Vánoce 2009

A přišly vánoce a opět se mordovalo v ulicích, až krev stříkala... ale kapr je kapr, bez toho si asi Češi vánoce neumějí ani představit... na ulicích stály kádě plné ryb a v chladnoucích dnech si prodavači pořizovali revma do všech kostí a kostiček, co jich člověk v těle má...

jakým poklidem proti tomu působí prodejny vánočních stromků

19. prosince český prezident Václav Klaus poskytl (před ukončením jednání o boji proti globálnímu oteplování v Kodani) rozhovor pro americkou TV stanici FoxNews. Podle Klause není globální oteplování věda, ale nové náboženství pohlcující ohromné prostředky. "Poté, co jsem léta studoval tento fenomén, jsem přesvědčen, že globální oteplování není otázkou teploty,“ sdělil Václav Klaus televizi FoxNews. Ta okamžitě podotkla, že vystudoval ekonomii. Ale Klaus dodal: „Je to druh nové ideologie nebo nového náboženství, náboženství klimatické změny nebo náboženství globálního oteplování. Je to náboženství, které říká, že lidé jsou odpovědni za současné velmi malé zvýšení teploty. A měly by být za to potrestáni… Jsem zcela přesvědčen, že toto velmi malé globální oteplení, které zažíváme, je výsledkem přirozených procesů. Je to fenomén, který se v historii Země opakuje. Role člověka je velmi malá, ne-li zanedbatelná." Podle Klause lidstvo nakonec vyvine nové technologie. Sám se označil za příznivce zelených technologií, které ale mají vznikat přirozeným vývojem a ne na základě centrálního rozhodování vlád: „Nemyslím si, že jsou potřeba radikální opatření, jaká se nyní předkládají v Kodani. Politici, média i obchod jednoduše pochopili, že je to velmi dobré téma, kterého se mohou chytit. Je to excelentní nápad, jak uniknout současné realitě. Neřeší se krize, ale hovoří o světě v letech 2050, 2080 nebo 2200. To je skvělá práce. Voliči je nikdy nemohou ztrestat, že udělali špatné rozhodnut,“ řekl Klaus v originální analýze pozadí současného hnutí. Podle Klause stojí v pozadí nové zelené ideologie ekonomické zájmy. O účastnících kodaňského summitu řekl: „Někteří z nich jsou skutečně jen lidé hledající pravidelný příjem a doufající, že dostanou nějaké peníze na své podnikání nebo pro svou zemi. Někteří z nich tomu ale opravdu věří.“ Podle Klause environmentalisté věnující se globálnímu oteplování, „mohou zastavit pokrok, průmyslový pokrok a to je nefér… Budeme oběťmi iracionální ideologie. Budou nám diktovat, jak žít, co dělat, jak se chovat, co jíst a co mohou mít moje děti. Je to něco, co my, kdož jsme prožili v éře komunismu většinu života, pociťujeme velmi silně. Na to jsme velmi citliví. Žil jsem v komunismu, kde nám politici říkali, co dělat. Nemyslím si, že by politici nebo prezidenti měli firmám naznačovat, co mají dělat. To je vždy chyba.“ Klaus navíc dodal, že reprezentuje ve světě „mlčící většinu“. Na závěr sdělil, jak je nutné tomuto novému náboženství čelit: „Skutečný problém nejsou argumenty, skutečným problémem je motivovat lidi, aby si poslechli protiargumenty. To je chybějící článek v současné debatě.

Na celém rozhovoru je jasně vidět, jak Klaus postupně - pomalu, ale jistě - propracovává své argumenty, když vede svůj DonQuichotský boj s větrnými mlýny, které tentokrát chtějí socialistické vlády nakoupit za miliardy daňových poplatníků...

21. prosince 2009 byl dnem podivných výročí. Je to právě 130 let co se narodil chlapec jménem Džugašvili, který později proslul pod pseudonymem Josef Visarionovič Stalin. V mládí se za studií, která nedokončil, stal podle archivářů agentem carské ochranky - a jako konfident celý život trpěl paranoidními představami. To má údajně sloužit jako psychologické vysvětlení toho, proč nechal preventivně vyvraždit miliony lidí. Jak kdysi napsal L. Trocký: Stalin se mohl učit od Hitlera, kdyby ovšem Hitler ideu koncentračních táborů nepřevzal právě od Stalina, neboť Hitlera inspirovaly sovětské gulagy, které vznikly hluboko před druhou světovou válkou… Podle dnešních ruských sociologických výzkumů třetina lidí v Rusku na masového vraha Stalina stále vzpomíná jako na velkého státníka, který porazil Hitlera, třetina mu příliš nevěří, zbytek nemá vyhraněný názor…

Druhým výročím, které se pojí k 21. 12 je 80 let od slavného projevu Klementa Gottwalda, který jako mladý komunistický poslanec pronesl v parlamentu svoji první řeč, v níž šokovaným poslancům oznámil, že komunisté se jezdí učit do Ruska, jak buržoasii „zakroutit krkem“… Tehdy se mu někteří poslanci smáli, po válce je postupně smích přešel…

27. prosince se otevřely některé obchodní domy a začal povánoční výprodej. Češi si již pomalu zvykají na kapitalistický rytmus povánočních slev – a mnozí se vydali pro „Ježíška“ až po štědrém dnu. Výprodeje praskaly ve švech…

27.prosince pak Klaus v přímém televizním přenosu podepsal rozpočet na rok 2010, k němuž měl po schválení řadu výhrad a kritizoval za něj politické strany – především ODS. Byl prakticky jediný, kdo mohl rozpočet zablokovat a donutit tak parlament k jeho novému projednávání, které jej mohlo změnit. Ale o to zřejmě nikdy nešlo. Sám Klaus se zřejmě domnívá, že jeho postoj je v dané chvíli realistický. I když podepsal nejhorší možný odpočet, jaký by za jeho vlády údajně nevznikl.

Zemřela herečka Milena Dvorská, kterou proslavila již její první role – role Marušky ve filmové pohádce Sůl nad zlato, kde krále hrál Jan Werich. Dnes 28. prosince se objevila zpráva, že zemřel herec Jaroslav Moučka, který sehrál řadu nejrůznějších rolí, včetně angažovaných soudruhů. Herecká pověra říká, že vždycky zemřou tři herci po sobě – kdo asi bude třetí?

Ruinování státu

Ve čtvrtek 10 prosince vyšla zpráva o tom, že Václav Klaus prohlásil: Z vývoje v Česku v posledních 20 letech jsem zklamaný. Údajně měl za to, říká jeden z největších polistopadových odpůrců tzv. třetí cesty – hybridu mezi komunismem a kapitalismem - že se země po roce 1989 poučí ze své minulosti a nebude kopírovat západní politické modely. Prezident tyto výroky uvedl na čtvrteční snídani s tuzemskými podnikateli, kterou uspořádal týdeník Euro. Klausovi vadí, že Česko kopíruje „britský labourismus“ a "agresivní zelený aktivismus". Dodal, že ty jsme si mohli odpustit. K rozpočtu, který schválila sněmovna (zachvácená rudým zákalem), prohlásil: "Považuji ten deficit za zoufale špatný, ale nevidím dobré řešení." Napadl i volební systém, který vede ke špatnému rozložení sil ve Sněmovně.

Klaus, který se hodně svou politikou zasloužil o dnešní zmateční situaci, po dvaceti letech od listopadu 1989 v české politice vidí i další aspekty, které podle něj mají "destruktivní potenciál". Jmenoval například neúměrné přerozdělování ze strany státu, neexistenci plánu na financování zdravotnictví či příliš ochranářský přístup státu, který nemotivuje lidi pracovat.

Současné analýzy politické situace poukazují na šokující skutečnost, že taktovkou ve Sněmovně v posledních týdnech mávali především komunisté. Mirek Topolánek (předseda ODS) varoval před hlasováním socialistů a komunistů, když prohlásil: „Vedle úřednické vlády může v parlamentu vzniknout alternativní vláda Jiřího Paroubka za pomoci komunistů a několika dalších jednotlivců.“

Při poslední schůzi Sněmovny bylo jasné, že o výsledku hlasování rozhodují právě komunisté. Pokud se totiž 26 komunistických poslanců odmítne postavit na stranu sociálních demokratů, nemá Paroubkova strana šanci cokoliv prosadit. Ale platí i opak. Rozhodnou-li se komunisté pomoci Topolánkově straně, může se sociální demokracie postavit na hlavu. Je zcela lhostejné, zda v Sněmovně jde jen o procedurální hlasování, kdy se rozhoduje, jaký bod kdy a kam zařadit, anebo o klíčové zákony, jako třeba státní rozpočet, zdravotnické poplatky, či o zákaz privatizace ruzyňského letiště. Śéf klubu KSČM Pavel Kováčik, který je prototypem komunistického funkcionáře padesátý h let jak myšlením, tak designem, uvedl, že:„Šestadvacet našich mandátů používáme ve smyslu našeho programu a není přitom rozhodující, kdo co navrhuje, ale co navrhuje.“ Podle Kováčika nejde o moc, ale o rozum. „Když je rozumný návrh ze strany ČSSD, rádi ho podpoříme. Pokud je rozumný návrh z ODS, nebrání nám v podpoře to, že ho předkládá ODS,“ tvrdí Kováčik. Takže nakonec z patové situace na politické scéně těží ten třetí vzadu, který by si jinak téměř ani neškrtl – a pokud by si škrtl, tak by to nemělo vliv na výsledek hlasování.

Další podivnou kapitolou je chování pravice při hlasování o rozpočtu. Česká republika, v době, kdy se jí dařilo relativně velmi dobře, prohlubovala zadlužení způsobem, který dodnes vzbuzuje údiv. Dnes, kdy poslanci měli schválit úsporná opatření, došlo k podivné plichtě ve Sněmovné, kdy ODS přestala hlasovat – a tím umožnila, aby sociální demokracie odhlasovala změny v rozpočtu, které prohlubují zadlužení. Tím se vlastně ODS spolu se sociální demokracií podepsala pod rozložení tzv. Janotova úsporného balíčku. Ministr financí Janota před hlasováním o rozpočtu tvrdil, že pokud bude opět ve Sněmovně balíček rozcupován a navýšen, tak odstoupí. Nyní tuto variantu stále ještě zvažuje – a uvidíme, zda příští týden mu dá za pravdu. Kalouska, šéfa nové TOP 09 ohromil postup ODS a chování, kdy poslanci ODS odešli ze sálu a tím umožnili schválení změn v rozpočtu levici, považuje za melodramatické. ODS nejdříve označila státní rozpočet (zásadně změněný pozměňovací návrhy ČSSD, která budou stát 12 miliard) triumfem populismu - a tvrdila, že jej nepodpoří. Obratem při hlasování umožnila jeho schválení, s poukazem na to, že chtěla zabránit rozpočtovému provizoriu. Následně odpovědnost za vzniklou situaci shodila na Fischerovu vládu, kterou obvinila, že nezabránila schválení změn. Kalousek doslova prohlásil, že: „Skutečný důvod, proč ODS umožnila schválit rozpočet, o němž lze oprávněně říci, že je skutečně vítězstvím populismu, nechápu. Stejně tak nechápu to uplakané melodrama, které kolem schvalování rozpočtu předvedla. Údajný klíčový argument, že hrozí rozpočtové provizorium, je totiž falešný a nepravdivý a ODS to dobře ví.“ A upozornil, že: „Ve Sněmovně jsme totiž v letošním roce přijali novelu jednacího řádu, která umožňuje návrh zákona o státním rozpočtu projednat během pěti dnů. Takže poté, co ve středu prošly ve Sněmovně úplně všechny pozměňovací návrhy levice, kdybychom spolu s ODS zabránili přijetí tohoto celého rozpočtu, nezbylo by nic jiného než sednout ke stolu, domluvit nějaký kompromis. Vláda do deseti dnů mohla předložit nový návrh rozpočtu, pět dnů by bylo na jeho projednávání a před koncem roku mohl být předložen ke schválení jiný rozpočet. Nebyl by ideální, ale nebyla by to taková hrůza.Tedy žádná strana by nevyhrála, ale také neprohrála deset nula. Toho si ODS samozřejmě byla vědoma. Proto nechápu, když jsme se s ní cítili být spoluhráči na jednom hřišti s jedním cílem, proč najednou hřiště opustila. Nevím, zda tam byla nějaká tajná dohoda s ČSSD, či zda sehrála roli neochota pracovat mezi vánočními svátky, nevím.“ Na otázky, proč označil předseda ODS rozpočet za děsivý a proč uvedl, že Fischer by měl zvážit existenci svého kabinetu, Kalousek řekl: „To je dosti neuvěřitelný výrok. Fischerova vláda mimo jiné nedisponovala jako ODS 78 poslaneckými hlasy, které si při klíčovém hlasování ve Sněmovně vypnula, a tak umožnila rozpočtu, aby prošel. Rozpočet přece schválila ODS, nikoli Fischerova vláda! Kdybychom tuto podivnou logiku předsedy ODS dotáhli do konce, pak by měli zvážit svoje mandáty poslanci za ODS. K tomu je nevyzývám, jen poukazuji na podivnou logiku Topolánkovy argumentace.“ Když byl Kalousek dotazován, proč ODS napadla i svého potenciálního politického spojence – TOP 09, Kalousek uvedl: „Neumím to komentovat, my jsme jasně řekli, že chceme podpořit rozpočet Fischerovy vlády. Rozpočet, který byl přijat, jsme podpořit nemohli, protože to nebyl rozpočet Fischerovy vlády, ale rozpočet Jiřího Paroubka. Ještě několik hodin před hlasováním jsme jasně a společně řekli, že projdou-li některé pozměňovací návrhy, které cupují Janotův balíček a zvyšují deficit, tak rozpočet nepodpoříme. ODS společný zápas opustila. Pokud ODS předvedla plačtivé melodrama, důvod musel být jiný, všichni jsme věděli, že je ještě dost času na projednání ještě jiného zákona o státním rozpočtu.“ Dále pak v odpovědích na další otázky novinářů uvedl, že: „deficit se samozřejmě zvýší, protože nově navržené výdaje jsou hrazeny z mandatorních výdajů, jako jsou důchody, nemocenská, obsluha státního dluhu, které nakonec budu muset být vyplaceny v původní výši. Mně na tom všem ale hlavně vadí falešný signál, který politická reprezentace vysílá do veřejnosti, že vše jde nějak uhrát. My se však takovouto politikou blížíme k maďarskému modelu, kde nakonec státu skutečně chybějí peníze. Pokud se mu budeme chtít vyhnut, tak jakákoli politická reprezentace bude muset udělat podstatně tvrdší kroky, než je Janotův úsporný balíček. Při tomto vědomí změkčovat či rušit úsporná opatření je falešná hra s veřejností. Nechápu, proč ČSSD a ODS s veřejností tuto hru hrají.“ Celá ta podivná situace, kdy ODS buď hraje nějakou podivnou patologickou nebo falešnou hru, vede k rozbití konsensu mezi ODS a Fischerovou vládou, vytváří dokonce poměrně hluboký příkop mezi ODS a TOP 09. ODS se zachovala velmi Paroubkovsky, pro jehož politiku je typické to, že jeden den něco slíbí a druhý udělá pravý opak. Takováto politická scéna je dost odporná a děsivá. Zdá se, že by bylo rozumné, kdyby obě vrcholné garnitury ODS a sociální demokracie odešly do politického důchodu. Nepříčetné výroky Topolánka vůči Fischerovy vládě vedou k otázce, zda nakonec Topolánek nechce vyprovokovat demisi vlády a nastolení naprostého chaosu na politické scéně. Qui bono, mister Topolánek?

Do stávající hádky o schválení rozpočtu ex post zasáhl i prezident Klaus, který zkritizoval ODS (proč ne sociální demokraty či KSČM navyšující dluhy, ale ODS – to už je folklor). Prezident ODS vyčetl, že dostatečně nebojovala, což má racionální jádro.

Návrh státního rozpočtu na rok 2010 počítal se schodkem 163 miliard a s poměrem deficitu veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu na úrovni 5,3 procenta. Levicoví poslanci přes odpor úřednické vlády Jana Fischera prosadili pozměňovací populistické návrhy ČSSD. Důsledkem změn je podle premiéra dodatečných více než 12 miliard korun. dluh Deficit vzroste na úroveň 5,7 procenta a dosáhne celkem 175 miliard, což je pouze předběžný odhad. Sociální demokracie peníze na své návrhy chtějí vzít z peněz na obsluhu státního dluhu nebo starobních důchodů, které stát musí stejně hradit. O tomto řešení se říká, že papír unese všechno, protože z kapitoly důchodů nelze vzít ve skutečnosti nic – je třeba je vyplatit. Na to opakovaně upozorňoval ministr financí Eduard Janota.

Namísto toho, aby Klaus zkritizoval především autory pozměňovacích návrhů, potrestal nezúčastněné, dokonce se vrhl i na zástupce TOP 09 Kalouska, kterému vyčetl, že krizový rozpočet na letošní rok připravil špatně. Tím vyvolává otázku, proč jako prezident nezasáhl, když to věděl. Mohl totiž zákon o rozpočtu nepodepsat a donutit tak sněmovnu k jeho novému projednání. Dnešní silácké řeči povedou jenom k tomu, že si Klaus začne kopat vlastní hrob: bude totiž během pár dní stát před problémem, zda kritizovaný rozpočet podepsat – nebo jej poslat do sněmovny k novému projednání. Jak to dopadne je jasné: bude akceptovat hlasy socialistů a komunistů a zákon podepíše… Jak jinak, že? Klaus se zastal Fischerovi vlády a ministra Janoty, který se možná o toto podivné uznání opře a přece jenom laskavě setrvá ve funkci neúspěšného ministra financí.

Prosinec 2009 - čas rozmetání kamanů

V Praze protestovaly dvě anglické dámy nahotou a pomalováním ve vzoru krokodýlích kůží proti používání zvířecích kůží v oděvním průmyslu. Otázkou ovšem je, zda tyto dámy nemají sklony k exhibicionismu. Ale pro turisty promenující po Karlově mostě to bylo dobré zpestření procházky...

Byli jmenováni dva politici bez barvy, bez chuti a bez zápachu, kteří mají reprezentovat Evropskou unii - Hermen van Rampuy a Cath Aston. Na van Rampuyovi se shodli Německo, Francie a středopravá část evropského parlamentu, Aston je delegována levicí. Je žena – a jako Britka je odměnou za to, že Gordon Brown ustoupil z kandidatury T. Blaira na post prezidenta. U zvolených představitelů je nápadná jejich nenápadnost; podle T. G. Ashe nemají žádné předpoklady k tomu, aby upoutali pozornost. Jak pravili existencionalisté: i nevolba je volba. A Evropa volí tím, že uniká závažným tématům a vybírá si nevýrazné tváře za reprezentanty: volí i tím, že se vyhýbá závažnějším volbám. Chce si udržet životní úroveň – a ostatní problémy světa ji nezajímají: volí v tuto chvíli především svůj vlastní úpadek, pomalý rozklad a pád….

Ohromující sociologický průzkum odhalil, že 86 procent Čechů považuje sebe samy za šťastné. Takže otázka zní? Kdo má vlastně blbou náladu? Pár intelektuálů a Václav Havel?

Marc Faber, muž, který předpověděl současnou hospodářskou krizi, prohlásil: "Protože se ze současné krize nikdo nepoučil, přijde další propad. A aby vlády rozptýlily pozornost lidí, půjdou do války. Posluchači se mne ptají, proti komu? Odpovídám – stvoří si svého nepřítele…" K tomu lze jen dodat, že je naprosto šokující, jak se v současnosti chovají banky. Jakmile zjistily, že stát za ně uhradí dluhy, nabízejí o stošest půjčky - a to bez ohledu na to, zda klient bude mít na splácení. Vždyť to nakonec stejně zase zatáhnout vlády… Ta arogance a pohrdání ekonomickou realitou je u současných bankovních úředníků naprosto fascinující…

Stejně arogantně se k ekonomice chovají čeští krajští hejtmani – včetně slavného hulváta Davida Ratha – kteří zadlužují obrovským tempem kraje. Rath se dostal již na 4 miliardy dluhů…

Zveřejnění jmen konfidentů opět vedlo k výzvám na odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Tento ústav totiž nesmí nic zjistit, jakmile cokoliv zveřejní, objevují se úvahy, že by měl být zrušen. Leží v žaludku už i V. Havlovi, protože nedávno zveřejnil, že i výtvarník Jožka Skalník byl konfidentem StB. Stanislav Penc, který pase kozy a občas zveřejňuje seznamy agentů, protestoval proti zveřejnění Skalníkova jména a sepsal petici, kterou mezi jinými podepsal právě Havel. Penc zveřejňování materiálů StB nazývá „bulvarizací dějin“. Proti Pencově demagogii se Ústav začal bránit tím, že zveřejnil důkazy o Skalníkově aktivitě, která byla věru značná – a probíhala až do listopadu 1989, zřejmě dokonce v době, kdy se u něj Havel ukrýval v listopadových dnech… Podivuhodné, otřesné, šílené…

V hovoru pro Respekt Havel vyjádřil uspokojení nad tím, že máme „svobodu, demokracii a tržní ekonomiku“. Poslední výraz je cudným vyjádřením, že do Čech dorazil kapitalismus: ještě dvacet let po revoluci je to stále ošklivé slovo, které komunisté používali velmi pejorativně. Proto jej dodnes mnozí představitelé polistopadových elit užívají velmi sporadicky, neochotně, zanedbatelně. Dlouhé leta jej téměř nepoužíval ani Václav Klaus, který po listopadu ve svých dílech hovořil o „standardní ekonomice“, „tržní ekonomice“ apod.

V pondělí 6.12 se po osmé hodině ráno na protestní pochod vydalo 70 studentů Střední umělecko-průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově. Tu chce její zřizovatel Liberecký kraj zrušit - a studenty přestěhovat do sklářské školy v Novém Boru. Zapomněl však na jedno: že se jedná o nejstarší sklářskou školu v Evropě.

V úterý 7.12 se objevila v novinách zpráva o tom, že poslanec Ladislav Šustr vymohl pro tělovýchovnou jednotu Orel v Telnici dům v centru Prahy. Dům má skvělou adresu: Jindřišská 28. Dům, který sice žádná paráda není, stojí na jednom z nejdražším pozemků v republice, obec Telnice je na Moravě. Celá zpráva je tak absurdní, že vypadá na reportáž z Kocourkova - ale je z České republiky. A takovéto věci se dějí v době, kdy nejslavnější streetworker Lazslo Nemeth byl brutálně vyhnán ze svého střediska pro mladé závislé a chlapecké prostituty na ulici – a shání střechu nad hlavou. Tím, kdo jej nechal vyhnat byl prý údajně starosta Prahy - Jančík, absolvent plzeňské právnické fakulty. Jedním z argumentů proti tomuto středisko je, že v Praze žádní mladí prostituti neexistují. Připomíná to trochu dobré zlaté časy komunismu, kdy neexistovala většina sociálně patologických jevů – od narkomanů pro prostitutky a prostituty.

Ve středu 8. prosince se levici podařilo zbořit státní rozpočet tím, že rozklížila úsporný balíček ministra financí Janoty. Poslanci sice v půl deváté večer odhlasovali rozpočet na rok 2010, ale přes nesouhlas vlády přihodili miliardy na sociální služby, na platy úředníků a na platby zemědělcům. Tak to navrhovala levice. Rozpočet byl schválen tím způsobem, že poslanci ODS se nezúčastnili hlasování. Tím se stát vyhnul hrozícímu rozpočtovému provizoriu. Je ovšem otázkou, zda nebylo vhodnější rozpočet znovu projednat, než nechat odhlasovat další paskvil z ideové díly Jiřího Paroubka a jeho divoce rozdávajících chlapců. Populismus ČSSD ohrožuje stát a neuvěřitelně jej zadlužuje celá léta. Premiér sice prohlásil, že mám smíšené pocity, Janota se vyjádřil, že je zklamán, ale k tomu, aby podali demisi (jak slibovali) asi nakonec nesáhnou. Levice to zná: kdo jede na tygru, nemůže seskočit…. Bývalý ministr sociálních věcí za ODS Nečas označil hlasování za vítězství populismu…