A co si myslíš o volbě Baraka Obamy? - ptají se známí. No, co se dá o takové věci vyslovit z daleké Evropy? Mám v sobě z dob komunismu zakódovánu nedůvěru v něco, co se příliš často opakuje. Když před volbami veškeré noviny, rozhlasové a televizní stanice jako kafemlejnek omílaly stále dokola, že vyhraje Obama, bylo možné si položit otázku, zda nejde o velkou iluzi či zbožné přání řady evropských intelektuálů? Ale den, kdy se změnila Amerika, přišel. Stalo se neuvěřitelné a téměř nemožné: 44 prezident Spojených států je muž černé pleti. Něco takového bylo za mého mládí, kdy Amerika začala ostře zápasit s rasovými předsudky, zcela neuvěřitelné. Protože léta studuji rasismus Evropanů a nás Čechů, mohu říci, že tento průlom otevírá novou kapitolu západní společnosti vůbec. Na druhé straně je tu otázka, zda tato volba přišla včas či ve zralou dobu. Latentní i zjevný rasismus nejsou ukončené kapitoly. A před volbou Obamy mě několikrát zachvátila obava, zda není na takovou volbu příliš brzy. Unesou rasisté takovou změnu? Nepovede to paradoxně k vyvolání dalších projevů rasových předsudků? To přece není jen záležitost Ameriky, ale i starého světa. Takovéto momenty ve světových dějinách - a tato volba byla světodějný akt - mohou v různých zemích a kulturách vyvolávat celou řadu paradoxních reakcí...
Pohled na volební shromáždění, kdy lidem tekly slzy již z toho, že jedinec jako Obama vůbec mohl kandidovat na prezidenta jsou zcela pochopitelné - a nelze se divit obrovskému pohnutí všech bývalých utiskovaných a znesvobodňovaných v okamžiku, kdy se před nimi otevřela nový velká naděje. A tato naděje byla doslova hmatatelná a byla personifikována v osobě kandidáta na prezidenta. Není asi mnoho pochyb o tom, že při výhledu na nové možnosti - a na možnosti velké změny stávající politiky stagnace - řadu lidí vzalo pohnutí za srdce. Je nepochybné, že tato změna přišla a stala se skutečností... Unesou však toto vítězství šílenci a devianti? Kdy přijde první psychopat, který se bude chtít dostat do novin jako ten, komu se podařilo zabít dalšího amerického prezidenta...
Volby potvrdily trend poslední doby: Amerika jde od červené směrem k modré. Otázkou v takové situaci je, zda Obama bude schopen splnit obrovské naděje, které do něj ve stávající ekonomické a politické situaci lidé vkládají. Jeho vítězství umožnila i současná finanční krize, při jejímž krocení Američané zřejmě uvěřili více jeho návrhům než těm, které předkládal McCain. Finanční krize bude ještě nějakou dobu pokračovat a je otázkou, zda Obamovi nezabrání v plnění slibů, které dal svým voličům. Čím větší iluzi a naději zvolený politik před volbou vyvolá, tím propastnější může být deziluze z jeho reálných činů. Pak se vždy lehce může stát, že titíž novináři, kteří dnes nějakého politika opěvují až do nebes, se na něj vrhnou jako supi na mršinu.... Bude Obama mužem s takovým charisma, aby dlouhodobě udržel naději a víru svých voličů poté, co bude přetrvávat řada současných těžkostí... Může potom zavádět slíbené dostupné zdravotní pojištění pro všechny Američany nebo snížit daně pro střední třídu? Budou načrtnuté změny v zahraniční politice snadné? Půjdou potřebné změny realizovat dostatečně rychle?
Obama je nesporně talentovaný politik s přirozeným citem pro akcenty, které lidé chtějí a potřebují slyšet. Je politikem budícím velké naděje, což je moment, který se z politiky začal vytrácet. Kdo budí novou velkou naděje? Největší víru ve své schopnosti dokáží vždy probudit ti, kteří dokáží nahlas vyslovit to, co všichni cítí, ale neumějí to ještě pojmenovat... Lidově se tomu říká: mluví mi z duše. A ti, co mluví lidem z duše, nemusejí mít nějaké mimořádné schopnosti či vůdcovský talent: jsou to géniové doby, kteří - jak ukazoval již Hegel - vědí, co je na čase, resp. co otevírá cestu k novým tématům ovládajícím budoucnost. Zdá se také, že silnou stránku Obamy je ten druh vzdělanosti, která jej vede k tomu, aby se obklopoval schopnými lidmi. To vše jsou věci probouzející skutečnou naději... Televizní divák sledující na CNN či paralelně na BBC velké shromáždění lidí (cca 125.000) po volbě cítil to pohnutí, které z celé situace doslova sálalo... Bůh žehnej Americe a držme jí všichni palce. Nejen ona potřebuje nové impulsy a novou velkou naději.... pragmatismus bez jakékoliv naděje ve změnu je nejsmutnější příběh, který se dá napsat...
Pohled na volební shromáždění, kdy lidem tekly slzy již z toho, že jedinec jako Obama vůbec mohl kandidovat na prezidenta jsou zcela pochopitelné - a nelze se divit obrovskému pohnutí všech bývalých utiskovaných a znesvobodňovaných v okamžiku, kdy se před nimi otevřela nový velká naděje. A tato naděje byla doslova hmatatelná a byla personifikována v osobě kandidáta na prezidenta. Není asi mnoho pochyb o tom, že při výhledu na nové možnosti - a na možnosti velké změny stávající politiky stagnace - řadu lidí vzalo pohnutí za srdce. Je nepochybné, že tato změna přišla a stala se skutečností... Unesou však toto vítězství šílenci a devianti? Kdy přijde první psychopat, který se bude chtít dostat do novin jako ten, komu se podařilo zabít dalšího amerického prezidenta...
Volby potvrdily trend poslední doby: Amerika jde od červené směrem k modré. Otázkou v takové situaci je, zda Obama bude schopen splnit obrovské naděje, které do něj ve stávající ekonomické a politické situaci lidé vkládají. Jeho vítězství umožnila i současná finanční krize, při jejímž krocení Američané zřejmě uvěřili více jeho návrhům než těm, které předkládal McCain. Finanční krize bude ještě nějakou dobu pokračovat a je otázkou, zda Obamovi nezabrání v plnění slibů, které dal svým voličům. Čím větší iluzi a naději zvolený politik před volbou vyvolá, tím propastnější může být deziluze z jeho reálných činů. Pak se vždy lehce může stát, že titíž novináři, kteří dnes nějakého politika opěvují až do nebes, se na něj vrhnou jako supi na mršinu.... Bude Obama mužem s takovým charisma, aby dlouhodobě udržel naději a víru svých voličů poté, co bude přetrvávat řada současných těžkostí... Může potom zavádět slíbené dostupné zdravotní pojištění pro všechny Američany nebo snížit daně pro střední třídu? Budou načrtnuté změny v zahraniční politice snadné? Půjdou potřebné změny realizovat dostatečně rychle?
Obama je nesporně talentovaný politik s přirozeným citem pro akcenty, které lidé chtějí a potřebují slyšet. Je politikem budícím velké naděje, což je moment, který se z politiky začal vytrácet. Kdo budí novou velkou naděje? Největší víru ve své schopnosti dokáží vždy probudit ti, kteří dokáží nahlas vyslovit to, co všichni cítí, ale neumějí to ještě pojmenovat... Lidově se tomu říká: mluví mi z duše. A ti, co mluví lidem z duše, nemusejí mít nějaké mimořádné schopnosti či vůdcovský talent: jsou to géniové doby, kteří - jak ukazoval již Hegel - vědí, co je na čase, resp. co otevírá cestu k novým tématům ovládajícím budoucnost. Zdá se také, že silnou stránku Obamy je ten druh vzdělanosti, která jej vede k tomu, aby se obklopoval schopnými lidmi. To vše jsou věci probouzející skutečnou naději... Televizní divák sledující na CNN či paralelně na BBC velké shromáždění lidí (cca 125.000) po volbě cítil to pohnutí, které z celé situace doslova sálalo... Bůh žehnej Americe a držme jí všichni palce. Nejen ona potřebuje nové impulsy a novou velkou naději.... pragmatismus bez jakékoliv naděje ve změnu je nejsmutnější příběh, který se dá napsat...
Žádné komentáře:
Okomentovat