Kdysi se za socialismu vyprávěla anekdota, proč vlastně budujeme pro naše děti komunismus? A odpověď zněla: protože si ti parchanti nic lepšího nezasloužej....
Když jsme cestovali po Finsku, fascinovala nás péče a prostředky, které tento severský stát vynakládá na péči o své děti - od těch chytrých a normálních, až po těžce poškozené. Ta péče byla neobyčejně dojemná, promyšlená a dovedené až do detailů. Architektura školních budov, jejich vnitřní vybavení uzpůsobené zvláštním potřebám dětí s omezenými pohybovými schopnostmi, až po výstavbu a provoz zařízení pro děti vyžadující zcela zvláštní péči... to se jen tak nevidí a nezapomíná. Tuto vzpomínku, která vám navždy utkví v paměti, lze konfrontovat s dnešním rozhodnutím naší české sněmovny, která schválila posunutí hranice trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let. Ministr spravedlnosti, který vlastní děti nikdy mít nebude, prohlásil, že je to tak běžné v řadě států Evropské unie... A to jsou ty chvíle, kdy na vás dýchne hrůza, že se takto neosobně můžeme vymlouvat za vlastní výchovná selhání - a svedeme to na nějakou neosobní unii a její byrokraty...
Kolika zločinů se dopustí děti od čtrnáctého do patnáctého roku? Vždy nějaké dítě zlobilo, něco rozbilo či ukradlo - a pár dětí dokonce více či méně nešťastnou náhodou někoho zabily. Ale mění se k vůli několika výjimkám - dvěma až třema - zákon? Podceňujeme, podhodnocujeme a podfinancováváme školy a pedagogy - a chceme po nich zázraky. Divíme se naprosto pokrytecky, že selhává výchova, resp. kritizujeme školu, že není schopna resocializovat děti a mládež v těch případech, kdy selže rodina... ale rychle jsme pro jistotu zapomněli, že rodina byla v komunismu, který nedávno zkrachoval, archaická instituce odsouzená k zániku... Namísto restituce hodnot a podpory výchově, zmasakrujeme vlastní děti! To se pánům a paním v poslanecké sněmovně napříč celým politickým spektrem opravdu povedlo. Tu politickou pakáž bude třeba ze sněmovny vyhnat - a bude-li chtít naše společnost důstojně přežít, bude se muset vypořádat především s nekultivovaností naší politiky - a naučit se současně vychovávat děti k hodnotám humanismu... Stát, který z dětí dělá zločince, je nebezpečný, hluboce degenerovaný a marná sláva: nevýslovně zaostalý.
Ale dá se jít i dál. C. G. Jung tomu říkal synchronicita. V okamžiku, kdy se objevila zpráva o novém povedeném kousku našich poslanců, vyběhla na webu zpráva ze Spojených států. A to o tom, že osmiletý chlapec, který podle policie minulou středu zastřelil v St. Johns v Arizoně svého 29letého otce Vincenta Romera a jeho o deset let staršího známého Timothy Romanse, stanul v pondělí před soudem. Zatím proběhlo předběžné slyšení. Chlapec vyslechl obvinění z dvojnásobné vraždy a byl umístěn do dětského nápravného zařízení. Na to reagovala skupina prokurátorů z Texasu, Oklahomy a Floridy, která chce dosáhnout toho, aby se v v tomto případě podařilo prosadit trest smrti. Anonymní mluvčí skupiny prokurátorů to údajně novinám American Chronicle odůvodnil tím, že "trest smrti je mezní odstrašující prostředek a my chceme zastavit trend, kdy děti vraždí dospělé." Tento výrok je o to pozoruhodnější, že poprava osob, které zločin spáchaly před svými 18. narozeninami, je na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2005 nepřípustná. Ve zprávě se dále objevuje, že právníci, kteří zatím (podle American Chronicle) odmítají zveřejnit svá jména, zastávají přesvědčení, že pokud by byl trest smrti vynesen nad prvním dětským vrahem, ostatní by to odradilo.
Považoval jsem se vždy za občana, který svou životní historií a laděním patří do okcidentální civilizace a cítil jsem i jistou hrdost na to, že mohu sdílet dějiny Západu. Přichází doba, kdy mě Západ začíná děsit... Okamžik, kdy se civilizace začne zabývat myšlenkou jak zdevastovat a ubít svou vlastní budoucnost ve svých dětech - co může být horšího? Možná ještě horší bude jenom to, až tuto děsivou a šílenou ideu uvedeme do každodenního života! Poslední fotografie nad textem představuje snímek dětské popravy z r. 2008. (V době, kdy zabil 10-letého chlapce měl Iránský chlapec sám pouhých 15 let; popraven byl o dva roky později. Organizace pro lidská práva tvrdí, že Irán tak porušil mezinárodní konvence. Podle nich lze trest smrti vykonat pouze v případě, kdy se pachatel dopustí zločinu po dovršení 18-ti let. Snímek je z června 2008.) Obrázek nad tím - ten s oběšencem v hnědé - je návrh na lampu stažený z webu; možná by se hodil jako vánoční dárek pro všechny, kdo chtějí zamordovat dětské zločince: vždy před spaním by si mohli touto lampou posvítit na na své svědomí a připomenout si tak, k čemu směřují... Obrázek gilotiny je přiložen z toho důvodu, abychom si připomenuli racionalitu osvícenců: za revoluce lidské hlavy padaly jako hlávky zelí - jen to fikne... Že bychom znovu navázali na odkaz osvícenství? Sen čiré racionality - a to nejen u občana Y. I. Guillotina - plodí vskutku zcela nestvůrné vize a představy...
Žádné komentáře:
Okomentovat