Po pádu

Shrneme-li po sobotě 28. března události minulého týdne, lze říci, stále platí staré úsloví. které říká, že psi štěkají na to, čemu nerozumějí. Mohlo by se také říci, co upoutá jejich pozornost. Co by rádi poznali, ale nemají možnost ani šanci do toho proniknout... V posledních dnech jsme svědky toho, jak předseda vlády Topolánek postupně ztrácí nervy. Jestliže dříve vyčítal Paroubkovi, že neunesl svou prohru ve volbách, tak se začíná ukazovat, že ji není ochoten chladně analyzovat a unést ani svěží vánek Topolánek. Objevuje se u něj paranoidní vidění světa - a obviňuje Klause, Béma, Tlustého, ale i ruského medvěda a další, že se spikli proti jeho vládě. Je sice pravdou, že mnozí jej nemilují, ale proč hned napadat ty, s nimiž bude muset i nadále nějak vyjít...

ODS také zkusila na blogu popsat zradu, které se na ní dopustila opozice! Přirovnává pád vlády k roku 1938 či 1968. To už je poměrně nevkusné a nesoudné. Zdá se, že jisté sympatie, které ODS získala po brutálním a nesmyslném útoku zakončeném vítězným hlasováním opozice o nedůvěře vlády, tato strana nyní dokáže snadno a rychle proměnit v nevýhodu. Namísto, aby se chovala inteligentně, hrdě a některé věci prostě přešla, stává se trucovitou, popuzenou, urážlivou a hysterickou. Tím postupně odradí řadu potenciálních voličů... Je ovšem otázkou, zda existuje síla, která by Topolánkovi a jeho chlapcům vysvětlila, že jejich odpovědnost je větší než jen ustát tento okamžik a příští chvíle...

Také ne zcela šťastné vyjádření Topolánka o cestě do pekel, které poslal z půdy Evropského parlamentu na adresu Obamy, není zrovna nejcitlivější. Na mezinárodním poli nelze komunikovat v necitlivých zkratkách. V principu jde o to, že Obama pumpuje do ekonomiky neskutečné peníze, které - až krize pomine - povedou k nekontrolované inflaci a zřejmě i propadu amerického dolaru. Evropané se snaží zbrzdit nadbytečné podpory vlád národním ekonomikám a nesmyslné sypání peněz do krizových podniků. Některé krachy jsou v průběhu krize dokonce očistné. Navíc: a to je podstata problému, Evropané mají naprosto odlišnou a poměrně dobře propracovanou záchytnou síť pro ty, kteří se propadají do nezaměstnanosti. V USA je celý sociální svět nastaven odlišně, což si vynucuje odlišné ekonomické přístupy. Ale to už ve výroku o cestě do pekel chybělo. Kníže Schwarzenberg má pravdu, když říká, že tento výrok nebyl namířen proti USA, ale především dovnitř Evropské unie, která má odlišné ekonomiky....

Zdá se, že dnes se Topolánek s Paroubkem dohodli o předčasných volbách, čímž by bylo možné, že by vláda fungovala cca do podzimu - a pak by šla do voleb. Tato dohoda děsí komunisty, protože mají dojem, že se zde rýsuje velká koalice. To je asi předčasná obava. Rozdílnost povah a antropologických dispozic dvou vůdců politických stran je natolik odlišná, že jejich dohoda může být pouze a jen dočasná... Padlo již příliš mnoho slov a skutků, které by bylo obtížné vymazat... a navíc Paroubek se nehrne v tuto chvíli k převzetí vlády, protože by byl v naprosto stejné pasti, v níž se vláda pohybuje celé volební období - bojoval by o hlas či dva přeběhlíků... a nikdy by nevěděl, kdy by jeho vládě parlament odhlasoval nedůvěru... Nakonec by se Topolánek mohl uklidnit: vždyť za současní parlamentní situace bylo více než fantastické, že jeho vláda vydržela tak dlouho... Prognostici jí původně dávali daleko menší životnost...

Vnedělních politických debatách 29. března to chvíli vypadalo na dohodu mezi Topolánkem a Paroubkem, ale pak se opět objevily mráčky. Paroubek chce nějak vycouvat z nesmyslného pádu vlády a chce vytlouci z tohoto obratu trochu politického kapitálu. Neuvědomuje si, že když bude situaci uměle prodlužovat, tak se stane terčem zesilující kritiky. Zatím stupňuje požadavky: odchod Ivana Langra (ministr vnitra) z vlády, odvolání státní zástupkyně Renáty Vessecké. Ivan Langer nedávno prohlásil, že nechá zveřejnit celý spis Krakatice - příběh největší korupce a provázání zločinu s politiky. To někteří považují za důvod, proč bylo nutno stůj co stůj zabránit tomu, aby vláda měla sílu tento materiál přivést na světlo dne...

Paroubek tvrdí, že by nové volby mohly proběhnout v září či v říjnu, nechá (laskavě) vládu dokončit předsednictví Evropské unie a poté by se moci mohla ujmout úřednická vláda. Topolánek a řada politologů argumentují tím, že ústava termín úřednická vláda nezná. Každá vláda navíc bude politická, protože ji nakonec stejně bude někdo sestavovat podle politického klíče. V nedělní debatě Paroubek, který se stále více tváří jako kdyby měl žaludeční vředy, prohlásil, že by vládu neměl sestavovat Topolánek. ODS se sjednotila a nechce o jiném kandidátovi na premiéra ani slyšet - poslanecký kluib tak zablokuje sněmovnu. Zdá se, že se naplňuje scénář, kdy se strůjcům obratu podařilo paralyzovat poměrně funkční vládu v okamžiku jednání o některé důležité věci....

Evropská unie má v tuto chvíli dva slabé články. Irské referendum o Lisabonské smlouvě, které před časem výrazně ovlivnil rychlokvašený milionář, jehož příjmy pocházejí z jedné bývalé východní velmoci. Druhým slabým článkem je Česko, které má v senátu hlasovat o přijetí či nepřijetí Lisabonské smlouvy. Topolánek byl pro smlovou, například na rozdíl od Václava Klause, který je známým odpůrcem této smlouvy. Nepřijetí smlouvy zatím paralyzuje některé aktivity EU, především přijímání nových členů. Co když jde právě o toto až na první místě: přes vnitřní české zmatky paralyzovat evropské soustátí. Některé výroky politiků, které sice zní zdánlivě smiřlivěji, naznačují, že Česko se propadá do bezvládí a vnitřního chaosu, který zcela jistě budou někteří zdárně přiživovat. Kteří a jak to udělají: právě to asi bude otázka následujících dní. Jak pravil Ortega y Gasset: před každou generací stojí nějaké historické úkoly - a jde o to, jak se jich zhostí. Taky jsou generace, které hluboce zklamaly... Zdá se, že to je něco, co je nám souzeno: probudit mnohé nové naděje - a pak je zklamat. Česká malost a polovzdělanost slaví své triumfy... Co kdyby se vlády ujal mistr Paroubek a konečně projevil své skryté ekonomické kvality. Prý má vysokou školu ekonomickou. Jeho recepty na řešení krize by se mohly hodit, že? Zatím jenom sibuje, že rozdá spoustu peněz z cizího tím, že naporcuje státní koláč - a podělí chudé, blahoslavené duchem, neboť jejich jest království nebeské... amen.