Najednou to vyskočilo na webu jako rozběsněný trpaslík: známí spisovatelé a čtyři nositelé Nobelovy ceny hlasují o Kunderově nevině. Mezi signatáři dokumentu, který byl vydán v Paříži lze nalézt takové známé osobnosti jako jsou Salman Rushdie, Gabriel García Márquez nebo Philip Roth. Tak to alespoň uvedla agentura AFP. Mezi dalšími signatáři lze nalézt například Nadine Gordimerovou, John M. Coetzee, Orhan Pamuka či Jorge Sempruna.
"Byla rozpoutána pomlouvačná kampaň s cílem pošpinit pověst Milana Kundery obviněním, že se v roce 1950 v době svých studií v komunistickém Československu dopustil udání," píší signatáři v dokumentu. Ten nechalo uveřejnit Kunderovo francouzské nakladatelství Gallimard.
Vzhledem k tomu, že Kundera "to kategoricky dementoval a významná vědecká osobnost v Praze jeho vinu jasně popírá", docházejí podepsaní k závěru, že český tisk "příliš často rozšiřoval tuto pomlouvačnou fámu s konsternující lehkostí, aniž se zabýval tím, co jí protiřečí," píše se v dokumentu. Slušelo by se parafrázovat: taková lehkost denuncovat někoho z udavačství...
"Byla rozpoutána pomlouvačná kampaň s cílem pošpinit pověst Milana Kundery obviněním, že se v roce 1950 v době svých studií v komunistickém Československu dopustil udání," píší signatáři v dokumentu. Ten nechalo uveřejnit Kunderovo francouzské nakladatelství Gallimard.
Vzhledem k tomu, že Kundera "to kategoricky dementoval a významná vědecká osobnost v Praze jeho vinu jasně popírá", docházejí podepsaní k závěru, že český tisk "příliš často rozšiřoval tuto pomlouvačnou fámu s konsternující lehkostí, aniž se zabýval tím, co jí protiřečí," píše se v dokumentu. Slušelo by se parafrázovat: taková lehkost denuncovat někoho z udavačství...
Jméno vědecké osobnosti v pamfletu uvedeno není. Ke kauze Kundera se přitom vyjadřovala řada osobností, o nichž se píše s legračním akcentem jako o "významných odborně fundovaných osobnostech". A jsme opět u toho: jak se z jedince stane odborník? Ale signatáři pokračují: "Nejde proto o nic méně než o snahu pošpinit čest jednoho z největších žijících spisovatelů, a to přinejmenším na pochybných základech," a vyjadřují společně "solidaritu Milanu Kunderovi". Takže jsme najednou u otázky, kterou řešila již antika: dá se o pravdě hlasovat? Problémem je, že již antika na tuto otázku odpovídala záporně...
A tak jsme u zapeklité záhady. Na jednu stranu jde o záležitost, která se odehrála před padesáti lety. Tehdejší poměry byly nesrovnatelné s dnešními a je obtížné se na ně dívat současnou optikou. Přesto není možné říci, že byla jiná doba a proto se o těchto věcech nelze vyjadřovat... Pak bychom nemohli vůbec mluvit o dějinách. V minulosti byla vždy jiná doba než dnes, že... Zkuste tuto tezi uplatnit vůči německému fašismu a říci, jo, Němci - to byla jiná doba a oni mysleli jinak než dnes a tak holt stavěli koncentráky a zabíjeli v nich lidi... To by asi neobstálo, že? Na druhé straně je zde podivná snaha o tzv. vyrovnání s minulostí... Češi toto vyrovnání odmítli a vytvořili si Ústav pro studium totalitárních režimů, který pracuje tak energickým tempem, že až se k něčemu ucelenějšímu dobere, budou již všichni pamětníci komunismu mrtví... Mohl by tak přejmenovat na Ústav pro zdržování informací o komunismu... Když tato instituce jednou za uherský rok utrousí tu či onu informaci, to je po světě kraválu... A po Čechách... Krucinál, copak někdo chce soudit komunismus! A pak ta nehoráznost: srovnávat komunismus s fašismem nebo jej dokonce označovat za totalitární systém, když to komunisti mysleli tak dobře... Zdá se, že otázka"vyrovnání s minulostí" je nejen mýtus, ale v podstatě není možná, protože jsme vůči minulosti naprosto bezradní... Jakmile totiž ztratíme morální kritéria nebo soudnost ve věcech vkusu, stane se neposuzovatelnou... A kdo nemá minulost, nemá ani budoucnost, že?
Ale obecněji: co je vlastně vyrovnání? Je vůbec něco takového možné? Znamená vyrovnání pokus o pokání? Posypání si hlavy popelem? Je Sabina menší autor, protože byl konfidentem Rakousko-Uherské policie? Je snad dvorní rada Goethe menším básníkem či dramatikem, protože spolupracoval s policií? Je Heidegger menším filosofem tím, že se kompromitoval dočasnou spoluprací s nacismem? Přestali lidé poslouchat Nohavicu poté, co se objevily materiály o jeho udavačství? Neměla náhodou ODS na volebních materiálech podobiznu a text politologa Zdeňka Zbořila? Jak pravil herec Landovský: nejlepší by bylo dodatečně podplatit Cibulku, aby jednoho zanesl do seznamu konfidentů, protože pak by měl daleko více kšeftů, než má jako obyčejný disident a odpůrce komunismu...
Je možné, že Kundera za půl století totálně vytěsnil některé své činy... I takové věci se stávají. Ale je to dost nepravděpodobné... Prekérní je, že vlastně žádný přímý důkaz o jeho skutku asi neexistuje - a je otázkou, zda považovat nalezený záznam za důkaz i když se zdá věrohodný... a také: proč by někdo takové věci falšoval...
Napsat rezoluci či si odhlasovat něčí nevinu je zajímavý nápad. V padesátých letech se podepisovaly rezoluce, aby někteří vězni v komunistických žalářích byli odsouzeni k smrti. Dnes laureáti Nobelových cen podepisují rezoluce, abychom bývalého komunistu považovali za nevinného... Asi se něco někam posunulo... Ať žijí rezoluce!!! Ať žije nakladatelství Gallimard! Cicero ve spise O povinnostech říká: Summum ius, summa iniuria, což znamená, že nejvyšší právo je současně nejvyšší bezpráví a myslí tím to, že křivdy jsou často způsobeny zchytralým výkladem stávajících zákonů či právních předpisů.... Kolik je třeba času, aby bylo promlčeno udavačství? Deset let, dvacet, třicet, padesát či sto? Ale konec konců je rozhodnuto: nositelé Nobelových cen přece podepsali, že jeden český autor je nevinný... Začínám již na celé kauze rozumět především jedné jediné věci, a to je to, proč někteří autoři dokázali Nobelovu cenu odmítnout a nechtěli ji převzít... Je ohromující, že namísto věcné debaty a analýzy minulosti, zacházíme s vlastním dědictvím s ohromující ideologickou stupiditou... Nežijeme v post ideologickém věku, ale právě naopak: ideologizujeme už i vzduch nebo vodu...
