Již přes čtrnáct dní panuje napětí, chaos a znechucení politickou situací. Vyjednávání o sestavení vlády, jak se dalo čekat, je naprosto v patové situaci. Klaus, který od počátku stanovil nesplnitelné podmínky pro sestavení vlády, se může jen chechtat tomu jak nejen ODS, ale celou zem žene do neřešitelných konfliktů. Jeho aktivity již začíná ostře kritizovat a zesměšňovat současný tisk. Pokud se žádná strana nezmátoří, pak bude stále hrát první housle. Bude-li ovšem situaci uměle a dlouho prodlužovat, pak je otázkou, jaký pes si od něj bude ochoten vzít i tu pověstnou kůrku. Paroubek se zase minulý týden vyznamenal, když napadl možnost, že by v následující vládě byl nejoblíbenější politik - kníže Schwarzenberg. Tím také popudil zelené, kteří ministra zahraničí chtějí i v nové - letní - tedy překlenovací vládě. Paroubek se také dnes nechal slyšet svým unuděným tónem, že novou vládu bude stejně sestavovat odborník - a bude jeho věc, jestli v ní budou komunisté. Kuriózní je, že pokud se vláda bude potácet od ničeho k ničemu, tak se zástupcem státu v EU stane Klaus - známý to euroskeptik. Vůbec je zajímavé si položit otázku, proč se naši euroskeptici tak derou o pozice v Evropské unii - a proč v ní chtějí dokonce dělat poslance? Že by sloužili velké ideji? Nebo jde o lákavý poslanecký post s obročím a prebendami? Bude zajímavé pozorovat, jestli se politická situace uklidní, až sněmovny odhlasují souhlas s Lisabonskou smlouvou... Možná potom česká republika už nebude tak atraktivní jako v tuto chvíli, kdy chaos na její půdě narušuje řádný chod Evropské unie - a navíc v době hospodářské krize!
Od včerejšího dne - tedy od 1. apríla - ze sebe začali novináři dělat velké chudáky. Tvrdí, že mají všechno zcenzurované a nic nebudou moci tisknout. Protože se řada novinářů chová jako hyeny, parlament jim zakázal zveřejňovat jména obětí trestných činů. To je sice dost stupidní, ale je to zřejmě reakce na všechny ty odporné krysy zvané paparazzi, kteří jsou ochotni zveřejnit i fotky obětí znásilnění (v sexualitě si zvláště někteří rochnili jako kanci v bahně). Paragrafy o uveřejňování jmen obětí a pachatelů je sporné, ale je otázkou, zda mělo být regulováno zákonem. Vedle toho je nesporné, že zákaz zveřejňovat odposlechy měl přijít dávno. Jednak s těmito záznamy novináři dosti nechutným a dosti průhledným způsobem manipulovali. Vytrhávali ze souvislostí výroky, skandalizovali i ty, o nichž někdo mluvil apod. Takto se ale předmětem rozhovoru mohl stát prakticky kdokoliv. Celá novinářská práce pak spočívala v tom, že otiskli ukradené záznamy z policejních spisů. Takto náročný intelektuální úkon by zvládl i ten největší pitomec a lenoch. Asi z toho budou muset v budoucnosti udělat článek. Ve skutečnosti vždy šlo o hrubý vpád do soukromí jednotlivců, na který nemá mít nikdo právo. Tak jako bylo trestné porušení listovního tajemství, nezákonný odposlech, tak je naprosto v pořádku, že je trestné i zveřejnění soukromých rozhovorů. Ať se voyaeři klidně vztekají, ale nikdo nemá právo vynášet odposlechy ze soudních spisů a zveřejňovat je - nota bene před rozsudkem! Pokud ovšem budeme žít v právním státě, který má v první řadě ochránit práva občanů. Proti vpádu všech šmejdů do soukromí je nutno se bránit. Připustíte-li, aby dnes někdo zneužil soukromí někoho jiného a beztrestně jej poškodil, pak se to zítra může stát komukoliv z nás...
Žádné komentáře:
Okomentovat