Zákonodárci zakázali uveřejňovat v tisku úryvky telefonních rozhovorů pod slušnými pokutami. To vyvolalo nevraživou odezvu novinářů, dokonce i některých mezinárodních organizací. Ale v čem je podstata věci? V minulosti si novináři vždy nějak načerno dokázali opatřit kompromitující rozhovory a přetiskovat je jako senzace ve svých listech. Některé tyto rozhovory byly tak ohromující, že se jimi bavil téměř celý národ - kromě jejich přímých aktérů... Takovou kauzou bylo například přetištění telefonních rozhovorů mezi sudími, kteří si sjednávali předem výsledky utkání a následné úplatky za výsledek. S naivitou lehce mentálně retardových hovořili v průhledných šifrách a sjednávali si navzájem švindle o stošest...
Je možné, že některé záznamy hovorů bosů z podsvětí poukazují na zločinné úmysly či dokonce na zločinné spolčení. Ale kdo a proč tyto záznamy pouštěl do tisku? Existuje hypotéza, že zpravidla tomu tak bylo u neúspěšných policistů, kterým se nepodařilo prokázat vinu některého z padouchů. Tak se mu pomstili tím, že část spisu se záznamy hovorů se náhle ocitla na stránkách známých deníků.
V okamžiku, kdy jsou záznamy uveřejněny, stojíme před zapeklitým problémem. Jak je možné, že se vysoce důvěrné části vyšetřovacího spisu potulují po veřejnosti a po redakcích novin? Neexistuje snad presumpce neviny? A dále: to budeme žít v zemi, kde kdejaký policajt z okresního oddělení si zařídí odposlech (jednou takovej moula měl i odposlechy prezidenta - vrchního velitele armády a nositele celé řady státních tajemství) a až to bude mít všechno pohromadě, tak to střelí do novin?
Otázka zní: jak je možné, že v této zemi je tak flagrantně již řadu let porušováno právo na soukromí? Ta jsme ještě tak zdevastování z komunistického bezpráví, že vůbec nepociťujeme hnus nad některými formami lidského jednání? Padouch - nepadouch - v tomto případě jde o naprosto evidentní a nepřelédnutelné porušení poštovního tajemství. Je to naprosto stejné jakoby pošťák otevřel doručovaný dopis a nechal jeho obsah zveřejnit. Jak to, že tajemství, kterým jsou vázány spoje, či spojové firmy, bylo dlouhodobě fatálně zneužíváno?
V podstatě jde i o to, že společnost v posledních desetiletích neustále zesiluje kontrolu a slídění. Kamery na kdejakém veřejném místě, záznamy hovorů z mobilních telefonů, snaha umožnit policajtům, sociálním pracovníkům či celníkům vstup do soukromých prostor - to vše je koloritem doby. Vedle toho je tu banda novinářů bez svědomí a tak zpovykovaných, že již nemají žádné morální zásady, natož zábrany. Vůbec jim nevadí naprosto brutální vstup do soukromí jednotlivce, ale dokonce naopak: bojují za to, aby u člověka, který ještě nebyl často ani obžalován, mohli slídit, skandalizovat jej, hrabat se mu v intimním životě a šířit o něm bez omezení nejrůznější pomluvy... Neměly by spíše noviny bránit práva jedince, občanské svobody či lidská práva? Ale to bychom asi po novinách chtěli něco, čeho dnes vůbec nejsou schopny. Jejich zápas o znovuzavedení beztrestného slídění v soukromí druhých považují za ctnost a obracejí tak naruby svět, který měli naopak pomoci uspořádat...
Je naprosto správné, že sněmovna narovnala anomální situaci, kdy záznamy získané odposlechem bylo možné bez omezení šířit - a to i v případě, že vůbec ještě neproběhlo soudní řízení. O odsouzení ani nemluvím...
Jenom vysoce pokleslé právní vědomí a naprostý nedostatek etiky umožnuje novinářům žádát, aby jim byl povolen dosavadní hyenismus a pomluvy lidí. Jo, že někteří jsou skutečnými padouchy? Ale to je nutné napřed prokázat!
Zkusme si jen na chvíli představit, jak by se asi šklebil nějaký novinář, který si nabrkne milenku a jeho záznamy z mobilního cvrkání s touto novou souložnicí zveřejní konkurenční noviny. Co by tomu asi řekla jeho žena a děti? Uvědomte si konečně, že vstup do listovního a telefonního tajemství je jiná káva než odporné slídění kojotů, kteří jsou známi pod přezdívkou paparazzi. Vynášení tajemství ze soukromí obcházením práva na privátní tajemství měl být dávno protiprávní akt, z něhož lze vyvodit trestný čin. Postih bych v tomto případě navrhl daleko ostřejší - až po zákaz listu! Právo nelze prosazovat tak, že bude platit pro jednoho - a pro jiného nikoliv. Pokud se nezastaneme práv druhých, přijdeme zítra o svá vlastní! To platilo, platí a bude platiti na věky věků - amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat