryhodnosti. Přítomnost neidentifikovaných létajících objektů nad vesnici Poppleton provázely další pozoruhodné jevy. "I kdybych žil do sta let, tak jsem si jistý, že už nikdy neuvidím něco podobného. Nejdříve jsme v dálce viděli dva vznášející se kruhy. Když se začaly hýbat, tak neprodukovaly vůbec žádný zvuk. Všichni jsme neschopní slova sledovali, jak se k nám blíží, když se po chvíli objevily další dva objekty," vyprávěl Gelderd a pokračoval: "Všechny ty objekty byly v jedné linii, pak se jeden otočil o 180 stupňů a zařadil se na druhou stranu objektu, vedle kterého letěl. Když odletěly, vypadla elektřina a všude se spustila poplašná zařízení. Po chvíli se elektřina z ničeho nic zase sama nahodila. Ani jeden z nás nebyl opilý, tak co to bylo, UFO? Vážně nevím."
Ve večerních zprávách se objevila informace, že zemřel 76letý držitel Pulitzerovy ceny americký spisovatel John Updike, který několikrát navštívil v osmdesátých letech Československo a udržoval kontakty s českým disentem.
Na několikahodinovém rozloučení s architektem Kapličkám v odsvěceném kostele sv. Any četla Dagmar Havlová dopis od Václava Havla, který napsal pro dvanáctiletou architektovu dceru. Ve zprávách se objevilo, že to byl jeden z nejsugestivnějších bodů různých vystoupení. Text dopisu zní:
Milá Johanko,
jak víš, Tvůj tatínek odešel z tohoto světa v den, kdy Ty ses do něj vydala. Připomínám to dnes proto, že to byl shodou okolností den, kdy jsem stál před nebeskou branou i já. Nevím, proč dostal přednost on, ale vím, že odcházel šťasten s myšlenkami na Tebe a Tvou maminku.
Od té doby se mi často vrací vzpomínka na to, jak jsme tam okamžik stáli vedle sebe a čekali na výrok osudu. Když jsem se dozvěděl, že dostávám ještě příležitost, bylo mi jasné, že jsem tím mimo jiné vyzván, abych se zasazoval i o respekt k jeho architektonickým vizím.
Určitý úspěch - a tehdy, věř mi, to úspěch byl - jsem spolu s mnoha dalšími skutečně zaznamenal. Budova Národní knihovny, kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku demokratickou paralelou, je zosobněním tvořivého ducha, výrazem vzdělanosti, kulturnosti a humanity tradičně svázaných s Prahou a s jejím reliéfem, projevem pokorné úcty člověka k přírodě. Přeji Ti do dalších let všechno dobré a také abys nemusela v životě čelit lidské malosti víc, než je nezbytné.Tvůj Václav Havel
Stovky lidí na tryzně nosily placku s nápisem Za knihovnu.
Ve středu 28. ledna se na webu objevila petice Na komunismus si zvykat nechceme, která je k prostudování na webové adrese http://www.viteznyunor.cz/.
Poslední týden se každý den objevovaly ve zprávách informace o omezování výroby či dokonce zavírání některých firem. Celosvětové ekonomické problémy se promítají do české ekonomiky tím, že jde o malou zemi závislou na exportu. Firmy, kterým klesly možnosti odbytu na 30procent, redukují prudce stav zaměstnanců. Zkrachovala další řada skláren a porcelánky, včetně karlovarské.
Městský zastupitel Jiří Witzany (SNK ED) vyzval primátora Béma, aby realizaci projektu kaspického knihovny po smrti jejího tvůrce prosadil. "Primátor a vedení města by měli udělat tlustou čáru za všemi těmi spory z minulosti a osobně se zasadit o realizaci knihovny dle návrhu Jana Kaplického," uvedl Witzany.
Dodal, že by to přispělo nejen k uctění Kaplického památky, ale pomohlo by to i samotnému primátorovi. "Myslím, že (Bém) na tom svém postoji ke knihovně ztratil poměrně značné politické body," řekl Witzany. Bém, na to prohlásil, že za knihovnou dávno udělal symbolickou tečku. Příznivci knihovny zatím připravují demonstraci za postavení knihovny; petici za její postavení podepsalo přes 20.000 příznivců tohoto projektu. V březnu vyprší práva na projekt ze strany města a bude volný k dalšímu použití.
Dopoledne 29 ledna po osmnácti dnech bývalý prezident Václav Havel (72) opustil motolskou nemocnici! Vypadal odpočatě a rozdával úsměvy na všechny strany. Než se vydal na cestu domů, poděkoval všem, kteří o něj pečovali: „Děkuji také mému andělíčkovi strážnému a své ženě,“ řekl Havel. Měl proč. Šéf lékařského konzilia MUDr. Martin Holcát uvedl, že "jeho stav byl vážný jako nikdy předtím."

V Rudolfinu byla 129. ledna otevřena přehlídka experimentálních filmů slavného amerického malíře, filmaře a pop artisty Andyho Warhola. Expozice s názvem Andy Warhol Motion Pictures představuje velkoplošné projekce ve formě závěsných "oživlých" obrazů, na které jsou promítány rozměrné černobílé tváře kdysi slavných osobností šedesátých let. "Výstava je unikátní především v tom, že tyto filmy ze 60. let byly digitalizovány a 40 let po jejich vzniku jsou zpřístupněny veřejnosti. Nejedná se o první prezentaci souboru, ale dlužno dodat, že pražský je ten největší," uvedl pro ČTK ředitel galerie Petr Nedoma. O snímcích se objevovala řada zpráv, ale veřejnost k nim neměla přístup.Původní šestnáctimilimetrové filmy nebylo možné donekonečna promítat. Vše změnila jejich digitalizace. Pražská expozice se soustředí na Screen Tests (Kamerové zkoušky), na kterých mladí lidé hledí zpříma a dlouho do kamery. A tak se slavné osobnosti jako spisovatelka Susan Sontagová usmívá, Warholova superstar Jane Holzerová si okázale čistí zuby nebo muzikant Lou Reed si diváka nadřazeně prohlíží zpod černých brýlí a popíjí kolu. Představuje ale také slavné filmy z let 1963 až 1973, jako je pětapůlhodinový záběr na spícího muže ve snímku Sleep (Spánek), nekonečně se líbající páry v Kiss (Polibek), osmihodinový pohled na newyorský mrakodrap v nejdelším filmu s názvem Empire či přináší pohled na zakloněnou hlavu slastně se tvářícího mladíka ve snímku Blow Job (Orální sex).
29. ledna kontroloři letového prostoru nad Německem oznámili nadřízeným, že se nad zemí pohybuje extrémně rychlý neidentifikovatelný létající předmět – UFO. Svědectví kontrolorů podpořili také stíhací piloti německé Luftwaffe. Ti se s objektem setkali ve vzdušném prostoru. Oficiální zprávu o pozorování UFO uvedl Úřad pro leteckou bezpečnost (DFS).

Ropná krize a ekonomické problémy zatím ulevily Češké republice v počátcích jejich předsednictví, protože se dosud nedostala na pořad otázka podpisu Lisabonské smlouvy.

Leden začal ztuha...

2009-01-16T21:10:00.004+01:00

V neděli 11. ledna v jedenáct hodin dopoledne odstartovala své vysílání nová digitální plnoformátová stanice TV Barrandov své vysílání, Na začátku nabídla divákům pořad nazvaný Rozsvítí se vám. V něm se televize detailně představí divákům. Popřejí jí slavné české osobnosti od režiséra Miloše Formana přes Miss World Taťanu Kuchařovou až po olympioničku Kateřinu Neumannovou. Své talk show na této stanici má zahájit i fotograf Jan Saudek. Celý projekt je velmi pumprdózní, praštěný, tedy dubiózní. Nová televize chce zhruba do roka dosáhnout 2 – 3 procentní sledovanost. Protože průměrný věk 75 zaměstnanců a desítek externistů je kolem 36 let, chce oslovit tzv. Husákovy děti, tj. generaci nad třicet let.
Po nočním požáru z 11. na 12. ledna muselo Slovensko odstavit tepelnou elektrárnu v Novákách. Požár poškodil dopravník uhlí pro dva ze čtyř 110 megawattových bloků. Škody se odhadují na milión euro. Elektrárna v Novákách je druhou největší tepelnou elektrárnou na Slovensku. Slovensko se tak dostalo do kritické energetické situace a pokoušelo se spustit odstavenou jadernou elektrárnu, jejíž nastartování ovšem trvá 6 dní. Tato snaha vyvolala okamžité protesty Rakouska. (Po několika dnech bylo nastartování odloženo. Možná k tomu přispělo i to, že Česká republika přislíbila dodávky části svého plynu Slovensku.)
Jiří Čunek 12 ledna nečekaně oznámil, že odchází z vlády a rezignuje tak na post vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Zůstává předsedou lidovců. "Z diskuse jsem pochopil, že Jiří Čunek může vyhrát, ale strana může prohrát v dlouhých diskusích a rozepřích, které by nás provázely dál," řekl novinářům Čunek.
Celostátní výbor KDU-ČSL, který jednal v Lipnici nad Sázavou, navrhl na uvolněné místo ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobodu, který je nyní ministrem bez portfeje a předsedou legislativní rady vlády. Jeho post by měl podle návrhu vedení lidovců zaujmout současný velvyslanec ve Štrasburku a expert na právo EU Pavel Svoboda.
Na postu vicepremiéra by měla Čunka v kabinetu nahradit ministryně obrany Vlasta Parkanová. Čunek oznámil, že s navrhovanými změnami již seznámil i premiéra Mirka Topolánka (ODS). Premiér Topolánek po návratu z jednání na Ukrajině a v Rusku naznačil, že změny v kabinetu nejsou v tuto chvíli prioritou. Ministr financí Miroslav Kalousek lakonicky podotkl, že usnesení o Čunkově odchodu z vlády schválilo vedení jednomyslně. "Z toho vyplývá, že to všichni pokládají za dobré řešení," dodal Kalousek. Také Cyril Svoboda naznačil, že navržené změny by mohly uvolnit komplikovanou situaci uvnitř vlády. Kabinet nyní podle něj bude moct fungovat bez napětí. Ministryně Parkanová řekla, že personální rošáda na postech lidoveckých ministrů by mohla pomoci k uklidnění situace uvnitř strany. "Je to pro mne čest a výzva a také spousta práce. Je mou povinností se funkce ujmout, jsme v těžké době a lehčí už to nebude," řekla ČTK ministryně. Zelení chtějí za Stehlíkovou dosadit Kocába, který je známý svými vazba,i na okruh lidí kolem Václava Havla. Pražská radnice navrhla, že by do vlády mohl vstoupit Burgermaister, bývalý starosta (Der Burgermeister) Prahy 1, který byl obviňován před volbami tiskem z rozkrádání. Topolánek v minulých dnech řekl, že změny v kabinetu se dotknou právě ministra pro místní rozvoj. Čunek následně oznámil, že strana navrhla v kabinetu vyměnit ministra financí Miroslava Kalouska. Vedení lidovců v pátek vzalo toto své rozhodnutí zpět.
Lidovci tak vyhověli tlaku zelených, kteří po jednání republikové rady oznámili, že jsou připraveni provést změny v kabinetu a na post ministra pro lidská práva navrhují Michaela Kocába.
12. ledna je považován za nejdepresivnější den v roce, ale čerstvě oznámený Čunkův odchod spíše vyvolává euforii než depresi. Ve večerních zprávách se představily dvě nové politické strany: a to euroskeptická strana Petra Macha (poradce premiéra Klause) pod názvem Strana svobodných občanů, současně pak strana liberálové.cz, která se profiluje jako národnostně orientovaná. Strana svobodných občanů (SSO odmítá Lisabonskou smlouvu reformující EU a bude žádat referendum k přijetí eura, tvrdí, že chce oslovit především nevoliče, ale fakticky přebírá členy ODS). Když Petr Mach zveřejnil na tiskové konferenci složení přípravného výboru chystaného politického uskupení, ukázalo se, že tři z šesti členů přípravného výboru teprve nedávno, a to v roce 2008, ukončili své členství v ODS. Spřízněnost s Klausem vedle samotného Macha v přípravném výboru strany představuje i bývalý poslanec ODS a současný prezidentův poradce Jiří Payne. Dalším členem je spisovatel a novinář, bývalý redaktor BBC, autor desítek knih a 16 anglických her Benjamin Kuras. Ve výboru je také doc. Miloslav Bednář z FF UK, spoluzakladatel internetové stránky Euroskeptik.cz, obchodní manažer David Hanák a tajemník Nadačního fondu Václava Klause Jaroslav Bachora. Ve straně svobodných občanů je také malíř Born, houslista Hudeček, mladý Klaus (ředitel gymnázia) a další. K této straně se zřejmě také přidají další odpadlí poslanci od ODS – tzv. Tlustého křídlo. Za svoje logo si strana zvolila vzpouzejícího se berana v zeleném poli. K tomuto beranovi, který má být symbolem nové strany, Mach uvedl, že je to zvíře symbolizující cestu ke svobodě a znamení nového začátku; s beranem je podle jeho slov spojována odhodlanost a cílevědomost.
Ve straně liberálové.cz je zatím známou tváří Tomáš Ježek, bývalý silně pomatený prognostik, který prohlásil, že chce straně prospět, ale zatím neví v čem. Voliče do Evropského parlamentu chce v letošních volbách přilákat nová proevropská liberální strana Liberálové.cz (LIB) na myšlenku vytvořit Spojené státy evropské. Jeden z mých přátel chtěl již před lety vytvořit Bundes republik Europa - zdá se, že tato minipartaj chce totéž. Liberálové.cz navazují na Liberální reformní stranu (LiRA), která loni v listopadu po neúspěchu v podzimních krajských a senátních volbách ukončila činnost. "Cítíme, že je tu dlouhodobě velké množství liberálně smýšlejících voličů, kteří nemají zastání," uvedl předseda strany Pavel Weiss. Podle něj Liberálové.cz představují "novou generaci" politiků, kteří se hlásí k evropské integraci a nejsou zatíženi korupčními skandály z minulosti. Zdá se, že ani jedna z nových stran nemá zatím šanci prorazit do parlamentu.
13. ledna začal pomalu nazrávat konflikt kolem nově odhalovaného kontroverzního uměleckého díla Entropa, které česká vláda nechala instalovat v Bruselu. Toto dílo vyvolává jak úsměvy, tak rozzlobené reakce, protože paroduje stereotypy, které v Evropě panují o jednotlivých evropských zemích. Plastika byla odhalena v bruselské budově Rady EU a autorem české části z obřího "puzzle" je David Černý. Např. Rakousko z více než poloviny zakrývají obrovské chladicí věže jaderných elektráren, Holandsko je celé zatopené a z vody vykukují jen minarety. Česko reprezentuje obrys, skrze nějž na digitálním displeji „tečou“ výroky prezidenta Václava Klause. David Černý ke kritickým výtkám uvádí, že "k Evropě a jejímu myšlení patří sebereflexe, kritický duch a schopnost vnímat sebe sama i okolní svět se smyslem pro ironii“. Podobně hovoří i český vicepremiér Alexandr Vondra: "Mám důvěru v otevřenou mysl Evropanů a jejich schopnost takovýto projekt ocenit“. Připomíná, že zpracování koresponduje s mottem českého předsednictví, které zní: Evropa bez bariér.
Jednotlivé části obřího "puzzle" v podobě 27 zemí EU, které si pohrává se zavedenými evropskými klišé, měli navrhnout umělci pocházející z jednotlivých zemí sedmadvacetičlenného bloku. "Česko" vytvořil David Černý, který pozval další spolupracovníky – výtvarníky ze zemí EU. Německo protkané dálnicemi údajně vytvořil Němec Helmut Bauer, Řecko sežehnuté požáry Řek Angelo Navridis, plastiku s Litvou, na níž je množina čůrajících chlapečků, močících patrně směrem k Rusku, vytvořila litevská umělkyně Vilma Stasiulyteová. Bulharsko poslalo protestní nótu, odsuzující, že je vypodobněno s tureckým záchodem. Bulhaři, zaměstnaní v EU, však považují plastiku za vtipnou. V úterý se rovněž objevilo podezření, že řadu zemí mohl zpracovat sám David Černý, ačkoliv měl původně angažovat výtvarníky ze všech zúčastněných států. 15. ledna by se odhalení a „spuštění“ plastiky, která bude blikat, svítit, spustí i digitalizované Klausovy výroky apod., měli zúčastnit všichni tvůrci plastiky, aby bylo jasné, kdo se opravdu na její tvorbě podílel.
Dne 14. ledna Český statistický úřad oznámil, že český průmysl se těžce potýká s dopady globální krize. Podle statistik se v listopadu průmyslová produkce meziročně snížila o 17,4 procenta. Ještě hůře je na tom hodnota nových zakázek, která klesla o 30,2 procenta. Na propadu českého průmyslu se podílí hlavně výrobci automobilů. Statistici tak jen potvrdili nástup hluboké krize v tomto odvětví. Podle čerstvých dat výroba dopravních prostředků a zařízení klesla o 30,3 procenta. "Dále průmyslová produkce poklesla v odvětvích výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 23,4 %) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 9,9 %),“ uvedl úřad.
Ve středu večer zemřel vynikající architekt českého původu žijící v Anglii a snažící se zanechat po sobě stopu i v českých zemích – Jan Kaplický. Jeho smrt silně připomíná řeckou tragédii. Dopoledne se mu narodila dcera a ve večerních hodinách mu na ulici selhalo srdce. Lékaři později vydali zprávu, že jeho srdce bylo v takovém stavu, že pomoc byla prakticky vyloučena. Kolem smrti slavného architekta se rozhořela diskuse. Jednak zástupci Sociální demokracie obviňují politiky z ODS za podíl na neuskutečnění Kaplického projektu; prezident Klaus prohlásil, že je nemístné spojovat jeho osobu s úmrtím Kaplického. Mnozí intelektuálové totiž naznačovali, že jeho podíl na utrápení Kaplického je nepřehlédnutelný. Mírněji naladění spíše uvažují o tom, že to byl nedostatečný duševní rozhled, malost, snaha cenzurovat umění a další tradiční nectnosti některých politiků, které vytvořily podmínky silně připomínající štvanici. V každém případě je veřejnosti jasné, čí malost podlomila realizaci nádherného a smělého projektu. Zatím to vypadá tak, že projekt Kaplického budou realizovat České Budějovice, kde má vyrůst moderní koncertní síň podle srchitektova návrhu.
Ve čtvrtek 15 ledna za značného zájmu veřejnosti a novinářů proběhla vernisáž plastiky Davida Černého, který se omluvil vládě a přislíbil vrátit honorář cca 2 miliony, protože nedodržel smluvní podmínky a vládu mystifikoval vytvořením falešných identit umělců, které si vymyslel jako spolupracovníky. Paroubek začal opět zcela blábolit z cesty, ostře kritizoval politiku českého premiéra a tekla z něj žárlivost. Doporučil Topolánkovi, aby si koupil kojeneckou soupravu, což svědčí o tom, že začíná rathizovat své rétorické výměšky. Jeho projevy ztratily věrohodnost a připomínají snahu škodit za jakoukoliv cenu – ať to stojí co to stojí. Ukazuje na veřejnosti, jak se z relativně soudného politika stane lokální kverulant s nadhledem mumifikované žížaly. Novináři již několik dní soudí, že žárlivost zatemnila Paroubkovi jeho „slavný mozek“, který si před časem tak oblíbila jeho sličnomanželka, až jí tento orgán sexuálně uhranul. Její výrok o sexy mozku byl pak zařazen do série nejpitomějších výroků minulého roku. Uražené Bulharsko trvá na odstranění své země z mapy Netropy; Slovensku stačí omluva (je znázorněné v podobě salámu, který je omotán maďarskou stužkou), ale netrvá na odstranění z plastiky. Návštěvníci Bruselu se před plastikou zastavují – a nesmírně se baví.
16. ledna se objevila zpráva, že britský soud odsoudil k doživotnímu vězení šestnáctiletého výrostka, který loni zavraždil o dva roky mladšího školáka. O propuštění bude moci odsouzenec žádat nejprve za dvanáct let. Celá tragédie se odehrála v minulém roce v červenci na hřišti v jižním Londýně. Šestnáctiletý Elijah Dayoni bodl bez varování Davida Idowua do hrudi. Napadený se snažil uniknout, ale Dayoni ho pronásledoval. Pouliční kamera ho zachytila, jak se při honičce směje. Idowua se po chvíli na ulici zhroutil, upadl do kómatu a po třech týdnech zemřel. Pachatel z místa činu unikl. Když byl za dva dny dopaden, čin zapíral, ale na sobě měl tričko se stopami Davidovy krve.
15. a 16. ledna si lidé v Čechách připomněli 40 let od smrti Jana Palacha. Ten se nehodlal smířit s ústupky přicházející především ze strany české politiky, která se začala přizpůsobovat okupačnímu režimu Sovětského svazu. Jeho čin otřásl celou společností a znamenal obrovské veřejné vystoupení českých občanů. Tento protest možná zmírnil některé snahy normalizátorů, protože si uvědomovali sílu nespokojených občanů a vratkost politiky v Čechách. Pro českou společnost se stal symbolem odporu – a vzpomínka na jeho čin vedla nakonec k sérii širších protestů proti režimu: tzv. Palachův týden v roce 1989.
Prezident Putin odjel do Německa, kde se setkal s kancléřskou Merkelovou. Dodávky plynu stále nebyly obnoveny – a je připravena řada jednání. Ve vzduchu visí otázka, kdy bude celé potrubí natlakováno, což bude velmi drahá záležitost. Otázkou je, zda Gazprom má ještě nějaký plyn, nebo jde o obrovskou šarádu, která má ještě několik dní zastírat katastrofální situaci a chaos v těžařských společnostech. Evropa ovšem dává Rusku pevné lhůty s tím, že poté ztratí jednou provždy důvěryhodnost a přestane být pro evropské země důvěryhodným partnerem. Německo je zatím tradičně opatrné, protože Rusko pro něj stále představuje obrovský trh. Ale bude se nakonec asi muset přidat ke společenství evropských států a sladit svou politiku s ostatními evropskými státy.
16. ledna přes značnou mlhu, která panovala na českých silnicích, se pes Ferda přestěhoval na týdenní dovolenou z Hradce Králové do Prahy – na Jižní město. Zdá se, že je velmi spokojený a má stále dobrou náladu.

Tak nám začal nový rok 2009

2009-01-12T10:00:00.003+01:00

Leden 2009
Krátce po půlnoci na 1. ledna: téměř dvoumetrový 20letý muž napadl náhodně vybraného 22letého Roma a křičel na něj: "Nenávidím tě, jsi černá huba, vypadni odsud!". Pak začal hajlovat. Měl na sobě oblečenou koženou bundu s bílou orlicí a hákovým křížem. Po chvíli kopl o dvě hlavy menšího muže kolenem do obličeje, srazil jej na zem a těžkou okovanou botou mu zlomil žebro. V dalším běsnění mu zabránila ochranka diskotéky. Policejní hlídka vyslechla svědky události a za pár minut zadržela 20letého násilníka před jeho bydlištěm. Ten strávil noc v policejní cele a na druhý den mu kriminalisté sdělili obvinění z rasově motivovaných trestných činů a eskortovali ho k okresnímu soudu s návrhem na uvalení vazby. Za trestné činy podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, ublížení na zdraví a výtržnictví mu hrozí až 5 let vězení. Pokud se potvrdí, že se svým útokem dopustil pokusu těžké újmy na zdraví, bude mu hrozit až 10 let. Těžká újma bude stanovena v souvislosti se zdravotní neschopností napadeného.
Prvního ledna se Česko ujalo předsednictví Evropské unie.
Ministr Schwanzerbegr 1. ledna oznámil, že v neděli odletí do Izraele na jednání o možném příměří mezi Izraelem a palestinci.
Mezi zprávami se několikrát objevilo upozornění, že od 25. prosince 2008 jsou uvolněna díla Karla Čapka k volnému publikování, protože uplynulo sedmdesát let od jeho smrti. Po tuto dobu je nutno hradit autorské poplatky dědicům. Ty se vztahují pouze na díla, které psal společně s bratrem Josefem, protože ten zemřel později.
3. leden – Londýn: V Londýně zazněly silné odsudky užívání růžové barvy pro výrobu předmětů užívaných malými děvčátky. "Je to vymývání mozku," prohlásila konzultantka Sue Palmerová ostře odsoudila užívání růžové barvy na šaty a věci pro malá děvčata. Označila to za „vymývání mozků“. Upozornila, že děvčátka jsou touto cestou odrazována od samostatného myšlení a rovněž i od toho, aby se vzbouřila proti roli princezen. "Je to tak zákeřné. Ukazuje to, že obchodní síly se mohou dostat pod kůži už v útlém věku. Pro děvčata není už skoro nic, co by nebylo růžové, ať jde o oblečení, knihy nebo hračky. Skutečné nebezpečí představuje rozsah, v jakém obchodníci ovlivňují a infiltrují myšlení malých dětí." Experti upozorňují, že malé dívky se stávají posedlé po růžové již od útlého věku. Celá záležitost se stala již i záležitostí debatovanou britskými matkami na internetu. Jedna z rozhorlených matek uvedla: "Ať jdete koupit cokoli, musíte si vybrat, jestli chcete holčičí - růžovou a žlutou, nebo chlapeckou - modrou a šedou, obojí je odpudivé."
Již 4 ledna přední americký výrobce automobilů Chrysler dostal od vlády první miliardy dolarů, které měly odvrátit jeho bankrot a oživit produkci. Částka ve výši čtyři miliardy dolarů (téměř 80 miliard korun) je součástí záchranného balíku 13,4 miliardy dolarů (zhruba 260 miliard korun).
4. ledna: Izraelské vzdušné síly pokračoval osmým dnem v útocích na pásmo Gazy, které ovládalo palestinské hnutí Hamás. V noci na sobotu Izraelci zabili dalšího z vrcholných představitelů Hamásu. Jejich pozemní síly operovaly na okraji pásma Gazy a zejména podél hranice s Egyptem, kde je spousta tajných tunelů. Ty se Izrael postupně snaží vyřadit z provozu raketovými útoky, aby zamezil dalším černým dodávkám na území pásma Gazy – a to včetně zbraní. Útočící jednotky bombardovaly Gazu, kde trefily i mešitu a zranily desítky lidí. Zásah mešity je ovšem něco, čeho se ve válce v Zálivu Spojení státy bály jako čert kříže, protože to může vyvolat nebezpečné sjednocení arabského světa.
Již 4. ledna americká automobilka Chrysler obdržela první část finanční pomoci ze záchranné finanční injekce - úvěru od americké vlády. Oznámil to generální ředitel automobilky Bob Nardelli. V první fázi vláda Chrysleru, stejně jako větší automobilce General Motors, poskytla prostřednictvím nízkoúročené půjčky čtyři miliardy dolarů. Otázkou ovšem je, zda automobilky využijí dotace účelně – a zda se tím jenom neodkládá jejich pád na pozdější dobu. Někteří ekonomové tvrdí, že dotace tohoto druhu znamenají, že i Spojené státy de facto potvrzují svůj socialistický profil a budují státem řízenou ekonomiku. Neposkytnutí dotací by ovšem mohlo vyvolat zcela nekontrolovaný ekonomický pád, který by prudce urychlila poměrně vysoká vnitřní zadluženost řady zemí – četně Spojených států. Problém je i v tom, že na každou automobilku jsou navázány desítky, možná i stovky malých provozoven, které pro ně vyrábějí díly – pád automobilky proto znamená ztrátu značného počtu pracovních míst. Ford zatím půjčky nevyužil, General Motors a Crysler dostaly nůž na krk: do konce března musí prokázat, že se se současnou situací vyrovnaly, jinak bude další přísun peněz zastaven.
V soboru 4. ledna Paroubek vyzval senátora Drymla, aby vzdal svou funkci po aféře, kdy se kompromitoval snahou nechat vyšetřovat činnost svých kolegů ze sociální demokracie.
V pondělí 5. ledna se nepříjemnou zprávu dozvědělo sedmnáct set zaměstnanců sklářského podniku Crystalex v Novém Boru na Českolipsku. Podnik patřil do skupiny Bohemia Crystalex Trading (BCT). Sklářský gigant kvůli nedostatku peněz zcela zastavil výrobu. Po 41 letech v novoborských sklárnách vyhasly pece.
V neděli 5. ledna v důsledku sporu mezi společností Gazprom a Ukrajinou klesla dodávka ropy do Česka a dalších zemí Evropané unie. Česko mělo v tuto dobu zásoby zemního plynu na čtyřicet dní a začalo uvažovat energeticky regulační režim spotřeby zemního plynu pro velkoodběratele.
V pondělí pokračuje aféra senátora Drymla, který odmítl odstoupit – a prohlásil, že Paroubek po aféře Kočka také neodešel z funkce.
V úterý 6. ledna Jiří Čunek šokoval českou veřejnost, když prohlásil, že by chtěl z vlády odvolat ministra financí Kalouse. Premiér Topolánek to komentoval tak, že by bylo zvláštní kdyby lidovci chtěli odvolat nejlepšího ministra, kterého kdy lidovci do vlády vyslali. Posléze se ukázalo i to, že při zákulisních jednáních Topolánek chtěl odvolat Čunka, ale ten se soustředil na Kalouska s tím, že ministr financí nehájí zájmy lidovců – a vytýkal mu souhlas s vysoce sporným rozhodnutím umožnit sázení po internetu, s nímž lidovci prudce nesouhlasí. Topolánek na to reagoval tím, že v případě odvolání Kalouska je připraven vytvořit menšinovou vládu bez lidovců. Začalo být zřejmé, že v parlamentní situaci je Topolánek nucen volit stále častěji řešení hop nebo trop.
Rusko 7.ledna zcela zastavilo dodávky plynu do tuzemí evropské unie a vyvolalo tak intenzivní jednání o jejich obnově. Česká republika má v podzemních zásobnících, na rozdíl od celé řady jiných zemí v Evropě, uložen plyn na 41 dalších dnů. Do České republiky navíc proudí část dodávek plynu severním plynovodem z Norska (cca 15 procent), které začalo zvyšovat své dodávky do evropských zemí. Premiér Topolánek 8. ledna zahájil jednání s premiérem Putinem a 9. ledna oznámil na tiskové konfeenci, že dodávky budou obnoveny. Podmínkou Ruska je nasazení kontrolních komisařů, kteří budou kontrolovat objem dodávek procházejících přes Ukrajinu. Ta údajně dluží Rusko za minulé dodávky a proto byla vyloučena z nových dodávek. Ukrajina přesto nadále odebírala či (dle Rusů) „kradla“ obrovské objemy plyn z tranzitního plynovodu. Je otázkou, zda za celým sporem kolem placení a neplacení dodávek není nejen silová hra Ruska, tedy jakési vystrašení Ukrajiny, která chce vstoupit do Severoatlantské aliance. Rusové jako příslušníci bývalé carské říše nepochopili, že budou muset akceptovat nové změněné poměry a najít či definovat zcela odlišně svou roli v systému Západu – a vyčleňují se tak sami stále více na východ: do Asie. Silové hry kupodivu jsou možná dobrým gestem směrem dovnitř, ale navenek se tím odhaluje slábnoucí vojenská pozice vládců Ruska, zastaralost jejich politického myšlení a stálá tendence používat zastrašovací prakticky z doby komunismu. Rusko by potřebovalo zoufale modernizovat jak celou ekonomickou a politickou strukturu, tak i postupně kultivovat svoji politiku a přizpůsobovat ji provozu současného západního světa. To se mastodontům z východu zatím nedaří. To raději budou střílet své kritiky nebo je trávit radioizotopy, namísto toho, aby se vzdělávali, přizpůsobovali vývoji okolního světa a modernizovali.
Izrael 9. ledna oznámil, že rezoluce evropských zemí je neproveditelná, protože Hamas nezastavil raketové útoky na území Izraele a trvale na ně odpaluje rakety. Jak by chtěla evropské unie zabránit tomu, aby teroristický Hamas přestal s teroristickými útoky, to asi neví nikdo. Řada zemí vyzývá k obnově humanitární pomoci. Ale je evidentní, že tato pomoc by znamenala okamžité zneužívání červeného kříže k pašování lidí, zdraní, střeliva i dalších raket do pásma Gazy. Situace je neřešitelná a Izrael se rozhodl celou záležitost dotáhnout do konce – a to zřejmě i bez ohledu na veřejné mínění. Nechat si věčně odpalovat rakety na vlastní území asi věru nemůže akceptovat žádný stát, který má dostatek sil se bránit.
Slovenský premiér Fico 10. ledna oznámil, že spustí uzavřenou elektrárnu v Jaselských Bohunicích, protože se jeho země dostala do stavu energetické nouze. Tato elektrárna byla uzavřena před vstupem Slovenska do EU, byla to jedna z politických podmínek. Technicky je ve výborném stavu a je zcela funkční.
Koncem listopadu a počátkem ledna stoupl počet nezaměstnaných v České republice na 6 procent.
V neděli v poledne premiér Topolánek na tiskové konferenci potvrdil, že budou obnoveny dodávky plynu do zemí Evropské unie, protože se mu v rámci tzv. kyvadlové diplomacie – Kyjev – Moskva _ Kyjev podařilo dosáhnout dohody o obnovení dodávek. Rychlé řešení patové situace bylo podmíněno nejen pružnou českou diplomacií, ale především dobrou znalostí ruských poměrů a ruštiny. I premiér Putin na tiskové konferenci podtrhl, že Čechům se podařilo vyjednat nemožné. Podmínkou dohody o obnovení dodávek je rozmístění pozorovatelů ze zemí EU, Ruska a Ukrajiny. V neděli večer ruský prezident Mevěděv oznámil, že dohoda padá, protože Ukrajina do smlouvy vložila nepřijatelné odstavce – a ukrajinský text dohody se tak navíc lišil od ruské verze. V pondělí 12. ledna ale Ukrajina stáhla dodatečnou (kukaččí) doložku, podepsalo text bez dalších připomínek a výhrad – a tím pádem již nic nestojí v cestě v obnovení dodávek. K natlakování soustavy a spuštění nových dodávek je zapotřebí cca 36 hodin od spuštění. Česká republika zatím čerpá stále ze svých zásobníků, část plynu přenechalo Slovensku.
Evropa je pod sněhovou přikrývkou, nesněží, ale teploty v Čechách se pohybují od cca – 3 do -12 stupňů. Ve výprodeji lze sehnat spoustu hodnotných věcí - od oblečení, krámů až po trpaslíky a divé muže (viz ilustrační foto). Výprodese začaly dokonce v řadě krámů na rozdíl od předchozích let již před vánocemi.

Rekapitulace a výhledy

2009-01-01T15:15:00.010+01:00

Co se vlastně odehrálo v posledním čtvrtletí v České republice? Zkusme to v kostce zrekapitulovat. Poté si připomeneme výhledy na r. 2009.

Září 2008
2. září se jak Slováci, tak Češi rozloučili s Michalem Dočolomanským (66 let), hercem řady filmů včetně slavného snímku Adéla ještě nevečeřela, v němž hrál detektiva Nicka Cartra.
3. září byla v Mladé frontě Dnes otištěna informace o objevu českých vědců, kterým se podařilo vyvinout systém, jímž se dá pomocí očí a mrkáním ovládat počítač.
Již 4. září byl vládou představen veřejnosti televizní klip, který měl českou republiku připravit na nadcházející předsednictví Evropské unie. Klip obsahuje slogan "Evropě to osladíme" a známé osobnosti si v něm hrají s kostkou cukru, která se jako první začala vyrábět v Českých zemích.
5. září odstartovala kauza poslance Moravy z ODS, který chtěl získat kompromitující materiály na člena ODS poslance Tlustého. Tato kauza byla umělým výtvorem novináře Kroupy (syna Daniela Kroupy). Výsledkem kauzy byl dodnes trvající rozkol v ODS.
10. září byl vynesen průlomový rozsudek: na 6 let byla odsouzena vysoce aktivní komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která má svůj podíl viny i na smrti Milady Horákové – první popravené ženy političky v poválečném vývoji naší republiky.

10. září byl odvolán z funkce ředitele Národní knihovny Vlastimil Ježek, který se zasazoval za postavení nové knihovny. Proti knihovně navržené slavným architektem Kaplickým se postavil nejprve prezident Václav Klaus a poté se k němu připojil i primátor Bém. Bém několik dní knihovnu velebil, po Klausově vystoupení otočil o 180 stupňů – a ztratil tak navždy autoritu u veřejnosti. Aniž to možná dodnes tuší, odstartoval tímto bezprecedentním obratem v názorech svůj politický pád. Architekt Kaplický dodnes oficiálně nebyl vyrozuměn jaké záměry s jeho knihovnou má město Praha.
11. září měl premiéru nový český film Tobruk, který se zabývá osudy českých vojáků bojujících za druhé světové válce na africké frontě.
13. září Jarmila Spotáková hodila oštěpem na mítinku ve Stutgardu světový rekord hodem o délce 72,28 metrů.
20. září: umírá česky velvyslanec Ivo Ždárek v důsledku teroristického útoku v hlavním městě Pakistánu.

27. září zemřel slavný americký herec Paul Newman ve věku 83 let.
Září se také vyznačovalo tím, že při jednání zástupců vlády prezidentem Klausem nedošlo ke sladění názorů na konflikt v Gruzii, prezident Klaus upevnil své postavení „bílé vrány“ v české politice. Rusko uznalo nezávislost nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Karel Schwarzenberg se znovu oženil se svou bývalou ženou a státní zastupitelství rozhodlo, že se nedopustil vlastizrady, když podepsal smlouvu o umístění radaru na území českého státu. Evropská unie odmítla uvalení sankcí na Rusko za jeho vojenský útok na svobodnou Gruzii.

Říjen 2008
1. října bylo zraněno 7 českých vojáků, na které zaútočili povstalci v Afganistanu.
2. října komerčně úspěšný spisovatel Michal Vieweg vydává dvacátou knihu – Román pro muže.
9. října se na pouť do kin vydal nový český film Nestyda.
10. října došlo k mordu na Paroubkově oslavě jeho nové knihy. Paroubkůb přítel hoteliér Bohumír Ďuřičko (bývalý zaměstnanec StB a současný podnikatel s podezřelými mafiánskými kontakty) zastřelil několika výstřely podnikatele Václava Kočku mladšího, jehož rodina je považována za významnou součást mafiánských struktur působících na území republiky.
10. října se na webech objevil klip Madony vyzývající Sarah Palin, aby vypadla z její ulice.
11. října se opilý a vysoce kontroverzní rakouský politik Jörg Heider zabil v autě při nebezpečně rychlé jízdě pod vlivem alkoholu.
14. října odstartovala kauza Milana Kundery, o kterém historici informovali veřejnost, že se v padesátých letech nejméně jednou angažoval jako udavač. Řada intelektuálů se snažila celou kauzu zamítnout či ji zahrát do autu, zčásti byla použita i k útokům na Ústav pro vyšetřování zločinů komunismu. Neškodila by ovšem hlubší analýza komunismu jako takového.
15. října divadlo Járy Cimrmana oznámilo na tiskové konferenci, že připravilo již patnáctou hru od roku 1967 - "České nebe". Autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák přehodnotili své dřívější rozhodnutí, že stopa Járy Cimrmana v českých dějinách se vytratí v roce 1914, a děj umístili do pražské kavárny v období 1. světové války. Premiéra byla stanovena na 28. října – a měla velmi příznivé recenze. Což mají ostatně vždy veškeré díla, na nichž se autorsky podílel Zdeněk Svěrák.
15. října analýza potvrdila, že při stavbě Karlova mostu byla použita vejce. Je fajn, když se někdy podaří potvrdit něco z toho, co se učí každé české dítě v průběhu školní docházky.
16. října shořelo levé křídlo sjezdového paláce, které představuje významnou kulturní a stavebně technickou památku.
28. října se po 23 letech opět konala vojenská přehlídka při příležitosti státního svátku.

Listopad 2008
4. listopadu Spojené státy ohromily svět volbou nového prezidenta Baracka Obamy. Tento den bude zapsán do dějin Západu jako čas velké změny, možná i velkých iluzí. Ale život nezískává své skutečné dimenze každodenním pragmatismem, ale naopak: schopností vytvářet nové a nové iluze, které činí lidský život nejen snesitelnější, ale vznešenější, povznášející či nadějnější. Lidské statky nejsou zdaleka jenom z tohoto světa, ale obsahují prehistorické konotace nejen ke světu démonů, ale i bohů, v němž věřili již lidé v dávných civilizacích.
4. listopadu Mladá fronta Dnes informovala o snaze motolské nemocnice sehnat zdravotní sestry. Nabízela jim proto ubytování za pouhých 40 korun za den. Ve skutečnosti se tím jen flikuje naprosto nepromyšlená politika státu, který od listopadu 1989 nebyl schopen nově nastavit problematiku vzdělávání sester – a nechává celou záležitost dojít až do zcela absurdních rozměrů. Zatím jde o první vážné signály, ale situaci bude dále pokračovat – a postupně se ukáže, že bude třeba nutné zcela přehodnotit vzdělání, zařazení a náplň práce zdravotního personálu. Lékaři dosud většinou udržují zastaralý polofeudální režim v řízení zdravotních provozů, který do zdravotních zařízení nejen neláká nadané mladé lidi, ale spíše je dokonce odpuzuje.
6. listopadu rakouská televize odvysílala fiktivní reportáž o havárii Dukovan, protože Rakušané se rádi straší. Je ovšem možné, že za sporem o Dukovany je také nelítostný konkurenční boj elektrárenských společností. Rakouské společnosti mimochodem financovaly první velké protesty proti dostavbě a spuštění Temelína, což účastníci demonstrací zcela veřejně přiznávali při dotazech novinářů. Otázkou je, kdo a jakým účelem finančně podporoval nový televizní snímek v rakouské televizi. Češi mají tendenci na poručíkování Rakouska Česku odpovídat tím, že císař pán je již mrtvý - a o věcech je nutno politicky korektně jednat, nikoliv Čechy podrobovat císařskému diktátu. Nota bene je zřejmé, že si tady přihřívají polívčičku zelení, kteří nakonec stejně budou nuceni uznat, že atomová energie je nejekonomičtější.
7. listopadu měl premiéru 22 díl bondovky Quantum of Solace.
13. listopadu přišel do kin nový český film Anglické jahody, který je situován do konce šedesátých let.
14. listopadu poslanci schválili otřesný zákon o snížení hranice trestní odpovědnosti na čtrnáct let. Na základě statisticky bezvýznamné trestné činnosti několika nezletilých se odhodlali postihovat a zastrašovat celou nastupující generaci, která je mimochodem – jak ukazují sociologické výzkumy – daleko odpovědnější, než jsou většinou odpovědni vůči společnosti a její budoucnosti samotní a veřejnosti silně odporní poslanci v českém parlamentu.
14. listopadu česká policie vyfasovala první várku nových vozů v upraveném stříbrném designu.
17. listopadu vyrazilo sedm stovek pravicových extrémistů na litvínovské Romy. Proti nim v ulicích nastoupilo okolo tisíce policistů, kteří průvod rozehnali.

Prosinec 2008
Od 1. prosince začala klesat v důsledku krize cena ropy, natural spadl po řadě let pod 23 korun za litr - postupně někde klesl až pod 22 korun.
16. prosince nastoupil místo Václava Pačese do čela Akademie věd fyzikální chemik Jiří Drahoš, což ovšem nemá na kvalitu vědeckého výzkumu v Čechách žádný nebo téměř zanedbatelný vliv. Akademie představuje nejen strukturu relativně fungujících ústavů, ale i neobyčejně nabubřelou a neuvěřitelně drahou řídící strukturu výzkumu a vědy; její zrušení jakožto nadstavbové organizace by neobyčejně prospělo těm vědeckým ústavům, které se vědou skutečně zabývají.
18. listopadu policie dopadla gang zabývající se vylupováním bankomatů, který si naloupil okolo sedmdesáti milionů korun.
20. prosince si v Praze poprvé zahrál Woody Allen v pražském Kongresovém centru spolu se skupinou New Orleans Jazz Band. Allen také zavítal na Pražský hrad, kde se setkal s prezidentem Václavem Klausem.
V hlasování televize Rossija v Rusku vyšel J. V. Stalin jako třetí největší Rus v dějinách. Jakoby Rusům nevadilo, že se jedná o jednoho z největších masových vrahů v dějinách lidstva, který nechal zmasakrovat milionů příslušníků vlastní země.
24. prosince proběhly oslavy vánočních svátků, které se odehrávaly na rozdíl od předchozích let ve znamení slev a zlevňování v důsledku ekonomické krize. Lidé také opatrněji nakupovali. Obchodníci zahájili již před svátky tradiční výprodeje.
31. prosince agentura ČTK oznámila, že na silnicích v letošním roce zahynulo 985 lidí, což je podle policie úspěch. V roce 2007 zemřelo při dopravních karambolech v Česku 1123 lidí. Počet usmrcených lidí za rok 2008 je předběžně druhý nejnižší od roku 1990. Méně usmrcených bylo jen v roce 2006, a to 881 lidí. Nejvíce usmrcených bylo v roce 1994, kdy jich zahynulo 1296. Pokles oproti loňskému roku je přibližně desetiprocentní.

Nový rok 2009
l. ledna začala Česká republika předsedat Evropské unii. Češi tento úkol pojali jako víceméně technickou administrativní záležitost, při které je třeba se chovat tak, aby z toho nebyla ostuda. Tato strategie svědčí o naprosté ztrátě vizí. V důsledku komunismu se v české společnosti objevuje povážlivý deficit – kritická až patologická nedůvěra v jakoukoliv větší ideu. Namísto, aby Češi přemýšleli o tom, jaká témata vnesou do unijních debat a co budou prosazovat jako český vklad, staví se do role špatných udržovatelů a administrátorů. Jakoby nám administrativní činnosti někdy šly. Od pádu komunismu si žádná vláda zatím nedala ani úkol vybudovat fungující státní správu. Spíše jsme si uchovali tradiční schopnost improvizovat, v čemž jsou Češi stále mistry. Václav Havel připomíná odpovědnost za svět, otázku lidských práv ve světě apod. Rok 2009 je rokem, v němž také oslavíme neuvěřitelné výročí – a to je 20 let od pádu komunismu.
Pokud se ovšem mluví o možné ostudě, hrot výtky míří i na současného prezidenta, jehož postoje se staly pro českou společnost nevypočitatelné a ohrožující. Je otázkou, zda se prezident, známý svými antipatiemi k evropskému společenství, bude chtít angažovat v unijních záležitostech. To, že nezůstane stranou je jisté, protože by se tím zcela vyřadil z oběhu – dá se předpokládat, že se bude chtít zviditelnit i za cenu kontroverzních aktivit a konfliktů. Jednou z aktivit bude i přijetí nového amerického prezidenta Baraka Obamy k jednání s Evropskou unií.
Do nového roku Česká republika nastoupila s relativně slušnou ekonomickou pozicí, ale jde zřejmě jen o dočasný stav. Nezaměstnanost je zatím okolo 5,3 procenta, což je neobyčejně málo – očekává se, že v důsledku krize by mohla postupně stoupnout až na cca 7 procent. Řada malých firem ohlašuje úpadek; výrobu omezila i mladoboleslavská automobilka. Pád zaznamenala řada akcií, které klesly u většiny komodit. Znejišťující je i neschopnost vlády stanovit přechod na Euro a neustálé odkládání tohoto přechodu, což vyvolává již i protesty podnikatelů. Na druhé straně manévrování s kursem koruny zřejmě umožňuje určité triky a vyrovnávání některých ekonomických tlaků, jakož i menší kontrolu ze strany států evropské unie. Možná jde o jisté pokračování politiky Václava Klause, který prohlásil, že nezná žádné „špinavé peníze“ – a koruna může dobře sloužit i jako prací měna na zisky některých evropských a mimoevropských organizací. Mezi šedesáti a sedmdesáti procenty obyvatel se přimlouvá za přijetí Eura, termín přijetí požaduje dokonce již i většina kritiků evropské unie. Sociolog Hartl mluví o tom, že nejde o termín za deset minut dvanáct, ale za deset minut dvě. Topolánek právě prohlásil že 1. listopadu vláda vyhlásí termín přijetí Eura. Kdyby stanovil nejbližší možný termín, pak by celý proces trval další dva roky – a od toho se odvíjí možnost přijetí Eura, resp. jeho výměna za koruny.
Co čeká Čechy v roce 2009? Lehce stoupne čistý příjem, neboť mírně klesl odvod za sociální pojištění. Otázkou ovšem je, jak dopadne zdanění, které se bude počítat ze superhrubé mzdy. Podraží elektřina, což je neuvěřitelné, neboť elektrárenské společnosti vykazují zatím enormní zisky. Zdraží mírně i česká pošta, což je nezajímavé, protože ji používá stále méně lidí. Vláda se snaží regulovat zneužívání nemocenských dávek tím, že první tři dny nemoci nebudou placeny. Dlouhodobě nemocní by si měli naopak polepšit. Horší bude další zvyšování nájmů, na které zatím Češi nejsou příliš zvyklí. Stoupne mateřská proti roku 2008.
Od 1. ledna nebudou řidiči smět volat policisty k nehodám, u nichž bude škoda nižší než 100.000 korun. Řidiči budou nuceni vyplnit formulář o nehodě pro pojišťovny. Byl zaveden tzv. eko-poplatek za převod starších vozů, který má přispět k postupné likvidaci zastaralého vozového parku. Toto opatření ovšem postihuje ekonomicky nejslabší, kteří si kupují levné, staré ojeté vozy. Bude možné podat tři přihlášky na střední školy, což je naprosto idiotská změna prosazená ODS, která nejen výrazně prodraží celé přijímací řízení, ale vnese do něj značný chaos. Toto opatření je výrazem neschopnosti řešit zásadnější problémy školství u nás, proto se pozornost soustředí na problémy desátého řádu, zatím co ty primární jsou odloženy na neurčito.

Jesličky a surrealistická směrovka na WC

2008-12-29T16:27:00.009+01:00

Každý rok je po Čechách včetně Prahy několik výstav Betlémů. Jsou milé, přívětivé a poukazují na obrovský kult vánoc a zrození syna božího – Ježíše Krista. Na poslední výstavě na Jungmanově náměstí byly nejzajímavější mechanické Betlémy. Kliknutím na první obrátek si lze zvětšit muže pracujícího na střeše, který neustále mlátil do střechy tak, že se celou výstavou nesl klapot jeho dřevěného kladívka. Vedle velkých vyřezávaných úžasných děl byla překvapující řada tištěných reklamních Betlémů, které na počátku dvacátého století a mezi válkami rozdávaly některé firmy.

A teď pár slov o surrealismu a Mikuláši Medkovi. Mikuláš Medek absolvoval v letech 1942 - 1944 Státní grafickou školu v a poté krátce studoval na Akademii výtvarných umění – a to v letech 1945-1946. Studia na AVU, ani na Vysoké škole umělecko-průmyslové (kde se stal žákem Františka Muziky a Františka Tichého) nedokončil. Po komunistickém převratu byl v rámci politických čistek jako syn legionáře a generála prvorepublikové armády v r. 1949 vyloučen.V čase politických represí na počátku padesátých letech svou výtvarnou aktivitu nemohl uplatnit a živil se příležitostnými zakázkami (drobné grafiky či restaurátorské práce). Současně se spolupodílel na ineditních „pracovních sbornících" skupiny výtvarníků a básníků soustředěných kolem Karla Teigeho. V r. 1951 se oženil s Emilou Tláskalovou - vynikající surrealistickou fotografkou. Ta byla po celý následující život jeho výraznou oporou.
Mikuláš Medek bez přerušení - též však dlouhá léta bez možnosti uplatnění a odezvy - pracoval důsledně na svém díle. Až díky relativnímu uvolnění politické atmosféry v šedesátých letech byl přijat do Svazu výtvarných umělců. Jeho první větší výstava proběhla v roce 1963. Koncem šedesátých let v době přicházející „normalizace“ výtvarníka sužovala dlouhotrvající těžká diabetes. Na její komplikace (včetně psychických - nepochybně i v důsledku „nových poměrů“) ve svých nedožitých 48 letech předčasně zemřel na sklonku srpna roku 1974.

Mikuláš Medek vyšel ze surrealismu a vtiskl mu své vlastní osobité duchovní dimenze. Pokud v padesátých letech u něj převažovaly figurální kresby, na přelomu 50. a 60. let našel cestu k abstraktnímu výrazu. V posledním období svého života rozvíjel imaginativní malbu a věnoval se též knižní ilustraci.
Po roce 1960 Medek mohl realizovat některé větší veřejné zakázky. Nejznámější jsou oltářní obraz kostela v Jedovnicích, kompozice pro interiéry kanceláří Čs. aerolinií v Damašku, v Košicích (1963), v Paříži (1964), v Praze- Ruzyni (tzv. stará hala v r. 1969) a v New Yorku (1970).
Medek je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších zjevů nejen českého, ale i světového malířství druhé poloviny XX. století.
Málokdo si uvědomuje, že dvě jeho díla jsou v samém centru Prahy – a to v podchodu metra uprostřed Václavského náměstí. Při úpravách těchto podzemních prostor již před několika lety nějakého génia napadlo na dolní okraj plochy – a to hned při zemi - nalepit řadu kachlíků, zřejmě proto, aby okraje nebyly otřískány při mytí a při pojíždění tzv. mycích vozů. To byl první dosti brutální zásah do ucelené výtvarné plochy díla. Raritní je ovšem novinka, kdy jiného anonymního génia napadlo, že na plochu malby nechá nalepit cedulku se směrovkou k veřejným záchodkům. Je to asi jako kdyby si Opera ve Francii nechala šipku s nápisem WC připevnit na nástěnný obraz Marca Chagalla. V dolní části plochy Medkova díla jsou stopy po nárazu nějakým předmětem, zřejmě vozítkem – a bylo by vhodné tuto část nechat restaurovat. Ale otázkou je, komu vlastně umění v podchodu patří? Patří ještě Metru - tedy Dopravním podnikům - nebo jde o veřejný prostor, který spravuje hl. m. Praha?
V tomto roce se ukázalo, že nenávratně zmizela Sýkorova opona za řadu milionů. Kdy někoho napadne, že by bylo možné plochy v podchodu komerčně využít a nechá Medkovo dílo prostě a jednoduše otlouct? Surrealisté milovali věci absurdní, nelogické až snově neskutečné, otázkou však je, zda by nápad s umístěním ukazatele směřujícího k WC na plochu uměleckého díla považovali za dostatečně surreálný?

Od Bacha k pisoáru

2008-12-26T19:10:00.006+01:00

Odpoledne jsme šli do basiliky sv. Jakuba na další koncert, tentokrát na výběr skladeb pro varhany a pro sbor, který celý slavnostní program zakončil kolekcí vánočních písní a koled. Když sbor skončil koncertování, vyfotografoval jsem si anděla, který antropologicky zaujal mou ženu. Otázkou totiž je, jak je možné, že anděl má pupík. To by chtělo vysvětlit. Vypadá to totiž tak, že bude nutné asi revidovat jejich původ.

Protože v basilice byla naprosto nekřesťanská zima, prošli jsme po koncertu Palladiem - novým obchodním centrem, otevřeným na náměstí Republiky. Palladium vzniklo vykucháním bývalých císařských kasáren, jejich naprostým znetvořením do komerčního monstra plného obchodů, restaurací a stánků (viz dále htttp://www.palladiumpraha.cz) Nejlepší se nakonec ukázaly pánské toalety, které jejich tvůrce nechal vyzdobit věru nekonvenčně. Jelikož ne každý se na nich staví - a ženám je vstup zakázán - vyfotografoval jsem je pro zvědavou veřejnost. Pokud chcete zvětšit obrázky, stačí kliknout přímo na příslušné foto.

Veselé kázání s Brixim

2008-12-25T19:29:00.015+01:00

Názorná ukázka toho, jak se nenápadně dělá protizápadní a především antiamerická politika. Průkazka je prafrází současných občanských průkazů občanů České republiky.

prostor burzy v místech zbořeného bývalého slavného ČKD Vysočany

záběry z demontrace před úřadem vlády ČR a lidovec Cyril Svoboda s peticí

Tak jsme na Boží hod vyrazili na Brixiho mši v kostele sv. Jakuba. Svatojakubské varhany nemají konkurenci široko daleko. Svým způsobem nemá konkurenci - leč v opačném slova smyslu - ani kněz. I když jeho kázání - to je vskutku jiná káva. Neobyčejně militantní stařík začal hřímat proti sekularizaci a v průběhu mše se dostal až k nedávné demonstraci studentů, kteří požadovali zrušení sv. Mikuláše a Santa Clause. Namísto nich prosazovali návrat k českým tradicím Vánoc s Ježíškem. Tak se pokusme zrekapitulovat, oč v tomto protestním boji běží.
Je zajímavé, že dnes se v boji proti importům připomíná spíše to, že symbol vánoc je v posledních letech více než kdy jindy „pošlapáván zvyky anglosaských zemí“. Jakoby se přitom zapomnělo na to, že ani komunisté neměli Ježíška v lásce a snažili se místo něj zavést podivného dědu Mráze, který měl být jakousi silně ateisticky laděno variantou Santa Clause tenkráte vytvořenou na míru pro komunistický východní sektor.

Odpůrci nových zvyklostí upozorňují, že před vánocemi se to vždy šíří jako mor. Odevšad na nás pokukuje Santa Claus. Je to starší, poměrně zavalitý mužík s červeným kabátcem. Připomíná se, že původ dnešního Santa Clause sahá hluboko do společné křesťanské minulosti.
Kdysi, v období 2. až 3. století našeho letopočtu, žil biskup, který měl jméno sv. Mikuláš. Mezi lidmi byl velice oblíben díky své štědrosti. Za svého života vykonal mnoho dobrých skutků, často obdarovával chudinu a byl proto blahořečen. Posléze se z něj stal svatý.
Svatý Mikuláš z Myry se narodil přibližně v letech 280/286 v Patrasu a zemřel údajně 6. prosince 345/352 v Myře v Lykii, kde působil jako katolický biskup. Již během svého života se stal oblíbeným mezi lidmi, měl pověst štědrého dárce chudým a proslavil se i jako ochránce pravé víry před pohanstvím. Byl také veleben jako ochránce nespravedlivě obviněných. V postavě sv. Mikuláše se setkáváme s jedním z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství.; ve východních církvích je po Paně Marii druhým nejdůležitějším svatým. Jeho smrt se v západní liturgické tradici připomínala na jeho svátek 6. prosince a oslava tohoto svátku byla spojena s rozdáváním dárků dětem.
Vzhledem k tomu, že sv. Mikuláš se stal patronem rybářů a námořníků, bývalo z toho odvozováno, že mohl být původním povoláním rybář či námořník. Vyloučeno není ani to, že, že jeho rodina provozovala obchod s rybami a shromáždila značný majetek. Pověst praví, že Mikuláš byl velmi zbožný a po otcově smrti rozdal veškeré dědictví mezi chudinu. Někteří z toho odvozují, že v té době byl již váženým knězem či biskupem. I když nemáme přesná data, soudí se, že se stal biskupem v Myře kolem roku 300 - a to znamná, že se biskupem či hlavním knězem stal ve velice mladém věku.
Soudí se, že v průběhu Maximinova či Galerinova pronásledování křesťanů byl zřejmě vězněn. Jako biskup v Myře byl též velmi energickým apologetem víry a bojovníkem proti ariánství a pohanství. Údajně se zasadil i za zničení několika pohanských chrámů. Zasazoval se prý také o spravedlivý postup vůči cizincům a dohlížel na řádný chod soudů. To mu nakonec vyneslo pověst obránce všech nespravedlivě obviněných.
Sv. Mikuláš z Myry nebyl nikdy oficiálně prohlášen svatým. Což je mimochodem typické pro svaté z této éry. Jeho kultovní uctívání se v průběhu věků stalo součástí lidových náboženských tradic. K největšímu rozkvětu jeho zbožnění došlo od 8. století v Rusku. Stal se dokonce jeho patronem. Postupně se jeho vyznávání šířilo i do dalších slovanských zemí. Od 10. století pokračovalo především do Německa, Fracie a Velké Británie. Za svatého ho uznávají všechny křesťanské církve, které úctu ke svatým praktikují. U pravoslavných jde o nejuctívanějšího světce; velmi oblíben je také v Nizozermí, v Německu a ve Spojených státech.
Existuje řada variant legendy o sv. Mikulášovi, šlechtici a jeho třech dcerách. Krajní varianta vypráví o tom, jak zchudlý šlechtic poslal tři dcery do veřejného domu, aby si vydělaly na věno. Mikuláš jim podle legendy hodil oknem po sáčku ze zlaťáky, takže mohly ukončit svou činnost a vdát se. Rozšířenější verze uvádějí, že zchudlá rodina upadala do dluhů a zdálo se, že otec skončí ve vězení pro dlužníky a dcery bez prostředků a bez věna skončí v nevěstinci. K tomu nedošlo díky zásahu sv. Mikuláše, v jehož popisu se obě verze shodují. Rodina takto unikla z dluhů a zbylo i na věno. Tato legenda vlastně vysvětluje proč se sv. Mikuláš stal také patronem bývalých prostitutek, údajně z této legendy se odvozuje i křesťanská tradice mikulášské nadílky.
Legenda o třech malých dítkách připomíná thriller. Podle této legendy sv. Mikuláš dokázal vzkřísit tři malé děti, které hostinský zavraždil a uložil nasolené do sudů. Někteří ji označují za parafrázi pověstí vzniklých z angažmá při přezkoumávání rozsudků smrti a zachraňování nespravedlivě odsouzených před popravou. V lidových mýtech záchrana před popravou byla postupně převyprávěna jako vzkříšení.
Dnešní podoba tradic spojovaných s Mikulášovou osobou je velmi pestrá a krajově i národnostně se dosti liší. Ale podobné je u většiny rozdávání dárků dětem. V České republice je v průběhu tzv. mikulášské nadílky představován sv. Mikuláš v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem. Je doprovázen anděly a čerty. Tato skupinka obchází k večeru v noci z 5 na 6. prosince. Andělé s Mikulášem rozdávají drobné dárky (pamlsky či dárečky pro štěstí), čerti se starají o symbolické strašení neposlušných dětí.
Název Santa Claus, který se dnes užívá v anglosaských zemích, vznikl prý chybou ve výslovnosti holandského slova Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas (Svatý Mikuláš). Nejrozšířenější vzhled Santa Clause jako obtloustlého muže s bílými vousy a v červenobílém oblečení je považováno za výtvor reklamní kampaně na Coca-colu ve 30. letech XX. století. Ale již před rokem 1931, kdy Coca-Cola začala používat v reklamě Santa Clause, byl tento vzhled považován za běžný a byl zřejmě uváděn již v reklamní kampani společnosti White Rock vyrábějící nápoje. Ta jej v uvedené podobě začala znázorňovat již od roku 1915.
K současné komerční verzi příběhu o Santa Klausovi patří i to, že jezdí rozdávat dětem dárky na saních tažených devíti létajícími soby. Poprvé se obrázek sobů v souvislosti se Santa Clausem objevil v roce 1823 – a to v básni Account of a Visit from St. Nicholas, kterou zřejmě napsal Henry Beekman Livingston. Později byla přepracována a rozšířena pod názvem The Night Before Christmas. V této verzi je zmínka o saních tažených osmi sobi, kteří se jmenují Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Dunder a Blixem. Devátý sob, Rudolph, se objevil teprve v roce 1939. O jeho vznik se zasloužil Robert L. May, který sepsal pro síť obchodních řetězců Montgomery Ward rýmovaný příběh Rudolph the Red-Nosed Reindeer. V tomto příběhu se objevil další sob se zářícím červeným nosem. A kvůli svému nosu nebyl přijímán ostatními soby, dokud si ho nevšiml Santa Claus. Ten soba Rudolpha požádal, aby vedl jeho sáně v husté mlze, kvůli níž hrozilo, že děti nedostanou včas své dárky. Již během roku 1939 bylo dětem rozdáno 2,4 milionu výtisků tohoto příběhu. V r. 1949 vyšla zhudebněná verze od Johnyho Markse. A celý příběh byl i několikrát uveden na filmové plátno.
Problém s tradicemi je v tom, že v České republice práci Santa Clause vykonává Ježíšek. V jiných zemích má úlohu podobnou roli Dědy Mráze (Rusko), Koulukupiho (Finsko), Christkindla (Německo) nebo pére Noela (francouzsky mluvící země). Santa Claus se stal dominantní postavou především v USA, v Kanadě a ve Velké Británii. Problém se Santou Clausem je do značné míry zaviněn tím, že je evidentní jak tato figura slouží komerční mašinérii roztáčené na plné otáčky v předvánočním čase. Proto se proti němu objevuje výrazný odpor a námitka, že naše původní tradice obsahuje pouze Ježíška jakožto symbol tajemství Vánoc. A na tyto tajemné Vánoce jsme se všichni jako malí těšili. A to až do doby, než nám dospělí či spolužáci vyzradili, že Ježíšek neexistuje v té verzi, v jaké v něj věří všechny malé děti.
Je ovšem otázkou, zda magické tajemství vánoc s Ježíškem lze přivolat pomocí demonstrací, kdy dav skanduje: Táhni Santo, my chceme Ježíška! Sundejte z balkonů šplhajícího červeného tlouštíka! Ucpěte komíny! Vrať se, odkud jsi přišel, Santo! Podobné vzkazy nechávají desítky lidí na internetových stránkách www.zachrantejeziska.cz. Organizátoři petice za záchranu Ježíška a odstranění Santa Clause a sv. Mikuláše plédují za zachování tradice českých Vánoc s Ježíškem. Pod jejich petici se podepsalo snad již kolem 21.000 lidí. Nově vytvořený tým pod akčním názvem Zachraňte Ježíška si údajně klade jediný cíl – a tím je zachovat krásu a originalitu českých Vánoc. V podpisech petice se objevují i krajané, kteří žijí v Anglii, Austrálii nebo třeba v Saúdské Arábii! "Jsme z České republiky a české tradice dodržujeme i v Anglii, kde žijeme," vzkazuje čtenářům webových stránek dvojice z Anglie. "Pečeme dvanáct druhů cukroví, na Vánoce nejíme, abychom viděli zlaté prasátko," uvádějí další krajané. A celá připravovaná záchranná akce vyvrcholila 19. prosince ve 13 hodin protestem před Úřadem vlády ČR na nábřeží Edvarda Beneše. Shromáždění se rozhodli použít kostýmy sněhuláků. Tomáš Zdechovský, který protest organizoval, konstatoval: "Myslím si ale, že se nám podařilo otevřít diskusi, kde si česká veřejnost uvědomuje krásu a originalitu tradičních českých vánočních svátků a chce ji zachovat i pro další generace."
Při protestu nových aktivistů se ozývalo skandování „Zachraňte Ježíška“ či „Přežili jsme dědu Mráze, přežijeme Santa Clause“. Demonstrujícím údajně nejvíce vadí, že „tajemný a komorní Ježíšek je brutálně zatlačován hlučným kýčovitým skřítkem, jakýmsi červeným tlouštíkem, který propaguje zboží všeho druhu, od prezervativů až po automobily“. Petici, přimlouvající se za záchranu Ježíška, přijal od demonstrantů lidovecký ministr Cyril Svoboda. Ten jako věřící jejich argumenty podpořil. Podle Svobody je současný import ze zahraničí naprosto otřesný. Vánoce jsou především křesťanský svátek, při němž slavíme narození Kristovo – a to znamená Ježíška. Neslavíme narození ani Santa Clause, ani dědy Mráze. Oni se totiž nenarodili, prohlásil ministr.
Aktivisté měli v pátek v rukou ještě jeden pádný argument. U nás máme svatého Mikuláše neboli Santa Clause. Jenže ten nosí tradičně dárky v noci z 5. na 6. prosince. Bylo by divné, kdyby se tady, krátce po sobě, dvakrát objevovala tatáž figura.
Existuje ovšem i celá řada lidí, která je ale k akcím typu „Zachraňte Ježíška“ silně skeptická. Patří k nim i ředitel Občanského institutu Roman Joch, který prohlásil: „Halloween i Valentín jsou nám upřímně protivní, ale obávám se, že to, co lidé slaví, si budou rozhodovat samotní lidé. Je hezké, když máme kampaň, abychom pili naši dobrou moravskou slivovici, ale bohužel naši lidé někdy dávají přednost whisky nebo vodce.“ Roman Joch také připomíná, že tradice, které jsou odříznuté od svých kořenů, nakonec stejně zaniknou: „Chceme-li skutečně zachránit Ježíška, je k tomu jediná cesta, je to rekristianizace české společnosti. Je to misijní úsilí, které já bohužel postrádám na straně našich biskupů. Jinak si ale myslet, že zachráníme Ježíška pouze proto, že je to hezká tradice, to je iluzorní. Nechápou-li lidé smysl Vánoc, jaký byl původní, to znamená náboženský, tak tradice nakonec zemře.“
Alex Koenigsmark k celé aféře připojuje vlastní výklad a uvádí: V devadesátých letech se přihodila taková pěkná příhoda: V městě P. vykradl Santa Claus s revolverem v ruce jednu z četných směnáren, zvaných change. Na jeho čin byly v okolí různé názory. Většina se tomu smála. Někteří občané říkali, že to žádný Santa Klaus nebyl, jiní říkali, že ano, právě proto, že to s revolverem uměl a tak podobně. Bojovníci proti komunistům, kteří za vlády komunistů drželi hubu a krok, podobně jako nájemní novináři, rozšiřovali, že to byl levičácký agent, který měl našeho spojence Santu lidu zošklivit. Těm blbostem samozřejmě nikdo nevěřil, ani jejich autor…
Koenigsmark dále podtrhuje, že na rozdíl od Dědy Klause a Santa Mráze, se nikdy nepředváděl a neskákal namnožen v obchodních domech. Upozorňuje rovněž, že Mráz a Santa jsou bratři, kteří jako kdyby si z oka vypadli. Proto taky děda Mráz spokojeně přežil listopad 1989, prostě se přidav k bratrovi. Proti Ježíškovi mají oba jednu společnou vlastnost - jsou to materialisté a monetaristé, kteří odporně poskakují po nákupních střediscích a nutí lidi utrácet – a také jednou ročně donutí i novináře, kteří jinak píší monetaristické a neviditelně ruko-tržní komentáře, aby se nad tím, čemu jinak věrně slouží, pokrytecky pozastavili a mleli cosi o Ježíškovi a jeho tichých zázracích. Ježíšek na ně kašle – a většina lidí také.
Koenigsmark tomu ovšem nasazuje korunu, když říká, že vánoce, jinak původně svátky slunovratu, jsou prostě svátkem dárků, přičemž o ztrátě duchovních rozměrů se nechtěl rozepisovat, protože by prý na nic nového nepřišel. V Rusku dárky nosí Děda Mráz, jehož saně netáhne Sněhurka, jak si myslel jeden v MFD, v Americe Santa Claus, jehož saně taky táhnou sobi a u nás Ježíšek.
Ladislav Větvička na to jde ostřeji, když uvádí, že Santa je všude. Leze mu do baráku oknem i dveřmi. Přestože je bachratý, rád k lidem leze i anténním drátem od televize. Lze jej potkat na ulicích, v obchodech, objevil se i na stránkách novin. Marketingově to má dokonale promakané.. Tlustý zadek narvaný v červeno bílých hadrech, na hlavě červenou fusekli, bílé rukavičky, s úchylným úsměvem se věnuje chlapečkům i holčičkám. Fuj!
Větvička, píše, že: O víkendu jsem jedno také tlusté prase potkal v hitlermarketu. Vytahoval z pytle lízátka a lákal na ně malé děcka. V radiu hlásili celosvětový zátah na pedofily, tenhle jim evidentně uniknul. Zajímavé je, že tato zrůda je nápadně podobná starému senilnímu Dědkovi Mrázovi, kterého kdysi tak mohutně podporovali komanči. I tenhle dědek měl podobně nechutné rysy. Skončil na smeťáku českých dějin, tak jako za nim půjde i Santa. Jednou. Snad. Jednou se totiž vratí zpátky starý dobry Ježíšek.
Větvička upozorňuje i na důležitý psychologický moment. Ten je založen v marketingové propagaci Santy. Větvička píše v dialektu, bez diakritiky, proto je třeba jeho text parafrázovat. Uvádí v něm: To bylo v 19. století jiné. Ježíš byl vidět na každé křižovatce, v každé vesnici, na každých božích mukách. Dneska už tomu tak není, protože kdo by jej stavěl u dálničních odboček nebo na přechodech pro medvědy? A v tom je problém. Jak Američan, tak i Rus dobře vědí, že vizuální stránka Dědka i Santy musí být dobře zvládnuta. Za nimi Ježíšek marketingově zaostává. Zkuste děcku namluvit, že ten chlap s přibitýma nohama a hřebíkama v rukách vám přiletí do kvartýru s pytlem plným Lega a jiných dárečků. Na to vám dneska žádné děcko neskočí. A tak nezbývá, než děckám valit klíny do hlavy, že tu jakýsi duch letěl, vlezl dovnitř balkonem a zas valil dál, neboť toho má dneska moc. A děcka věří jak hloupé. A to je dobře, protože kdybyste mu zkusili navalit do hlavy, že přiletěl ten bachratý Santa a prolezl větračku u okna, asi byste u vašeho děcka ztratili i poslední zbytek důvěry.
Vedle toho se na internetu najde daleko ostřejší výroky: „Odmítáme, že by nám kdy nosil dárky červený americký tlouštík a tímto způsobem chceme vyzvat českou společnost a její představitele, aby nepodléhali vlivům ze západu.“ Takto přibližuje smysl celého projektu student multimediálních komunikací Adam Dušek, autor petice Zachraňte Ježíška. Jeho slovník připomíná silně výroky o mandelince bramborové jakožto americkém brouku, který do Čech nasadili imperialisté, aby zničili socialistickou úrodu.
Tvůrci protestního projektu na internetových stránkách www.zachrantejeziska.cz vyzývají širokou veřejnost, aby svým podpisem vyjádřila podporu zachování tradičních vánočních svátků.
Nápad zaujal i konzultanta dobrovolnických projektů Romana Málka: „Dlouhodobě fandím mladým lidem a tento projekt mě velmi zaujal. Proto jsem podpořil petici a rozhodl jsem se na 19. prosince vzít dovolenou a vydat se s organizátory na happeningový protest před Úřad Vlády na pražské nábřeží Edvarda Beneše. Tam organizátoři připravili otevřený protest a předání petice s podpisy představitelům české veřejnosti,“ říká s úsměvem na tváři Málek.
Silná tradice Ježíška odolala za dob komunistického režimu pokusu prosadit do popředí Dědu Mráze a v současnosti o své místo musí bojovat právě se Santou Clausem. Jeho nejsilnější zbraní je masivní reklamní propagace nadnárodních firem a korporací, které v mnoha zemích dokázaly porazit místní tradice. „Z toho důvodu je podle nás nutné, aby si česká veřejnost uvědomila krásu a originalitu tradičních českých Vánoc a zachovala ji pro další generace. Přežili jsme Dědu Mráze, přežijeme Santu Clause,“ dodávají Zdechovský a Dušek z projektu Zachraňte Ježíška. Atd. Atd...
Když kněz dnes při raní mši hřímal, že sv. Mikuláš se nenarodil, ani Santa Claus se nenarodil, ale narodil se Ježíš, tak jenom opakoval slova bývalého ministra zahračí - Cyrila Svobody. Ale hudba - na rozdíl od ubohého kázání - byla nádherná. Závěrečná velice dlouhá improvizace varhaníka nejen málem zbořila kostel, ale ukázala opět neuvěřitelnou krásu a sílu tohoto nástroje. Naši předkové nejen, že nepotřebovali žádné zesilovače, ale ani elektronická média. Bezprostřední zážitek žádné elektronické médium stejně nenahradí...

Vánoční procházka

2008-12-24T22:45:00.000+01:00

Už před čase se po Praze začaly objevovat jesličky a symboly vánoc. Rozsvícené neony a reklamní kampaně. Ale na to všechno jsme zatím neměli moc času. Tak jsme se po letech vydali k večeru do centra Prahy. Odvezli jsme babičku k její přítelkyni - a tím pádem jsme měli přes hodinu času na procházení potemnělými ulicemi. Centrum patřilo bezesporu turistům, pak posluchačům koncertů a kavárenským hostům. Mezi turisty převažovali Japonci a člověka napadlo, že pokud někdo nepochází z křesťanského prostředí, vánoce pro něj nemusí nic znamenat. Je to prostě čas jako každý jiný, jen trochu více sentimentální...

V Celetné ulici byly stále ještě otevřené obchody s nekonečným množstvím kýčů a turistických kufandit. Ale málokdo tomu věnoval příliš velkou pozornost. Na Staroměstském posedávali lidé v restauracích, procházeli nebo hledali něco v mapách, snažíce se pochopit kde jsou a kam mají jít dále. Ale vánoční čas je pro našince čas mimořádný, čas usebrání a vzpomínek, návratů a přicházející nostalgie. V ulicích přitom bylo nevlídně, poprchávalo a tma padla na město jako závoj...

Kolem Karolina svítí repliky původních plynových lamp, které chodí po letech rozsvěcet lampář s dlouhým bambusovým prutem... A na Staroměstském náměstí vedle vánočního stromečku svítí andělé, u nichž se fotografují kolemjdoucí...

Čas spočinutí a rozjímaní. Pro některé čas zrození syna božího a Spasitele, pro jiné svátek konzumu a obžerství, pro jiné čas úklidu, mechanicky opakovaných zvyklostí a strojově bezmyšlenkovitého šílenství dárků, sebe prezentace a vyčerpání sil... Jaká je síla spasení na prahu 21. století? V co se dá ještě věřit po všech hrůzách dvacátého století? Neprokázalo se již dostatečně, že celá kultura je jedna obrovská iluze, kterou si lidé vytvořili, aby jejich život byl alespoň trochu snesitelný?

Dobré je žít...

2008-12-22T17:11:00.000+01:00

Tak se nám ty vánoce nějak blíží - a hned je v Česku veseleji. Některé obchody začaly nabízet předvánoční slevy. Například Tesco zlevnilo Pepsi Colu o deset haléřů, což je nevratitelná částka, protože desetníky jsou již oficiálně zrušené. Ledaže by si někdo koupil deset kousků dvoulitrových lahví, pak by ušetřil celou korunu. Zlevnění Bobříkových lapálií nevyžaduje žádný komentář, stačí si prohlédnout dokumentární foto... a takové zlevnění je prostě a jednoduše řečeno pouhá lapálie... Mimochodem málem bych uprostřed toho neskutečného a podvodného zlevňování obchodních řetězců zapomněl na skutečné zlevnění benzinu. Natural 95, který stával až 30,- ale i 34,- korun jsem včera viděl za 21,90, sám jsem jej cestou na Moravu nakupoval za 22,10, což je zcela neskutečná cena. Jestliže ovšem k vůli zdražování energií a benzinu podražily před nějakou dobou kdejaké potraviny, tak se jim teď nechce nějak zlevňovat... Čím to asi bude? Že by hamižností výrobců nebo nenasytností prodejců?

Po půlnoci neonacisti v Brně napadli policejní hlídku a demolovali jí auto. Byli sice zřejmě silně opilí, ale to je právě to, co v nim vystupňovalo agresivitu. Devět milánků tak nakonec zadržela policie a bude se na ně snažit uvalit řadu paragrafů - od napadení policistů až po náhradu škody za rozbité policejní vozy...

Vydali jsme se dnes s babičkou na Vysočinu, pršelo a bylo celkově nevalno. Cestou jsme viděli na stromech neuvěřitelné chuchvalce jmelí, poté neotrhaná jablka a spoustu louží, protože bylo deštivo až sychravo. Cestou zpátky do Prahy se nám podařilo v plné rychlosti píchnout pravé přední kolo. Na chvíli jsme opustili silnici, ale opět se nám podařilo se vrátit přes mokrou trávu na vozovku a zastavit. Naštěstí šlo kolo poměrně hladce vyměnit, tak jsme za chvíli putovali dál...

V Chotěboři se podařilo vyklidit trosky zříceného domu, který dvě naprosto šílené stařeny nechaly zřítit. Namísto aby jej prodaly, čekaly bůhvínaco - a dům se jednoho dne zhroutil. Naštěstí ne do ulice, ale město zneklidnělo, protože hrozilo, že by řícení obvodových zdí jednoho dne mohlo ohrozit provoz na silnici včetně chodců. Dále pak je možné předpokládat, že pád baráku v řadové zástavbě může narušit statiku vedlejších domů - a ty by se mohly jednoho dne poroučet taky. A tak přijel bagr a nákladní vozy - a odvezly z rumiště 40 obrovských náklaďáků zeminy. Celá ta operace vyšla bratru na 600.000,- korun, které obec předepsala šíleným staruchám k náhradě, protože stále je to jejich domek. I když z něj zbyl jenom kousek zdi čučející do hlavní ulice. Namísto peněz na renovaci vlastního domu, z něhož je na fotce vidět opřená zeď vlevo, upadají do nesplatitelných dluhů - a možná jednoho dne přijdou i o vlastní střechu nad hlavou. Což by nakonec uvítali všichni sousedé, protože jejich dvůr je již dlouhá léta rumiště starých hadrů, odpadků, rezivějících aut a neuvěřitelného nepořádku, v němž se prohánějí pěkně napapané krysy. Mezi domy na hlavní ulici jsou nataženy nové podpěry - a bude se čekat na řešení této prekérní situace...

V půlce ledna má také vzniknout nová strana - odnož irské Libertas v Čechách. Zcela jistě to nebude žádná masová strana a všichni se již dnes zajímají, kdo bude hlavním zdrojem financí této nové partaje. Otázka financování původní Libertas se zdá být totiž velice zajímavá. Pan irský milionář údajně zbohatnul na dovozu hliníku z Ruska, přičemž veškerý obchod s touto surovinou má - podle Jana Urbana - pod palcem bývalá KGB. Takže zase pomluvy: jakoby rozklad Evropské unie financovaly jisté Ruské kruhy, které mají zájem na její destabilizaci. Rusko se věru ukazuje jakožto velmoc s asijskou mentalitou: namísto, aby se pokusilo co nejrychleji přiblížit Evropě a hledalo v ní přirozeného spojence, snaží se hrát ztracenou velmocenskou roli a nechápe, že díky této politice odchází na dlouhou dobu do Asie. To bude ještě velmi bolestný proces... Naše generace asi již nedožije pokusy o smíření a integraci bývalých křesťanských komunit...

Ne druhou stranu ovšem strategie rozvalu pravice prostřednictvím jejího vlastního přičinění je geniální tah. Taková lapálie zcela jistě stojí za financování. Ať už ty finance přijdou odkudkoliv... Nejde samozřejmě o peníze, ale o něco zcela jiného... a v tom je ten půvab předvánočního času. Jakoby se neděje nic, ale přitom dějiny se dějí právě teď...

A tak před vánocemi přemýšlím o tom, co jsou to vlastně důležité a historické okamžiky. Je to zruinování dvou duševně nemocných bab z Chotěboře nebo spíše zatím stále ještě idea destruovat pravici v Čechách? Co je vlastně důležitější? Vznik nesmyslné strany nebo rostoucí šílenství opuštěných stařen, o nichž již psaly i celostátní noviny, ale nikdo s nimi vlastně nic nesvede... Nebude nakonec ten náš stát vypadat jako soustava podivných podpěr, které drží ze všech stran padající zdi?

S pomluvami není konec

2008-12-20T08:50:00.003+01:00

Bulvární plátek se dnes opřel opět do českého prezidenta. Najednou to vypadá jako série zcela cílených útoků a nepřetržitáý proud pomluv. Takto před několika týdny byl objektem systematické kampaně primátor Bém, kterého dnes už málokdo bere vážně. V okamžiku, kdy se začal drápat na vrchol politické moci, vytáhli na něj podivná osobní přátelství, neprůhledné kšefty na radnici a přihrávání zakázek kamarádíčkům a známým z pražského podsvětí, nákladný životní styl, včetně čtyř hodinek, které si postupně pořídil v minulých letech bratru za 420 tisíc. Bylo to nízké, podprahvé, ale účinné. Nyní se na tapetu dostává opět náš milovaný vůdce. Bulvární Aha dnes ráno otiskly následující text:

Útok na českého prezidenta - Holubová se opřela do Václava Klause! Je na kluky, říkají mu Kikina!
Drsný útok herečky Evy Holubové (49) na prezidenta Václava Klause! V pořadu »18 minut Petry Procházkové« v televizi Z 1 označila prezidenta za homosexuála! „Celá Praha mluví o tom, že Klaus je homosexuál,“ šokovala Holubová. A prý měl přezdívku Kikina! O Klausovi, který je ženatý s paní Livií (64), je přitom známo, že se rád obklopuje krásnými ženami, a jen před pár dny ﬂirtoval s naší sexy fotografkou...
Holubová se rozpovídala o svém vztahu k médiím. Vadí jí, že některé věci se podle ní nepíší, i když o nich novináři vědí. „Že celá Praha mluví o tom, že Václav Klaus je homosexuál, už léta. Třeba je, třeba není, mně to vůbec nevadí, já mám homosexuály ráda. A že se mu říkalo Kikina, to je tabu, to se nenapíše, z toho se sranda nedělá,“ rozčilovala se Holubová. A rozdávala i moudra. „Homosexualita, heterosexualita – to není problém, promiskuita nám ničí duši,“ svěřila se herečka.
Klaus byl přitom deníkem Aha! loni přistižen s mladou letuškou Petrou Bednářovou (28), předtím měl poměr s jinou letuškou Klárou Lohniskou. Proč tedy vytahuje Holubová takové obvinění? Hrad se k útoku herečky vůbec nechtěl vyjádřit.

Holubová pro Aha!: Manžel ani syn s ním nespal, ale...
„Do některých lidí se novináři navážejí a některé nechávají nepochopitelně na pokoji. Proč se například nepíše o tom, jak se o prezidentu Klausovi říká, že je homosexuál? Já to nevím jistě, můj manžel ani syn s ním nespal, a i kdyby byl, nebylo by to trestné. Navíc je mi to jedno. Jenže o prezidentu Havlovi se také psalo ošklivě, i když byl hlava státu, tak proč se nepíše o Klausovi? Na Oldu Kaisera nebo zpěvačku Ivetu Bartošovou si troufne každý, ale jiné nechávají na pokoji. To je demokracie?“ postěžovala si Aha! Holubová.
Autor: (pol, daz)

Samé pomluvy

2008-12-18T07:49:00.001+01:00

Takové teď chodí mezi lidmi emaily, které stačí jenom přetáhnout a není asi nutné je ani komentovat. A tak jeden takový, který se zdá být ukázkovou trestí pomluv - zvláště j třeba si povšimnout formulace, že nikdy sice neviděl důkaz, ale... a vzápúětí se zaštítí textem z časopisu, který je spíše pokusem o analýzu než cokoliv jiného. Pak jsou ovšem následující kolující pomluvy fantastické:

Bývalý kolega už v polovině 90. let pevně hájil názor, že Václav Klaus je agentem KGB, ostatně tyhle zprávy tehdy kolovaly tak nějak všeobecně. Sice jsem nikdy žádný důkaz neviděl, ale pro sebe jsem si skromně vyvodil, že pokud by tomu tak bylo, nemohl by to Václav dělat lépe. No a teď to téma velmi polehoučku ohmatává níže uvedený text z posledního Respektu (následující text až do konce je právě jemnou sítí "pomluv" uveřejněných v tomto "intelektuálním" časopise):

Klausova mise

Václav Klaus nesouhlasí s Lisabonskou smlouvou. To víme zcela bezpečně. Nemáme ale vůbec žádné informace o tom, jaké motivy jej k tomu vedou a má-li představu o budoucnosti Evropy, pokud smlouva neprojde. Co tedy vlastně chceprezident prosadit? Pro nejbližší roky existence České republiky i jejích občanů jde o klíčovou otázku a klíčovou odpověď. Václav Klaus je politik, který se aspoň v tuzemsku naučil dosahovat svých cílů. Teď tento muž našel úkol dost velký na to, aby kvůli němu riskovalnejen rozpad strany, kterou založil a o kterou se dodnes opíral, ale i mezinárodní postavení a pověst své země. Pokud se mu podaří dovést misi kvítěznému konci, tedy k českému odmítnutí "Lisabonu", bude to mít beze sporu zásadní vliv na českou a možná i evropskou budoucnost. Český prezident už roky prezentuje jedinou vizi "své" Evropy - jako zónyvolného obchodu suverénních zemí. Bezpečně se přitom ví, že tato vize není prosaditelná, ať Lisabonská smlouva začne nebo nezačne platit. Proto je nutné znát možné zisky či hrozby prezidentovy politiky a orientovat se v motivech, které ho k ní vedou.

Vizionář s lénem

První kolo pátrání po motivech prezidenta Klause mezi politiky, politology, ale také v tisících článcích nabízí široký vějíř vysvětlení. Václav Klausvědomě či nevědomě hraje podle moskevských not a hájí víc ruské zájmy než zájmy evropské. Prezident je vizionář, který si uvědomuje, že Lisabonská smlouva je zásadním mezníkem kontinentálních dějin, a pokouší se proto vyvolat o smlouvě nějakou debatu. Prezident je ješita, který se potřebuje za každou cenu zviditelnit i za hranicemi Česka. Má někde v genech slavjanofilství a západní Evropa mu moc neříká. Nemá rád, když mu někdo mluví do toho, co dělat s územím, které považuje za své léno. A dalo by sepokračovat ještě dlouho s vědomím, že každá z těch odpovědí možná obsahuje pověstné zrnko pravdy. Nicméně vystačit si jen s takovými "zrnky" nelze. Přímé odpovědi od samotného Klause se zvědavec nedočká, ať už přichází na Hrad z Respektu nebo z New York Times. Prezident se k otázkám nevyjadřuje,jeho mluvčí posílá tazatele k poradcům. Šéf zahraničního odboru LadislavMravec si vyslechne dvě otázky - jak prezident chce prosadit svou vizi Evropy v Bruselu a co by podle něj měla dělat Česká republika, když ty vize nebudou prosazeny - a pak se stručným nashledanou pokládá telefon. Jistou cestu, jak více poznat prezidentovy názory a vize, představuje rešerše článků a rozhovorů, které za posledních devatenáct let poskytl médiím o své zahraniční politice a roli Česka v ní. Ta analýza nemůže být pochopitelně naprostým vhledem do způsobů Klausova myšlení, ale s celkem velkou jistotou se při pročítání článků dají najít jeho priority a způsob vnímání světové politiky.

Ruská slabost

Organizace, která byla jednoznačně nejbližší jeho srdci, se jmenuje CEFTA -Středoevropská zóna volného obchodu. CEFTA spojila v minulém desetiletíněkolik států, byla jakousi přípravou budoucích členských zemí na vstup doEvropské unie, dnes jí předsedá Moldavsko. "Je předobrazem toho, jak by měla vypadat Evropská unie," říkal o ní premiér Klaus v roce 1997. Jinou představu Unie než volné seskupení států svobodného trhu jsme od VáclavaKlause dodnes neslyšeli. Upřesnit si Klausovy představy o tom, kam by chtěl zavést Česko nebo Evropskou unii, zprostředkovaně umožňují jeho komentáře ke klíčovým světovým a spojeneckým institucím. O Severoatlantické alianci se vždy vyjadřoval vlažně a překvapivě zřídka a povrchně. Ve filmovém dokumentu Občan Havel má hrdina snímku - první český prezident - dobovou poradu se svými spolupracovníky, na které jim o tehdejším premiérovi oznamuje: "Klaus je samozřejmě proti vstupu do NATO, on to považuje za zbytečné, protože nás prý nic neohrožuje. Ale veřejně se proti stavět nebude." A tak to taky bylo. Klaus navenek s naší účastí v Alianci stručně souhlasil: "Nikdy jsme nebyli tak blízko trvalé bezpečnosti jako teď," glosoval český vstup do NATO, hned v roce 1999 ale z opozičních lavic ostře kritizoval českou vládu za to, že dovolila přelet spojeneckých bombardérů letících zastavit Miloševicovu genocidu Albánců v Kosovu. Ještě na počátku Klausova prezidentského období se v Česku nad jeho zahraničně politickými exkurzy běžně s úsměvem mávalo rukou a experty na tuto oblast byl vnímán jako neškodně zábavný diletant. "Čína už má nejvíc mrakodrapů na světě. Ta země má ohromný hospodářský potenciál, jde neuvěřitelně ekonomicky dopředu," zní například jedna z Klausových nejzasvěcenějších vět o asijské velmoci a její roli v globálním světě. Podobně před dvěma lety demaskoval "falešné nebezpečí" islámského fundamentalismu: "Například v Jižní Americe jej jako problém nevidím. Ani v Číně nebo Indii," řekl v jedné ze svých nejdelších úvah na dané téma.J enže legrace a velkomyslné mávání rukou přestává, když přijde řeč na spojení Klaus a Rusko. Český prezident Klaus letos v srpnu jako v podstatě jediný západní státník podpořil vpád ruských vojsk do Gruzie a nebylo to až tak velkým překvapením. Svou náklonnost k Moskvě naznačoval už dříve, ale při podrobnějším rozboru jeho veřejných prohlášení a postojů překvapí, jakto dělal často. Už v polovině devadesátých let podporoval spolu s ministrem průmyslu Vladimírem Dlouhým "českou cestu" privatizace rafinerií do rukou lidí kolem Chemapolu, kteří měli s Moskvou nadstandardní vztahy. V případě zásobování zemním plynem odmítal Klaus nákup norského plynu a byl pro podepsání smluv o dodávkách s německo holandskou společností - nešlo o nicjiného než o redistribuci ruského plynu. O ruských obchodních partnerech mluvil i při přípravě privatizace strategického Unipetrolu. V prvních dvou případech jej na vládě po tvrdých soubojích přehlasovali, třetí už nestačil dotáhnout. "Já nevím, proč se Václav Klaus a Vladimír Dlouhý tehdy tak chovali, zkuste hledat možné vysvětlení v jejich působení v Prognostickémústavu (viz rámeček Ruce pryč od prognostiků)," říká jeden ze zakladatelů ODS Petr Havlík v rozhovoru na jiném místě tohoto čísla. O Kosovu už byla řeč. Klaus v podstatě zastával ruské stanovisko i připozdějším útoku Aliance na Irák a mnohem silněji v případě Čečenska."Netroufal bych si velmoci radit, jak se má chovat na svém výsostném území,"říkal o válce v Čečensku v době, kdy jiní světoví politici zděšeně protestovali proti masakrům civilních obyvatel a likvidaci celých vesnic ruskou armádou. Už jako prezident při oficiálních návštěvách kritizoval Klaus v Moskvě Evropskou unii a její "útoky na suverenitu Česka", aniž by se kdy a jakkoli zmínil o ruské expanzivní politice. Kvůli svým kontaktům s ruským podnikatelem Alexandrem Rebjonkem nebo starostou Moskvy Jurijem Lužkovem se Klaus dokonce dostal do "spisů" tuzemské policie a tajné služby. První je pravděpodobně dlouhodobě vysazenýmagentem KGB (dnes FSB) v Česku, druhého tuzemská policie prověřovala, protože se podílel před devíti lety na útěku českých pašeráků zbraní do Severní Koreje z ázerbájdžánského vězení (viz rámeček Lužkov and Rebjonok).

Disidentem v Evropě

Jak to má Klaus s Unií, je známo. "Vstup do Unie může představovat rizikoz tráty naší suverenity," opakoval v rozhovorech několikrát Klaus už na sklonku minulého tisíciletí. Přihlášku do Unie podával jako premiér s vysvětlením, že neexistuje jiná alternativa. Při referendu o vstupu Česka do EU odmítal veřejně sdělit, jak volil, a v den vstupu do Unie odjel symbolicky na horu Blaník, kde podle pověstí sídlí rytíři připravenízachraňovat Čechy, až jim bude nejhůř. Byl proti evropské ústavě, pak protiLisabonské smlouvě - dokumentu dojednanému nejvyššími představiteli států Unie jako nutný nástroj k řízení rozšířené EU. Když smlouvu letos odmítli v referendu Irové, prohlásil Klaus, že je mrtvá "nejen smlouva, ale celýprojekt evropské federace". Slova českého prezidenta směrem k EU nabírají v poslední době na tvrdosti."EU je reinkarnací a ztělesněním komunistické ideologie a jejím reálnýmproduktem," prohlásil kupříkladu před časem na semináři spřáteleného thinktanku CEP. Unie je dnes pro něj "spolkem, kde vládne nesvoboda", a on sám je mužem, který tomu "nastavuje zrcadlo", a proto se stává "disidentem". Odhalit EU jako maskovanou komunistickou hrozbu by byl samozřejmě záslužný čin. Klaus ale svůj objev dokládá jen dalším seznamem obecných frází - občan je "ve stále podřadnější pozici vůči státu" (neříká, v čem přesně), demokracii ohrožují stále vlivnější nevládní organizace, které se ji "snaží přeměnit v NGOismus", hrozí konec kapitalismu, v němž "zmizí podnikatel a bude dominovat EU-fondy přerozdělující úředník", ekonomiku ohrožuje také dnešní "masivní útok environmentalismu" či "stoupající příliv pracovních sila imigrantů z cizích civilizačních a kulturních okruhů, což zásadně narušujekoherenci jednotlivých zemí". A konečně EU je nedemokratická proto, že"demokracie může fungovat jen na úrovni národních států", ty jsou dnes"záměrně a systematicky potlačovány". Jeho srovnání s komunismem prý vycházíze "zoufalství a beznaděje nad nemožností občanů převrátit systém". S tímto pohledem ovšem jen málokdo v Evropě i Česku souhlasí: podnikatelé vEvropě nikam nemizí, imigrantské pracovní síly ekonomice naopak prospívají, neexistují analýzy, které by dokazovaly, že občanská práva se tenčí, parlamentní demokracie lze jen těžko považovat za potlačené, když třeba vč eské sněmovně má evropský výbor pravomoc úkolovat vládu pro jednání naevropské půdě, Lisabonská smlouva potom vliv národních parlamentů i Evropského parlamentu dál posiluje.Problém také je, že Klaus zároveň se svou katastrofickou "analýzou" neříká, jakou jinou cestou by se Evropa měla vydat, ani jakou cestou by mělo jít Česko, když tvrdí, že naše členství v Unii "nemá alternativu". Změna ("sametová revoluce") je podle prezidenta sice nutná, ale "kdo takovou revoluci povede a kam nás zavede, nevím", řekl Klaus na konci října na setkání šéfů vlád německých spolkových zemí.

Prostě záhada

Analýza pouhých rešerší článků a reportáží může být samozřejmě zavádějící. Zkusme se ještě jednou obrátit na politiky, jak vnímají Klausovy vize a kam nás mohou jeho projekty zavést. Je prostě možné, že novináři informují oKlausovi "povrchně" - jak on sám často naznačuje - a tak se zeptejme jeho dlouholetých politických souputníků, expertů i jeho kritiků. Klausovypostoje totiž vyvolávají stále větší údiv a znepokojení i na mezinárodníaréně (viz komentář týdeníku Economist přetištěný v tomto čísle), a to také proto, že -jak jsme viděli výše - se pod Klausovými výkřiky většinou neskrývá uchopitelný obsah. Prezident vzbuzuje proto podezření, že se za jeho odporem k Unii ukrývají jiné cíle. Jaké přesně jsou, to sice nevíme, ale co víme, je fakt, že se v nich dokonale shoduje se současnými vládci radikalizujícího se Ruska. To není povrchně senzační žurnalistický závěr, proruskou Klausovu orientaci potvrzují už i podrobnější analýzy. Jak píše analytik a zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl ve studii ústavu zabývající se českou zahraniční politikou za loňský rok -Klausova jasná orientace na Rusko ("značná preference Ruska oproti EU") je patrná ve dvou hlavních aspektech: jednak tím, že se o Rusku "zmiňuje jako o zemi, na kterou by se měla ČR ve své zahraniční politice zaměřit", a rovněž o postoji v dalších otázkách (Kosovo, krize na Kavkaze, Podněstří, "nedůvěra vůči EU a podceňování jejího vlivu"), které jako by vypadly ze stanovisek ruského ministerstva zahraničí. "Zatímco tento fakt je přirozeně oceňován ruskou diplomacií, v českém prostředí vyvolává otázky stran prezidentovy motivace," píše Kratochvíl. Ke stejnému závěru dospěl i autor další z nemnoha inspirativnějších analýz a někdejší šéf senátního zahraničníhovýboru Josef Jařab. Ten ve svém zhruba rok starém článku jako první varoval, že Klaus na mezinárodní scéně prosazuje zájmy Ruska proti zájmům Unie asnaží se EU ve prospěch Kremlu co nejvíce oslabit. "Proč to prezident dělá? Je pod nějakým tlakem? Vnitřním, nebo vnějším?" položil v závěru Jařab řečnickou otázku.Tyto otázky jsou stále aktuální také proto, že za tu dobu, která od jejich vznesení uplynula, tu nedošlo k žádné větší debatě. Otázky stále platí, znepokojení nad Klausovými výroky a kroky sice roste, ale s odpověďmi je to horší. A když zůstaneme u analýz - odpovědi nenabízí ani Petr Kratochvíl a nenajdeme je ani v dalších studiích, jednoduše proto, že se zatím nikdo o žádné nepokusil. K zásadnějšímu poznání nedospěl za dobu od publikace své analýzy ani Josef Jařab. "Uvažoval jsem, že mu jde o oslabení Unie proto, ženechce, aby mu kdokoliv do jeho vlády mluvil a měl na ni vliv," přemítáJařab. "Uznávám ale, že tenhle argument pokulhává. Jeho proruská politika nás i jeho totiž dostává pod vliv Kremlu. Proč to dělá a co tím chce dosáhnout, stále moc nevím."A v politických kuloárech to není o nic lepší -nejčastější odpovědí jebezmocné pokrčení ramen. "To jeho rusofilství je záhada," kroutí hlavou Kateřina Jacques (zelení). "Hodně nad tím poslední dobou přemýšlím," dodávámístopředseda evropského výboru Jan Bauer (ODS). "Ale vysvětlení nemám." A když už se někdo o vysvětlení pokusí, má to mnoho podob. "Poklonkuje Rusku, protože jsme na něm energeticky závislí," říká senátor Jaromír Štětina (za zelené). "Václav Klaus chce být velkým šéfem v malé hospodě," odpovídá předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD). "Odmítá vše, coho nějak omezuje - proto měl vždy potíže s koaličním vládnutím, proto i dnes odmítá evropskou integraci." Hamáček nemá tento názor sám. Podobně to vidí ibývalý ministr obrany a později velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský."Vyznává pojetí suverenity jako nedotknutelného práva panovníka rozhodovat otom, co se děje v jeho státě bez ohledu na zájmy a představy kteréhokoliv jiného státu nebo společenství," říká Dobrovský. "Vychází z toho, že hranice svobody jsou dané hranicemi národního státu. Proč si ale neuvědomuje, že svými vyjádřeními vůči Evropské unii a sympatiemi k Putinovi a Medveděvovi oslabuje naši životní potřebu udržet naši státní existenci mimo ruský státnívliv, opravdu nevím."A ještě další vysvětlení je slyšet často - prezidenta žene jeho ego a touha upozornit na sebe. "On se chce za každou cenu odlišit od Havla," říká politolog Michael Romancov. "Ve střední Evropě se málokdy zrodí politická osobnost světového formátu, Havel jí prostě je. A Václav Klaus se mu snaží vproslulosti vyrovnat." A to je třeba pro místopředsedu Senátu Petra Pitharta vysvětlení i Klausova rusofilství. "Nejspíše mu imponuje Vladimir Putin, respektive moc, kterou má," říká Pithart. "Rád by u nás vládl, tak jako vládl a bude vládnout Putin. Dělá mu dobře, když ho tak mocný muž, jako je Putin, přijímá v neděli doma na své dače za Moskvou jako jen málokoho. Padá tím i na něho odlesk moci jeho hostitele." Fascinací silou a rozhodnostívysvětluje Klausovy postoje i politolog Bohumil Doležal, na začátku devadesátých let jeho spolupracovník. "Uznává sílu a rozhodnost. Evropa je rozhádaná, tam sílu nevidí. Evropou pohrdá, kdežto silné Rusko mu imponuje, proto se s jeho představiteli dává dohromady. Cítí se být si s nimi roven,"říká Doležal. "To, že to tak není a nikdy nebude, si neuvědomuje. Hodně ho vtom omezuje jeho vzdělání ekonoma specialisty, které navíc získal v bolševismu. Ta rizika, která z Ruska plynou, prostě nevnímá a nedokáže je analyzovat."Vedle všech těchto vysvětlení ve vzduchu poletují i divočejší teorie - ti, kteří je zmíní, sice opakovaně upozorňují, že jde o dohady, či případně tento svůj názor novináři sdělí "mimo záznam", ale fakt, že takové teorie vůbec zazní, také o něčem svědčí. "O tom, že ruská tajná služba na něj něco má, se mluvilo už zkraje devadesátých let," říká historik a publicista Petr Placák. "I kdyby to byla pravda, tak je to nedokazatelné, ale tu otázku si položit musíme, když prezident evidentně nehájí české národní zájmy."

Pozor, dekrety

Naopak zcela ve shodě jsou komunisté, kteří si libují, jak se jim VáclavKlaus stále více přibližuje, a také menšina občanských demokratů, kteří ještě Klausovy postoje obhajují, či lidé z jeho okolí -je to boj za českou státnost a suverenitu, kterou Klaus jako "vlastenec v tom nejlepším slovas myslu" (Milan Knížák) vede."Jeho motivací je upozorňovat na nebezpečí takového socialistického projektu, jako je Lisabonská smlouva," říká předseda senátního evropskéhovýboru Luděk Sefzig. "Dělá to proto, aby vyvolal solidní debatu o plusech aminusech EU." Jeho kolega z výboru, další senátor ODS Miroslav Škaloud, za Klausovými motivacemi zase vidí snahu "vyjednat si lepší podmínky projednání s Unií". Vedle obecných řečí o nutnosti zachovat českou suverenituKlause zjevně motivuje i jedna konkrétní obava sdílená europoslanci Vladimírem Železným či Hynkem Fajmonem, poslancem ODS Janem Schwippelem či komunisty. Ačkoliv všechny možné analýzy říkají (a potvrdil to nakonec iÚstavní soud), že to možné není, Lisabonská smlouva prý umožní sudetským Němcům "vznášet nároky" na jejich někdejší majetek v českém pohraničí a oni pak "přivedou Česko ke státnímu bankrotu". Tak jako Irové nejspíš dostanou dodatek ke smlouvě zaručující, že se nenaplní jejich obavy (ze ztrátyneutrality například), Češi by si měli vymoci zvláštní slib, že Benešovydekrety zůstanou neotevřené.

Zelený impeachment

Ať už Klausovým motivům a cílům rozumíme nebo ne, prezident tuto politiku praktikuje a ona má nějaké dopady. Otázka je jaké. Takoví občané mají kupříkladu jasno - přes tradičně vysokou důvěru v hlavu státu zřejmě míra přetekla i pro ně, protože v nedávném průzkumu agentury STEM pro Českoutelevizi polovina dotázaných uvedla, že prezident přímo poškozuje dobré jméno Česka v cizině, a sedmdesáti procentům se jeho vystupování nelíbí. O poškozování dnes v souvislosti se svojí stranou i celou zemí mluví už i občanští demokraté. "To, co dělá, nám škodí - měl by svoje postoje vícekonzultovat s vládou," říká senátor Bedřich Moldan (ODS). Zelené to pak znepokojuje natolik, že dokonce začali mluvit o možnosti Klause z jeho funkce odvolat - na konci listopadu Právu řekl ministr školství OndřejLiška, že pokud bude prezident pokračovat v politice jdoucí přímo proti vůliv lády, pak je na čase vyvodit z toho pro něj důsledky. Není to poprvé, co se o tuzemském "impeachmentu" vůči Klausovi mluví - navrhoval ho před čtyřmi lety lidovecký senátor Václav Bárta v situaci, kdy Klaus Senátu odmítal navrhnout nějaké kandidáty do neúplného Ústavního soudu, a tím podle Bárty neplnil svoje ústavní povinnosti. Senátor svoji iniciativu nakonec až kÚstavnímu soudu nedotáhl, protože Klaus se zalekl a hned horní komoře několik kandidátů navrhl. I když tedy s odvoláním prezidenta zatím Češi žádnou praktickou zkušenostnemají, faktem je, že zdejší hlavu státu může zbavit funkce právě Ústavní soud na návrh Senátu - a to pro velezradu. Dnes není pravděpodobné, že by seSenát na soud obrátil, v horní komoře sice sedí i Klausovi kritici, alepodporu návrh nemá.

Dvourychlostní prezident

Jaké konkrétní dopady mohou Češi od antievropské mise svého prezidentaočekávat? Jeden konkrétní a hmatatelný už máme po ruce. Minulý čtvrtek dal Evropský soudní dvůr v Lucemburku za pravdu Evropské komisi, která si u něj stěžovala, že Češi dosud nesplnili svoje závazky a neschválili antidiskriminační zákony. S nimi sice souhlasila vláda i parlament, nikoliv však prezident, který zákon označil za "zbytečný" a vetoval ho. Počtvrtečním rozsudku zatím Česko uhradí jen soudní výlohy v řádu tisíců eur, dál státu ale hrozí pokuta, a tentokrát už by šlo o stovky milionů eur. Takže poznání číslo 1 - prezidentův osobní názor nerespektující mezinárodní závazky země ani vůli vlády a parlamentu může občany stát pěkné peníze. Co by jeho vize znamenaly dál? Co se týče třeba Lisabonské smlouvy, nevíme, co přesně by chtěl, aby se stalo, lidé mu blízcí ale mají jasno: "Premiér by měl prý vzít svůj podpis zpět," říká třeba europoslanec Hynek Fajmon. Po takovém bezprecedentním kroku by následoval buď rovnou odchod Česka z Unie, nebo jiné řešení, o němž začali mluvit evropští politici už po irském NE -dvourychlostní Evropa. Neprošla ústava, teď neprojde Lisabonská smlouva a Evropa se začne dělit na ty, kteří se blíže propojit chtějí a kteří ne. Kdo se dostane do první skupiny a kdo do druhé, není taková potíž odhadnout. Soudě podle schvalování Lisabonu se blížeji integrovat chce třiadvacet zemís edmadvacítky, které už ratifikaci dokončily, i další dvě, které jsou těsně před dokončením (v Německu a Polsku se čeká jen na podpis prezidenta). A jelikož do téhle skupiny nakonec navzdory negativnímu výsledku referenda patří i Irsko - podle všeho spěje ke druhému referendu a občanům zřejmě budestačit zvláštní, na míru jejich obavám ušitý dodatek -, zůstane ve druhémtýmu jediné a samotné Česko. Že takovou osamělou zemi s Ruskem za zády nečeká v neklidných moderních časech žádná idylická budoucnost, je velmipravděpodobné. Václav Klaus ovšem proti takovému scénáři - na rozdíl třeba od premiéra Topolánka, který v tom spatřuje riziko a hrozbu oslabení - nic nenamítá: "Já se neobávám dvourychlostní Evropy," řekl před časem BBC."Skutečnost, že Evropská unie je v mnoha ohledech nehomogenní, je prostě realita a já bych neříkal, že Evropa je rozdělená, tato situace prostě odráží základní zájmy a motivaci jednotlivých zemí a občanů Evropy."

Lužkov and Rebjonok

Když se před čtyřmi lety v Moskvě dražila jedna z kšiltovek tamního starostyJurije Lužkova, zaplatil za ni místní podnikatel v přepočtu patnáct tisíc dolarů. Nejde o obyčejnou čepici, je vyztužena neprůstřelnou ocelí a chráníi před údery těžkými předměty. Ani Lužkov není obyčejný starosta. Moskvě vládne už šestnáct let, byl považován za nástupce Borise Jelcina. Jenže třeba FBI, britský Scotland Yard narážely už v minulém desetiletí na jeho osobu při pátrání po mafiích a praní špinavých peněz nebo při pátrání po miliardách dolarů, ztracených ze zahraničních finančních injekcí ruskémuhospodářství. Lužkov má zakázán vstup na Ukrajinu kvůli svým požadavkům na připojení ukrajinského sevastopolského regionu k Rusku. Lužkov jezdí často do Karlových Varů, kde vlastní několik domů. Přesně řečeno vlastní je jeho žena Jelena Baturina (časopis Forbes odhaduje její majetek na sedm miliarddolarů). VáclavKlaus je jediná hlava zeměEvropské unie, která se s Lužkovem stýká, přede dvěma měsíci jej přijal na Hradě, kde mu daroval ruský překlad své knihy vydané za dotace tamního Lukoilu. Při své poslední návštěvě Moskvy se Klaus sešel i s Lužkovem a lobboval podle tamních médií za ČEZ, který chce postavit u Moskvy elektrárnu. Alexander Rebjonok je majitelem karlovarského hotelu Imperial, kde Klaus při svých návštěvách lázeňského města přespává, a kamarád Lužkovai českého prezidenta, se kterým chodil třeba lyžovat. Rebjonok žije v Česku od sedmdesátých let, pracoval jako ruský supervizor ve výzkumu v jaderných dolech. Bez kontaktu s KGB by podle BIS nemohl takové místo zastávat. Tuzemská tajná služba jej prověřovala, v jeho minulosti pátrala i policie, Rebjonok začal totiž v Karlových Varech podnikat ve velkém v době, kdy BIS zaznamenala investice stamilionu dolarů ruských tajných služeb do Česka.

Ruce pryč od prognostiků

"Prognostický ústav jsme dostali darem," píšeVáclav Klaus v životopisu na svých webových stránkách. Ústav vznikl v roce 1987. Podle historiků zásluhou předsedy vlády Lubomíra Štrougala, který přivezl nápad na jeho vznik z Moskvy. V ústavu pracovala řada otců tuzemské polistopadové privatizace (Valtr Komárek, Vladimír Rudlovčák, Ivan Kočárník, Dušan Tříska, Vladimír Dlouhý). Do kroužku patřili bankéři jako Salzmann, Klacek, Janáček - lidé, kteří se v devadesátých letech stali šéfy finančních domů, které byly po pádu železné opony soustavně tunelovány. Podle historikůz Ústavu pro studium totalitních režimů měla KGB mezi tuzemský minomenklaturními kádry i v Prognostickém ústavu pravděpodobně své lidi. Atřeba tuzemská StB, která dokázala zlikvidovat jakýkoli domácí seminář, neprojevila o dění v Prognostickém ústavu větší zájem. Zvláštní je to proto, že ekonomové z ústavu vcelku neskrytě odmítali - aspoň podle Klausových vzpomínek - měkké perestrojkové reformy a přemýšleli nad ráznějšími změnami ekonomiky. To už byl krok ke kapitalismu. Ekonomové pracující v ústavu, vyjížděli na semináře do Polska či Maďarska, kde se setkávali se západnímie konomy. "Proto bylo zvláštní, že v tisících dokumentech, které jsem o StB přečetl, jsem na ústav nacházel jen narážky, ale nikdy žádná udání, nic. Apřitom tam pracovali i agenti StB," říká jeden ze znalců archivů Radek Schovánek. "Rozkrýt síť agentů KGB v Česku je nemožné," řekl Respektu k Prognostickému ústavu už před třemi lety Prokop Tomek z Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu. "Nemáme k dispozici žádné dokumenty a Moskva nám je přes opakované žádosti neposkytla."

Po oblevě...

2008-12-15T08:26:00.000+01:00

Je to přesně tak, jak věštily předpovědi. Sníh za dva dny roztál a zmizel. Pro obyvatele nížin byl opravdu zřejmě jenom na ukázku a připomenutí jak to vypadalo, když ještě v zimě byla zima a v létě vedro. Celé dětství na Vinohradech jsme v zimě sáňkovali v naší ulici, protože jednak vedla z kopce a potom vždy, co napadl sníh, dali tam bolševičtí ouřadové ceduli, že se tady sáňkuje a byl tam zakázanej vjezd. Kde jsou ty časy, a kde je ten sníh... Poté jsem něco podobného leč v daleko menším měřítku viděl v osmdesátých letech na Jižním městě, ale to už byl jenom slabý odvar... Namísto sáněk si to děcka frčela na plastovým podprdelníku až vydřela sníh na trávu a trávu na holinu... Ani to však asi už tento rok nebude možné...

Advent si zatím jde svou cestou a nekouká se napravo ani nalevo. Asi to bude tím, že je křesťanskej - a křesťani jak známo jsou schopni se spojit tu s těmi, tu s oněmi, podle toho co jim Adonai a svědomí pošpitne. Přibývá kýčů, vánočních stromků, jenom kapři zatím čekají někde v nádržích za Prahou.... Tak uvidíme, co nás čeká na vánoce - a příští rok...

Na prostřední fotce je nová morbidita, která se objevila ve specializovaných krámech ve velkých obchodních domech. Je to průhledná (skleněná či plastová) kostka, ve který je zalitý plastický portrét či lépe plastické foto. To je možný si nechat udělat na počkání. Je to tak úžasný, že by se s tím daly strašit malý děti, když hodně zloběj. Ono se to nedá moc dobře vyfotit, ale ptákovina je to nesmírně ukrutánská a drahá asi jako půlka celýho obrovskýho vepřovýho prasete...

S úsměvem jde všechno lépe...

2008-12-13T07:13:00.000+01:00

Ráno, ještě se ani nerozednilo, žena vzala do ruky časopis Respekt a začala se smát tak, že málem probudila půl baráku. Našla totiž na obálce portrét našeho ctěného, kterého tam geniální kreslíř namaloval coby broučka... Kreslířem je Pavel Reisenauer a jeho zkratky nemají obdobu...
Za oknem je ve tmě zatím ještě vidět včerejší sníh, ale údajně má během dne zmizet. Tak uvidíme... V novinách psali, že snad za celej život je tentokrát Měsíc nejblíže zemi, co kdy byl.. Takže, kdyby vám třeštilo, možná že jste lehce závislí na měsíčnéch pohybech, posunech a veletočích....

Černá stopa v bílém sněhu...

2008-12-12T18:33:00.000+01:00

Tak jsme se poprvé probudili do bílého rána. Tiše a neustále padal sníh a zasypal trávíky, stromy, auta i cesty. Veškeré předpovědi zatím tvrdí, že zítra ta krása zase roztaje. Ale zatím kam oko pohlédne, tam stále padají bělounké vločky... asi na ukázku, abychom věděli, jak kdysi také vypadaly vánoce. Prý tentokrát budou na suchu... Tak jsem se díval na auta, kde velká hlídají ty malé, aby v tykovém počasí nikam nejzdila. Vždyť venku je takový marast, že by tchyni ani psa ven nevyhnal... Ale pes to všechno nakonec - tak jako každou změnu - vítá s nadšením. Von už je prostě takovej...

Dneska oznámili ve zprávách rezignaci děkana Pedagogické fakulty UK v Praze, protože fakulta dospěla k dluhu 20 milionů korun českých. Což se dalo předpokládat, když už v první polovině roku se potácela v dluhu kolem 8mi milionům... Rezignující děkan tvrdí, že je to podfinancováním humanitních fakult... No, to jistě je, ale hospodaření managementu je druhou částí skládanky...

To je spěchu...

2008-12-08T07:17:00.002+01:00

Dnes ráno je na webu, že nějaký Petr Mach, který je výkonným ředitelem Klausova Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) již připravil prohlášení o vzniku nové pravicové euroskeptické strany. Ve zprávě je také napsáno, že to oznámil jako prvnímu Právu, tedy komunistickým novinám. "Řekl bych, že se to vyvíjí směrem k tomu, že nová strana bude iniciována,“ řekl Mach Právu ještě před závěrem kongresu. Strana by se údajně měla zaregistrovat v nejbližších týdnech. Takže k tomu pokusu o rozštěpení pravice zřejmě dojde - a část voličů ODS bude mít problém, kam se přestěhovat. To je geniální tah jak dostat pravici z vlády: rozmělnit ji... Evropa musí být socialistická a postkomunistická...

V Respektu se v pondělí objevil dlouhý rozhovor s Petrem Havlíkem (který kdysi zakládal ODS a byl šéfem její volební kampaně v prvních celostátních volbách) o tom, že je třeba založit novou politickou stranu, která bude autenticky pravicová. Jestliže dnes sociální demokracie spolupracuje s komunisty, tak v budoucnosti ODS může spolupracovat s touto autentickou pravicovou stranou... Havlík, který se kdysi s ODS ostře rozešel, jí vytýká, že zradila ideály konzervatismu (k nimž se nikdy nehlásila, protože se profilovala jako "liberální" strana - poznatek JK), nemá úctu k národním hodnotám (to bude zajímavé, až bude muset říci, které to jsou), podrobuje Česko evropskému diktátu (to je velmi Klausovské) a nedají se již skoro odlišit od socialistů (ale s tím začal již za své vlády Klaus, když začal dělat řadu sociálních opatření a ústupků)...

Je zajímavé si přečíst, co Petr Havlík prohlašoval ještě nedávno. Následující úryvek je z gratulace ke Klausovým šedesátinám:

"Václav Klaus nikdy nepřijal model kavárenské elity, která předem určí pozice a poměry v zemi. A tak bylo přirozené, že po vítězství v souboji o post předsedy OF přišlo na řadu budování ODS. Jsem dodnes hrdý a pyšný na to, že jsem mu při tomto mohl pomoci. Přesto, že je Václav Klaus dominantní typ, tak nikdy bych netvrdil, že nemá sociální cítění. Pokud odvádíte profesionální práci a jste si jisti svými argumenty, pak se nikdy nesetkáte ani s jeho tolik pověstnou arogancí. A tak bych mohl vyvracet různé další mýty a legendy, třeba i tu o údajném rozbití federace. Mohl bych se ptát na to, kde byli ti stateční čeští federalisti v první polovině roku 1992 atd. Vyčítat lze Klausovi spíše to, co neudělal, než to, co udělal. A možná neměl vždy štěstí na ty správné spolupracovníky a partnery. Ale ani v tomto ohledu není osamocen.
Když jsem před deseti lety spoluorganizoval oslavu padesátých narozenin Václava Klause, tak jsem ze všech pasažérů výletního parníku, který plul po Vltavě, cítil to očekávání velkých změn, které bylo fixováno na osobu oslavence. V jistém slova smyslu to platí i dnes, i když se loď výrazně proměnila a změnila i své osazenstvo. Václav Klaus stále plní roli korektivu svých politických partnerů a odpůrců a je nastaveným zrcadlem všem huráevropanům. I proto by neměl pomýšlet na politický důchod, ale naopak na novou etapu své výrazné politické kariéry."

Na ilustračním foto první snímek představuje mladičkého hocha Petra Macha, na druhém snímku je Petr Havlík spolu s tehdy ještě mladičkým rozevlátým vlasatcem Václavem Klausem... Nestačí-li vám to, přejděte na stupid.com, kde je rozsáhlá nabídka vánočních dárečků... Tím pádem můžete brouzdat virtuální realitou od jednoho dárečku ke druhému...